Potomek rodiny se zákazem pobytu v okrese Nové Strašecí Václav Malec (4. 3. 2020) | foto: Petr Kozlík, MAFRA

Nesměli do rodné obce. Až po 70 letech dosáhl syn rehabilitace rodičů

  • 5
Komunisté počátkem 50. let minulého století zařadili Rudolfa Malce ze Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku na seznam kulaků. Zabavili mu majetek, musel se vystěhovat z obce, přičemž dostali se ženou zákaz pobytu v celém tehdejším okrese Nové Strašecí. Až nyní, po sedmdesáti letech, se jeho syn konečně domohl rehabilitace již nežijících rodičů a zrušení zákazu.

Komunisté Rudolfu Malcovi nejprve v roce 1950 zabavili statek, 30 hektarů polí, hospodářská zvířata a téměř všechen majetek. Po dalších dvou letech ho přinutili odstěhovat se s manželkou jen s nejnutnějšími věcmi, které se vešly na korbu dvou stěhovacích vozidel. Navíc mu, stejně jako jeho ženě Heleně, vyslovili zákaz pobytu v celém okrese. 

„Po svém vysídlení Rudolf Malec několikrát obec navštívil a svou přítomností narušoval klidnou socialistickou výstavbu vesnice. Jeho návštěva je nežádoucí, neboť odporuje zájmům pracujícího lidu,“ zdůvodnili zákaz soudruzi.

Pražský soud rehabilitoval generála Milana Píku vězněného komunisty

Teprve nyní, po sedmdesáti letech, se podařilo synovi statkářské rodiny, jednaosmdesátiletému Václavu Malcovi z Kladna, vysoudit u rakovnického okresního soudu rehabilitaci rodičů a dosud platný zákaz zrušit. Je to první krok k tomu, aby se muž domohl v dalších soudních sporech náhrady škody za zcizený a zničený majetek. 

Hodnota tohoto jmění na základě znaleckého posudku, který si nechal zpracovat, dosahuje v současných cenách téměř 160 milionů korun. Započítány jsou do toho i úvěry, které rodina musela splácet za nakoupenou zemědělskou techniku, přestože jim byla režimem zabavena. Podobný osud potkal i další statkářské rodiny v obci. 

„V restituci mi vrátili po dlouhých průtazích jen polnosti, ale na horším místě, než byly ty původní. Na nich dnes soukromě hospodaří i potomci těch, kteří nám je sebrali.“

„O jeden z největších statků ve vsi, který byl stále podle katastru náš, jsme se nemohli starat, a nyní jsou z něj naprosté ruiny,“ dodává. Za hospodářská zvířata, část lesa a další majetek jsem nedostal nic, přestože jsem o náhradu škody opakovaně žádal,“ popisuje smutný osud Václav Malec, poslední žijící potomek rodu, jenž ve Mšeckých Žehrovicích hospodařil několik staletí.

O pohřeb museli žádat

Jeho otec byl místním komunistům trnem v oku. „Věděl na ně dost nepříjemných věcí. Třeba jak za války kolaborovali, udávali a kšeftovali s potravinovými příděly. A po válce zase čile obchodovali se sovětskou armádou, která si na našem statku zřídila místní štáb. Táta byl navíc aktivní lidovec a po osmačtyřicátém roce se angažoval v organizaci zajišťující útěk některých členů strany za hranice,“ popisuje důvody tlaku ze strany režimu na rodinu Václav Malec. 

Jeho otec Rudolf byl několikrát u výslechu, ale měl štěstí alespoň v tom, že ho nikdo neprozradil a neskončil na dlouhá léta ve vězení nebo v uranových dolech. Přesto se mu šachta stala jeho osudem. Poté, co mu byl zabaven statek, se ze zemědělce rázem stal horník. 

Rodiče v obavách z represí zákaz návštěvy Novostrašecka dodržovali. Když otec v roce 1956 zemřel, nebylo jednoduché ho pohřbít do rodinné hrobky ve Mšeckých Žehrovicích.

„Museli jsme hodně složitě žádat o povolení. Nakonec s tím komunisté souhlasili. Maminka Helena se dočkala převratu a zemřela v roce 1991. V té době už jsme o žádné povolení pohřbu nežádali, i když zákaz stále platil i pro ni,“ konstatuje Václav Malec.

Nátlak cítil celý život

Šikanu zažil i on v dětském věku ze strany svého učitele ve škole v nedalekém Mšeci, kam chodil. Učitel byl bratrem tehdejšího předsedy okresní komunistické organizace. 

„Podařilo se mi třeba vyhrát v soutěži umělecké tvořivosti pobyt na škole v přírodě pro celou třídu v zámku Emy Destinnové. Čtyři hodiny před odjezdem jsem ale dostal zákaz se ho zúčastnit,“ svěřuje se Václav Malec. 

Později musel podle svých slov na základě upozornění některých obyvatel Mšeckých Žehrovic opustit ve druhém ročníku i střední průmyslovou školu. Perzekuci pociťoval také v dalších letech. Zájem o elektrotechniku v něm ale režim nezadusil a Václav Malec je držitelem několika patentů v tomto oboru.

Odbojář bojoval proti nacistům i komunistům, ti se pak jeho rodině mstili

Rehabilitace už nežijících rodičů a zrušení zákazu pobytu je pro něj jen částečným zadostiučiněním. Podle obhájce Lubomíra Mullera má nyní Václav Malec nárok na paušální odškodné od ministerstva spravedlnosti ve výši 60 200 korun.

Spor však má také s obcí. S jejími představiteli se rozchází v názorech na zabezpečení nemovitosti i zodpovědnosti za její současný stav. Václav Malec poukazuje na to, že někteří místní lidé se pohybují na jeho pozemku, kde se dopouštějí krádeží.

Nyní je Václav Malec odhodlán pokračovat v dalších soudních sporech se státem o nápravu výše zmíněné majetkové újmy.