Na jednání o pomníku vlasovcům jiskřily emoce, na jiná veřejnost nechodí

  • 259
Jednání řeporyjských zastupitelů o pomníku vlasovcům vyvolalo emoce i mezi tamními občany. Jak pravil jeden z nich, na jiné veřejné schůze přitom skoro nikdo nechodí. Podle očekávání se dostavili příznivci i odpůrci nápadu, takže v jednací síni praskající ve švech to jiskřilo.

Jednání začalo minutou ticha oběti úterní střelby v ostravské nemocnici. Pak už si vzal slovo starosta městské části Pavel Novotný z ODS.

Fotogalerie

„Podle dostupných materiálů vlasovci v Řeporyjích pomohli. A domnívám se, že Praha 5 tento památník dluží. Řeporyje na vlasovce vzpomínají v dobrém,“ uvedl a přiblížil historické souvislosti spojené s osvobozením Prahy na konci druhé světové války.

Vlasovci v Řeporyjích prokazatelně byli, sídlil zde i jejich štáb a jejich velitelé zde doladili podrobnosti zásahu v Praze. Jejich štáb se sem přesunul ze Suchomast u Berouna. Bojovali hlavně na jihu a západě Prahy, jak dokládají jejich mnohdy neoznačené hroby na dvou desítkách hřbitovů v metropoli a jejím okolí.

Novotný příspěvek zakončil dvěma citacemi historiků – Pavla Žáčka a Davida Svobody. Žáček, který je poslancem občanských demokratů, se jednání zúčastnil osobně.

„Jste spolupracovník ruské televize!“

Debatu, která byla otevřena občanům, zahájil svým vystoupením zastupitel z Prahy 11 Robert Vašíček (SPD), který záměr označil za „historickou perverzi“.

„Musí zaznít A i B. Nejednalo se o srdceryvnou pomoc, byl to kalkul, kdy se chtěli (vlasovci) zachránit,“ říkal velmi emotivně. A také emoce vyvolal mezi místními.

Bývalý kronikář Řeporyjí ho označil za spolupracovníka ruské televize (ta si nedávno pozvala do vysílání starostu Novotného a i toto vystoupení vzbudilo rozruch). Vašíček okamžitě reagoval a na seniora vykřikl, že lže.

O další slovo poté žádali převážně jen obyvatelé Řeporyjí, kteří se přišli na jednání podívat a většina z nich se i aktivně zapojila do velmi dlouhé debaty.

Na referendum to podle Novotného není

Přítomní občané se ve svých názorech rozdělili na dvě skupiny. Jedna z nich záměr kvitovala, druhá byla proti. Většinou se jejich pohledy lišily v tom, zda by se vlasovci uctívat měli, anebo neměli. Dělili se především o historické vzpomínky svých příbuzných, kteří konec druhé světové války v Řeporyjích prožili.

„Moje rodina už v Řeporyjích žije sto let. U nás tehdy byli ubytování dva vlasovci a byli to velmi slušní lidi, babička o nich mluvila hezky. Poté u nás byli ubytováni i vojáci Rudé armády a ti se chovali úplně jinak,“ sdělil například občan Tomáš Vlach.

V jednu chvíli se debata zvrhla v přestřelku, jak vykládat historické události z období druhé světové války.

V tu chvíli na požádání vystoupil i historik Žáček, který mimo jiné založil a dlouhou dobu vedl Ústav pro studium totalitních režimů. Jeden z občanů navrhl obecní referendum, ve kterém by se mohlo o pomníku hlasovat. To Novotný odmítl. „Nepřijde mi to natolik důležité,“ řekl Novotný.

Na jednání dorazil i sedmdesátiletý řeporyjský rodák Antonín Abrhám, který podle svých slov chodí na zasedání zastupitelstva pokaždé. „Vždy jsem tu sám, lidi to tady moc nezajímá,“ svěřil se muž před zahájením.

Nakonec zastupitelé jednohlasně odsouhlasili, že pomník bude. Jakou bude mít formu, o tom chce vedení Řeporyjí ještě jednat.