Křivoklátsko je zatím jen "chráněnou krajinnou oblastí" s volnějším režimem ochrany přírody. Místní obyvatelé se tak obávali, že změna na národní park je příliš omezí.
"Lidé vidí, jaké problémy a humbuk jsou kolem Šumavy. Největším strašákem je pro lidi chystané omezení vstupu do lesů, ale věřím, že to nebude tak drastické. Cílem je, abychom dostali naše lidi do rady parku a své požadavky si uhlídali," říká starosta Roztok u Křivoklátu Vladimír Melč.
Turisté nebo cyklisté se omezení příliš bát nemusí. Stávající stezky zůstanou přístupné, většina chráněného území je jen v těžko přístupných místech. Křivoklátsko totiž tvoří divoký a téměř nedotčený kaňon řeky Berounky, který obklopují hluboké lesy.
Údolí ticha na Křivoklátsku nabízí téměř nedotčené přírodní krásy.
Křivoklátsko ale nemusí být zdaleka posledním národním parkem, který v Česku vznikne. Ministerstvo posuzovalo, kde je příroda natolik unikátní, že by si větší ochranu zasloužila.
Ze studie vyšly některé z dosud uzavřených vojenských újezdů, například Doupov, i současné chráněné krajinné oblasti v Beskydech či v Jeseníkách. Tam už jednání o zřízení parku několik měsíců běží, ale zadrhla se na mrtvém bodě. Zastánci záměru si slibují, že jim značka "národní park" přiláká více turistů, zároveň ale nechtějí přistoupit na jakákoliv omezení.
"Osobně si však neumím představit, že by součástí národního parku mohl zůstat třeba nynější betonový vysílač a lyžařský areál na Pradědu," vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař s tím, že národní park se nezřizuje proto, aby to daný region ekonomicky pozvedlo, ale právě kvůli ochraně přírody.
