Hlavní oltář je zahalený do igelitu. Přes lešení není skoro vidět. Podlahu, boční kaple a sochy zakrývá bednění. Lavice pro věřící z kostela zmizely. Stejně tak další vybavení. I obrazy svatých.
Od klenutého stropu presbytáře, z úctyhodné výšky zhruba 22 metrů, se line tichá hudba. Chorál to není. To tam akademický malíř Jiří Říha restauruje stropní fresku a poslouchá u toho rádio. Zrovna pracuje na zlatém vyobrazení palladia země české. Jeho originál, kovový reliéf madony s dítětem, je v raně barokním chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi běžně uschován. Svým významem je srovnáván s korunovačními klenoty. Teď je však na jiném místě, stejně jako vybavení kostela.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie prochází nejrozsáhlejší a nejnákladnější rekonstrukcí od dob svého dokončení v roce 1623. Byl proto vystěhován a místo věřících v něm potkáte hlavně řemeslníky a restaurátory.
„Autorem těchto fresek je Josef Hellich. Vytvořil je v roce 1873. Žádnou starší výmalbu jsme pod nimi kupodivu nenašli,“ říká Jiří Říha u stropních fresek. Zato hlavní oltář jej překvapil. „Tolik soch od Matyáše Brauna jsem na oltáři ještě neviděl,“ dodává.
Řemeslníci v kostele odkrývají letité nánosy prachu, seškrabují staré omítky, vyspravují praskliny, štukují, malují a zlatí. Čilý stavební ruch je i kolem kostela. Pracuje se na fasádě, kope se drenáž a kompletní rekonstrukcí prochází i ambit, klenutá otevřená chodba za kostelem se stropními malbami.
„Ambit bude opraven jako první, možná už do konce tohoto roku. Bude přístupný veřejnosti stejně tak jako bazilika,“ uvádí probošt staroboleslavské kapituly a místní duchovní správce Libor Bulín.
Omítka zčernala prachem
Na vnitřních omítkách chrámu je podle řemeslníků nejhorší čištění od starých nánosů.
Co je palladium země českéJe to kovový reliéf madony s dítětem, kterému věřící připisují ochrannou moc nad českými zeměmi. Podle legendy ho dostala sv. Ludmila od věrozvěsta Metoděje. |
„Někde bylo až sedm vrstev maleb. Většinou se v minulosti bílil. Na barvách se ale strašně moc podepsal prach. Doslova se zažral do omítek. Co bylo dříve bílé, skončilo jako černo-šedé,“ popisuje Marek Hulcer, umělecký štukatér a stavbyvedoucí za firmu Akant Art. Ta má na starosti kompletní výmalbu kostela, zvenku i zevnitř, restaurování fresek, opravy soklů a štuk. V minulosti pracovala například na rekonstrukci baziliky ve Velehradě, hlavního nádraží v Praze nebo Národního muzea.
„Až to tu dokončíme, bude kostel o hodně jiný, než na který byli lidé zvyklí. Bude zářit. Jen v bohatě zdobených bočních kaplích bude tak o 80 procent více zlata,“ říká Hulcer a pokračuje: „Dáváme to tu do původního stavu, tak jak to vypadalo ve druhé polovině 17. století.“
Po odstranění nánosů barev vyniknou ornamenty, které již nebyly ani vidět. Část z nich opět zvýrazní plátkové zlato. Vnitřek kostela bude mimo fresky vymalován jednou barvou, „sraženou bílou“ neboli „café latté“.
V mariánském komplexu za kostelem vznikne infocentrum a malá expozice věnovaná palladiu země české. V bývalém domku kostelníka pak bude duchovní poradna.
„Chceme Starou Boleslav celkově duchovně a kulturně povznést. Aby to bylo místo, kam budou lidé rádi přicházet a budou se tam vracet,“ uzavírá Libor Bulín.
Poutní areál ve Staré BoleslaviStaroboleslavský poutní areál je spolu s Pražským hradem nejstarším a nejpamátnějším místem českého státu. Nyní prochází nákladnou rekonstrukcí, která je hrazena převážně z dotací Evropské unie. Ta na opravy věnovala téměř 242 milionů korun. Staroboleslavská kapitula má minimálně pětiprocentní účast a podle probošta Libora Bulína ji to i tak zadluží až na dvacet let. Krom již opravovaného mariánského komplexu by měla brzy začít také rekonstrukce románské baziliky sv. Václava. V centru města má církev i řadu jiných objektů, které chce v budoucnu opravit. Sloužit by mohly i jako zázemí pro poutníky. Mariánská bazilika by se měla otevřít na Nový rok 2020. |
