„Nejvíce nových bytů aktuálně vzniká v projektech v Praze 5 a Praze 9,“ říká ředitel sekce strategií a politik IPR Tomáš Lapáček.
To, že se byty stále stavějí spíše na okrajích Prahy, vytváří podle IPR problémy především v dopravě. „Jen jedenáct procent projektů se staví v blízkosti stanice metra, u tramvajových tratí je to jen třicet procent,“ uvádí Lapáček s tím, že to dále zhoršuje situaci v automobilové dopravě.
Na konci září bylo podle analýzy IPR v hlavním městě v různých fázích výstavby 118 projektů s 13 206 byty. Průměrná velikost těchto bytů je 82,7 metru čtverečního. Průměrná cena nového bytu v developerském projektu se pohybuje okolo sedmi milionů korun. Největšími projekty jsou například Letňanské zahrady společnosti Central Group s 552 byty nebo Prosek Park od Finepu s 483 byty.
„Byty jsou drahé i jinde“
Analýza IPR také potvrdila, že ceny bytů na pražském trhu s nemovitostmi stále rostou. Průměrná nabídková cena za byt v developerském projektu se za poslední dva roky zvýšila o více než třicet procent. Zatímco v roce 2015 stál metr čtvereční v novém pražském bytě v průměru 57 121 korun, letos je to již 75 007 korun.
To se negativně projevuje na dostupnosti bytů v metropoli. Průměrná hrubá mzda v Praze totiž nestoupá takovým tempem, jako rostou ceny bytů, a dosáhnout na vlastní bydlení je stále těžší. Aktuálně je ke koupi nového bytu potřeba téměř dvanáct průměrných hrubých ročních mezd.
„V mezinárodním srovnání to staví Prahu na první místa v počtu potřebných ročních platů. V roce 2008 před krizí bylo ale toto číslo ještě vyšší,“ říká Lapáček. Například obyvatel Kolína nad Rýnem pořídí nový byt už za 5,9 roku, lidé v Bratislavě a ve Vídni by potřebovali 9,5 ročního platu a například Berlíňanům by na nový byt stačilo 6,4 ročního platu.
Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) se ale s rostoucími náklady na bydlení potýkají všechna moderní velkoměsta. „Navíc to není v rámci České republiky jen specifikum Prahy. V sedmi krajích byl nárůst cen bytů dokonce vyšší než v Praze,“ tvrdí Kolínská.
Největší pokles výstavby bytů přišel po roce 2009, kdy stavebnictví zpomalila krize. Nyní vzniká nových bytů téměř stejně jako před krizí. Volných bytů ale bylo na konci září jen 2 900, což je nejméně od roku 2009. „Ukazuje se, že bytů se ve srovnání s minulostí nestaví málo, nabídka ale nedokáže reagovat na velmi silnou poptávku,“ uvádí ředitel IPR Ondřej Boháč.
Bytové jednotky města
Ačkoliv podle Kolínské není cena bytů v současnosti nijak alarmující, je potřeba, aby se ji hlavní město snažilo korigovat. Například tím, že bude stavět byty pro dostupné nájemní bydlení. „Praha ve srovnání s evropskými městy zaostává v počtu bytových jednotek, které vlastní a pronajímá a tím ovlivňuje ceny bydlení,“ konstatuje náměstkyně s tím, že nejblíže k dokončení mají bytové domy na Černém Mostě, v Dolních Počernicích a na Opatově.
Negativně se podle Kolínské na cenách bytů v Praze podepisuje také služba Airbnb, která v Praze využívá už více než osmnáct tisíc bytů.
„Přitom ale neexistuje žádná její kontrola. Navíc pak tyto byty na rezidenčním trhu chybí,“ říká náměstkyně s tím, že se během posledních tří let počet bytů využívaných ke sdílenému bydlení v Praze zpětinásobil.
Dostupnost bydlení chce Praha podle Kolínské zlepšit také tím, že v příštím roce přidá na odměnách státním zaměstnancům celkem 700 milionů korun.
Na bytovou politiku města si už delší dobu stěžují developeři. Podle nich by ceny bytů nemusely být tak vysoké, pokud by Praha dokázala rychleji a častěji povolovat novou výstavbu.
„Vedle státu, který zvýšil sazby DPH na byty, je to především samotná Praha a městské části, kdo zvyšuje cenu bytů v Praze. Ty, až na výjimky, přestaly povolovat novou výstavbu ve městě, které ji však potřebuje, aby neustrnulo ve svém rozvoji a dokázalo zajistit ubytování všem svým nově očekávaným obyvatelům,“ říká mluvčí společnosti Finep David Jirušek.
Střední třída nedosáhne na nový byt
To, že dostatek bytů bude v budoucnu potřeba, dokládá i zmiňovaná analýza IPR. Podle prognózy počtu obyvatel Prahy do roku 2050 přibude v hlavním městě dalších 300 tisíc obyvatel.
Zároveň developeři upozorňují na to, že povolovací procesy jsou zdlouhavé a výstavba tak na aktuální poptávku nestačí reagovat. V současné době se průměrná doba povolovacích procesů pro novou bytovou výstavbu pohybuje v rozmezí osmi až deseti let.
„Proto má dnes nové bydlení problém získat již i střední třída. A to je pro rezidenční trh už velký problém,“ dodává Jirušek.
Podobně trh hodnotí také největší pražský developer, společnost Central Group. „Velká část z nabízených bytů se dostala mimo příjmové možnosti běžných domácností. Reálně dostupná nabídka pro střední třídu v Praze se tak nyní pohybuje jen kolem pětistovky bytů,“ říká výkonná ředitelka společnosti Michaela Tomášková.
S tím ovšem náměstkyně Kolínská nesouhlasí. „Představa, že každý, kdo chce slušně bydlet, si má vzít hypotéku, je vadná. Důsledky takového uvažování se rychle překlopí v krizi, kterou si v drsné podobě prošla například řada španělských měst. Bydlení v nájmu přináší výhody, o kterých obchodníci s hypotékami raději nemluví,“ říká.
