Cena bude slavnostně předána v květnu v rezidenci pražského primátora. Nadace ji uděluje každoročně od roku 1987, loni ji převzali zástupci divadelního souboru Činoherák Ústí.
Klinika je podle nadace příkladem dobrovolných aktivit, které překračují hranice jakékoli ideologie i tržního světa a stávají se obecně lidskými.
„Lidé, kteří Kliniku tvoří, dokázali své přesvědčení uhájit nejen před nepřejícími spoluobčany, ale i před politickými odpůrci všech ideových směrů a také před bezprecedentním útokem radikálů, kteří se pokusili centrum vypálit,“ uvedla nadace v tiskové zprávě.
Centrum na pražském Žižkově zahájilo činnost v prosinci 2014, kdy prázdnou budovu někdejší polikliniky v Jeseniově ulici obsadili aktivisté, vyklidili ji a bez povolení v ní několik dní provozovali sociální centrum. O dva měsíce později budovu získali od majetkového úřadu k bezplatné výpůjčce a svépomocí ji opravili. V centru se mimo jiné pořádaly přednášky, promítání či koncerty, později centrum spustilo sbírku oblečení pro uprchlíky.
Situace se poté vyostřila a začátkem letošního února na Kliniku zaútočili maskovaní pachatelé ve stejný den, kdy se v Praze konaly demonstrace proti migraci. Na podporu centra v minulosti opakovaně demonstrovaly stovky lidí. Začátkem března Klinice vypršela smlouva, kterou majetkový úřad neprodloužil. Aktivisté tam nadále zůstávají.
I když bude Klinika vyklizena, myšlenka bude žít
Praha podle Nadace Charty 77 potřebuje místo, kde se lidé všech osudů a názorů mohou setkat jako občané, a ne jako spotřebitelé.
„I když bude Klinika vyklizena, lidé rozehnáni či vyneseni, myšlenku, která to všechno spojila, si lidé z Kliniky ponesou dál. My jim chceme Cenou Františka Kriegla říci, že je to správné,“ uvedla nadace.
Krieglova cena je každoročně vyhlašována kolem 10. dubna, kdy se František Kriegel narodil. Cena je udělována jedincům za občanskou statečnost, projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika.
Ocenění připomíná statečný postoj československého politika Františka Kriegla, který jako jediný z tehdejších představitelů odmítl po obsazení země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podepsat v Kremlu moskevský diktát.
Cenu v minulosti obdržel například disident Jaroslav Šabata, někdejší předseda Senátu Petr Pithart, zpěvák Karel Kryl, starosta Kašperských Hor František Stíbal, kameraman Stanislav Milota, novinářka Petra Procházková či odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Libor Michálek.
