"Současnými úpravami jižního svahu jsme se v podstatě vrátili do Masarykových časů. Původní podoby se třeba dočkala zdejší vyhlídka, která se v druhé polovině 20. století zbortila a posléze byla radikálně zmenšena," vysvětlil architekt z prezidentské kanceláře Zdeněk Lukeš. Dnes má tak kamenný oblouk vyhlídky a přilehlé schodiště opět původní podobu.
Rukama restaurátorů prošly také všechny sochařské a architektonické prvky, které tu Plečnik nechal vztyčit: kamenná pyramida, obrovská mísa, obelisk i zdejší pavilony.
"Tyto dominanty jsme nasvítili, takže nejúžasnější pohled ze zahrad na Prahu je v okamžiku, když už je šero a postupně se město i tyto prvky rozsvěcí," dodal Lukeš.
Plečnik podle jeho slov skulptury propojil s dominantami Prahy neviditelnými osami a průhledy. "Je to svým způsobem geniální a kompozičně dokonalé," tvrdí Lukeš, který na Hradě pracuje už 22 let. Když na konci 80. let přišel do tehdy nepřístupných zahrad poprvé, byl to prý smutný pohled. Teď už je ale všechno jinak.
Mapka Jižních zahrad Pražského hradu
"Vlastně jsme museli udělat jen dva kompromisy: z důvodu velkého zatížení páteřní komunikace jsme tuto cestu vydláždili pískovcovými kostkami a na vyhlídce doplnili pod kamenné zábradlí nenápadné skleněné desky, aby vyhovovalo dnešním bezpečnostním normám," popsal zásadní změny.
Tyto rozsáhlé opravy by nebyly možné, kdyby na svahu před třemi lety nezkolabovala kanalizace. Hrozilo totiž, že podmáčené terasy zahrad "ujedou". "Bylo jasné, že se to musí udělat celé znova, tak jsme se rozhodli, že to zkusíme úplně od základu. Kdy jindy by se také na Hrad dostala těžká technika, když ne teď," řekl Lukeš.
Husák Plečnika boural, Havel a Klaus navraceli
Místo pod jižními fasádami Hradu ve středověku sloužilo jako smetiště. Za vlády císaře Františka Josefa II. zde vznikl park a vysoké hradby, což Pražany naštvalo. Zdálo se jim, jako by se chtěli Habsburkové v historickém sídle českých králů opevnit. Proto je naopak velice potěšilo, když československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nechal hradby částečně ubourat.
Kudy do Jižních zahradDo Jižních zahrad, které jsou v létě otevřeny denně od 10 do 21 hodin, je možné přijít ze čtyř různých směrů. Z Opyše u Starých zámeckých schodů, Býčím schodištěm ze 3. nádvoří, z Hradčanského náměstí a ze zahrad pod Hradem. |
"To už bylo v režii architekta Plečnika, který byl prezidentovým chráněncem a do Prahy přinesl architekturu středomořské antiky," vysvětlil Zdeněk Lukeš. Tento styl podle něj působí neutrálně a "netluče" se s jinými slohy. Právě tím je Pražský hrad ve světě unikátní - směsicí různých architektonických stylů od románského až po moderní high-tech.
Jižní zahrady měly být jakýmsi Masarykovým soukromým parkem, který se veřejnosti otevíral například jen o víkendu a při zvláštních příležitostech. "Proto tu měl prezident samostatný vchod ze své rezidence," podotkl Lukeš.
Plečnik, který se tehdy do Prahy přestěhoval, vytvořil ze zpustlé zahrady moderní park. A i později, když už byl profesorem techniky ve slovinské metropoli Lublaň, na úpravy a stavební práce v zahradách Pražského hradu dohlížel. Pravou rukou mu byl jeho žák architekt Otto Rothmayer.
V dobách, kdy z Hradu vládli komunističtí prezidenti, se lidem postupem času zahrady zcela zavřely. "Poválečné období kupodivu řada Plečnikových věcí přežila, o to horší to bylo za Husákovy éry," zmínil Lukeš. Například oblý pavilonek přilepený k jižní fasádě hradních budov, takzvaný Ptačinec, přestavěli na obrovskou trafostanici. A nedalekou vyhlídku úplně přebudovali.
Pak přišla 90. léta a Václav Havel zavelel: "Všechno otevřít!" Postupně se z Pražského hradu stalo místo, kde se lidé mohou libovolně procházet. Poslední na řadě byly právě Jižní zahrady. Všechny neurvalé zásahy během posledních a dvou a půl let zmizely. Park tak dnes připomíná časy, kdy vznikala republika.
