Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pořadník na Jedličkárnu. Před rokem 1989 byla bezbariérovost vzácná

  7:01aktualizováno  10:01
Hodnotit to, jak se žilo před rokem 1989 lidem s handicapem, není snadné. Co člověk s postižením, to jiný problém a příběh. „Bezbariérové budovy či metro byly vzácné. Na lidi s postižením nikdo nemyslel,“ vzpomíná pro MF DNES handicapovaný Radek Musílek.
Radek Musílek, mediální koordinátor Jedličkova ústavu.

Radek Musílek, mediální koordinátor Jedličkova ústavu. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Bezbariérové školy byly před revolucí spíše výjimkou, takže děti se zdravotním handicapem se společně se zdravými většinou nevzdělávaly, protože se jednoduše nedostaly do budovy či třídy.

Pro děti s tělesným postižením v Praze fungoval Jedličkův ústav a školy, kde si splnily školní docházku. Dostalo se jim zde také rehabilitace a zdravotní péče. „Tím, že Jedle byla jedno z mála zařízení tohoto typu, dostat se do něj dalo na pořadník,“ říká Musílek, který tam nastoupil jako žák do čtvrté třídy v roce 1989.

Do té doby se vzdělával v běžné základní škole, která vůbec nebyla na dítě, které nemůže chodit, připravená. „Já jsem v té době ještě neměl ani vozík a jezdil jsem na takovém větším kočárku,“ dodává. Na invalidní vozík se rovněž muselo čekat. Maminka tak každou přestávku přišla a pomohla mu třeba na záchod.

Bezbariérová jedna stanice

Když na něj tedy konečně došla řada v pořadníku do Jedličkova ústavu a školy, poprvé mu tam zapůjčili vozík. Budova byla také přizpůsobená alespoň částečně lidem s handicapem. „Pro mě jako dítě bylo podstatné, že jsem se tady v Jedli všude dostal,“ podotýká.

Musílek následně vystudoval běžné gymnázium, kde mu v devadesátých letech ředitel vyšel vstříc a všechny hodiny jeho třídy umístil do přízemí. Po maturitě šel na pedagogickou vysokou školu a v současné době ve škole pro tělesně postižené v Jedličkově ústavu působí jako učitel.

„Dnes bych tu školu nepoznal. Kdyby mi někdo zavázal oči a po těch mnoha letech by mě sem přivedl, netušil bych, že jsem ve stejné budově,“ popisuje, jak se vybavení zlepšilo.

Problémem nebylo jen samotné vzdělávání, ale také třeba cestování. „Stanice metra Vyšehrad byla jediná bezbariérová stanice v Praze, takže jste tam mohli nastoupit, ale už jste nikde nevystoupili,“ podotýká se smíchem Musílek.

I když stále přístupnost budov a pražských míst není ideální, rozhodně se toho podle Musílka hodně změnilo. Ať už v dopravě, kdy jezdí nízkopodlažní autobusy či tramvaje, nebo třeba to, že na benzinových stanicích se vždy nachází bezbariérová toaleta.

Pokusy i zvláštní přístup. Školy pro handicapované děti fungují už 150 let

Dnes už tak Jedličkův ústav a školy nejsou uzavřené místo, ba spíše naopak. „Za komunistů to byl svět sám pro sebe, protože lidé neměli moc možností vyrazit ven, i když se o to zaměstnanci snažili,“ dodává. Když pracovníci se svými svěřenci někam vyjeli, museli je kvůli nedostatku bezbariérových míst všude sami nosit.

A spoustu překážek řešili i rodiče. Jiný příběh vypráví Dana Lacinová ze Společnosti pro lidi s mentálním postižením v České republice, které se v roce 1983 narodil syn s epilepsií a kombinovanými vadami. Vzpomíná na to, že jí tehdy chyběl hlavně dostatek informací.

Až když její syn začal chodit do zvláštní školy a poznala další rodiče, kteří se potýkali s podobnými problémy, dozvěděla se od nich více. Třeba to, že má nárok na příspěvek na péči. Do té doby se setkala jen s tím, že jí úřady doporučovaly, aby dala syna do ústavu v Praze v Krči. „Sociální pracovnice pozorovala moje dítě a řekla mi, že není v pořádku, a ať si zažádám o místo v ústavu, dokud je tam volno,“ vzpomíná Dana Lacinová.

Podle jejích zkušeností dnes existuje více možností, kam dítě s handicapem může chodit do školy a kde lze zjistit vše potřebné. „Je velký rozdíl mezi lidmi s postižením, někteří mají větší schopnosti a někteří menší a dneska se mohou zařadit i do normální školy, a to je obrovské plus,“ říká a doplňuje, že její syn byl ve zvláštní škole šťastný.

Ústavy mimo Prahu

Pozůstatky minulosti v této oblasti řeší Praha i třicet let po sametové revoluci. Většina pobytových zařízení pro lidi s postižením je totiž mimo Prahu. Tato praxe byla častá už za první republiky, ale nejvíce se rozšířila po druhé světové válce.

Když člověk s handicapem zůstane v péči ústavu ve Šluknovském výběžku či v Karlovarském kraji, příbuzní ho nemají možnost navštěvovat tak často, jak by chtěli. Složité je také pro rodiny vzít si své handicapované příbuzné na volné dny domů.

V pražské zoo přivítali dva nové lední medvědy

  • Nejčtenější

Ostuda českého fotbalu. Pohár končil bitkou fanoušků, zasáhli těžkooděnci

22. května 2024  20:41,  aktualizováno  22:54

Místo vítězného křepčení s pohárem hromadná bitka fanoušků. Ostuda, ze které se bude český fotbal...

Vychytávka jako z Jamese Bonda. Řidič za jízdy měnil na autě poznávací značky

22. května 2024  14:23

Pražští policisté si na začátku května všimli vozu, které nemělo odpovídající poznávací značku a...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Divácký rekord? Pro Česko není velkou výzvou, spíš by MS mělo hostit častěji

20. května 2024  6:29

Asi žádné jiné číslo se při fanouškovských náletech na hokejovém mistrovství světa neřeší víc. 741...

Plzeň - Sparta 1:2, k titulu i pohár. Finále rozhodl v nastavení Birmančevič

22. května 2024  17:14,  aktualizováno  20:03

Sparťanští fotbalisté po pěti dnech slaví další trofej. Po zisku titulu zvítězili ve finále...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Lezci přimontovali na obchodní dům Máj i druhého motýla od Černého

19. května 2024  17:06

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci v neděli namontovali druhého...

Jurečka opět králem. Ale co ty ofsajdy? Nezávidím těm, kdo rozhodují, řekl kouč

26. května 2024  20:20,  aktualizováno  21:57

Ligovou korunu střelců obhájil jako první od sparťana Davida Lafaty, který mezi lety 2014 až 2016...

Ústecká nirvána. Sluneta knokautovala Nymburk a z finále je drama

26. května 2024  19:57,  aktualizováno  20:47

Ústecká Sluneta dramatizuje finále Národní basketbalové ligy. V historicky první titulové bitvě ve...

Priske: Jsem hrdý a vděčný, že trénuju Spartu. Respekt hráčům, co dokázali

26. května 2024  20:02

Proplétal se davy fanoušků, než se dostal ke dveřím tiskového centra. Na sobě triko s nápisem...

Programátoři z Úřadu práce. Kvalifikaci změnilo 15 tisíc lidí, chválí si jeho šéf

26. května 2024  19:20

Zvýšit svou kvalifikaci nebo se naučit úplně nový obor. Úřad práce má projekt za více než 5 miliard...

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...