„Byly provedeny všechny důkazy, které měly vliv na skutek,“ zdůvodnil rozsudek předseda senátu Petr Hovorka. Podle rozhodnutí nešlo z vědeckých důkazů rozhodnout, zda v šachtě došlo k požáru z nedbalosti, nebo jej zavinila třetí osoba. Problémy jsou podle soudce také s nevěrohodnými svědky, pocházejícími z komunity narkomanů a bezdomovců.
„Mám za to, že vina obžalovaného byla prokázána, jak bylo žalováno,“ uvedla ve čtvrtek v závěrečném návrhu státní zástupkyně Ladislava Čarvaš. Ernest si podle žalobkyně donesl na místo činu hořlavinu, lampový olej, rozlil ji okolo oběti a zapálil, na útěku se zranil.
V kauze nejsou přímé důkazy, připustila dnes státní zástupkyně. „Existuje zde však jasný, ucelený a logický řetězec nepřímých důkazů. Obžalovaný znemožnil útěk oběti, ta pociťovala bolest na hranici snesitelnosti,“ zdůraznila Čarvaš. Pro Ernesta navrhla trest v dolní polovině trestní sazby, která činí 15 až 20 let.
„Jeden každý z prezentovaných důkazů proti obžalovanému trpí závažnými nedostatky. Nejde ani o ucelený řetězec nepřímých důkazů, což je nade vší pochybnost prokázáno,“ zdůraznil ve čtvrtek Ernestův obhájce Ivo Suchomel.
Svědci z drogové bezdomovecké komunity podle advokáta si o vztahu Ernesta a požáru vyprávěli příběhy, které však s realitou prý nemají nic společného. Důvěryhodnost těchto osob i svědectví spoluvězně, o něž se opírala žaloba, je podle obhajoby mizivá.
„Neexistuje žádný motiv, ani přímé důkazy proti mému klientovi, jako například otisky prstů, záznamy z bezpečnostních kamer a podobně,“ argumentoval ve své obsáhlé závěrečné řeči Suchomel. Ten proto pro svého klienta žádal zproštění obžaloby.
„Je mi líto, že zemřel. Ale já jsem to udělat nemohl a neudělal,“ zdůraznil Ernest.
Feťáci se pořád hádají
Soud ve čtvrtek konstatoval ještě řadu písemných svědectví a důkazů. O kouři, plamenech a hasičích, mířících k Hlavnímu nádraží Ernest mluvil v inkriminované době na Václavském náměstí se známou, která též žila na ulici. „Řekl mi, že má špatnou pověst, bál se, aby si to nemusel odsedět,“ řekla vyšetřovateli svědkyně.
O podivném požáru tehdy ihned chtěla hovořit s policisty, hlídkoví se jí však vysmáli. Teprve o něco později se o toto její setkání s obžalovaným začala zajímat kriminálka. Žena vypovídala též o vztazích mezi Pacim a obžalovaným. „Hádali se mezi sebou. Feťáci se takhle hádají pořád,“ vypověděla.
„Spletla si situace,“ komentoval výpověď obviněný. Dalšího svědka, bezdomovce, narkomana a drobného zlodějíčka, přivedla policejní eskorta. „Paci mi řekl, že ho Ernest dříve napadl nožem. Odnesl to škrábanci. Ernest je podivín, který nedokáže posoudit realitu,“ řekl soudu.
Byl to majetnický sobec
Soudce četl také výpovědi vězňů, kteří obžalovaného dříve znali z pobytu za mřížemi. „Šlo o majetnického sobce, feťáka. Když byl zahnán do kouta, měl neadekvátní reakce. Ale většinou jen nadával, jednou kopal do židle,“ sdělil soudu vězeň.
Před soudem také defilovali psychologové, soudní lékaři a hasiči. Ti hledali odpověď na to, jak a proč Paci zemřel. Předseda senátu Petr Hovorka nechal zpracovat expertízu věrohodnosti klíčového svědka obžaloby, recidivisty Oty V.
Tomu se prý Ernest při dřívějším pobytu v pankrácké věznici svěřil, že svého kumpána z ulice zlikvidoval. „Patologickou lhavostí netrpí, nelze však vyloučit účelovou konstrukci. Pokud by lhal, bylo by to motivováno pravděpodobně snahou získat nějaké výhody, anebo strhnout na sebe pozornost,“ uvedl psychiatr Karel Netík.
Na oběť kapal hořící polystyrén
Ernest podle psychiatrického posudku představuje nevyzrálou, poruchovou osobnost, má pragmatický přístup k pravdě. Možnou resocializaci znalci označili za ztíženou. „Pokud by se však opravdu Otovi V. svěřil, lze si toto doznání vysvětlit například tím, že si chce zlepšit svou pozici mezi vězni. A nebo to mohlo být pod vlivem vánoční atmosféry,“ uvedl Netík.
Oto V. u soudu nejen vypovídal, ale předsedovi senátu poslal ještě dopis. „Pár lidí mne má má za lháře a pitomce. To jsem řekl, byla pravda, i když to zní šíleně. Udělal hroznou věc a měl by za ní být spravedlivě potrestán,“ napsal svědek z věznice.
Během vyšetřování obvinění podstoupil na Kriminalistickém ústavu také takzvané fyziodetekční vyšetření, kterému se laicky říká detektor lži. Výsledky konstatovaly, že v některých momentech, kdy byly probírány detaily činu, Ernest projevoval vyšší emoční aktivitu. To však nelze považovat za přímý důkaz.
Tělo oběti bylo vystaveno silnému žáru, kapal na něj hořící polystyrén. Uvedli soudní lékaři a hasiči. „Oběť po nějakou dobu vdechovala zplodiny. Šlo spíše o minuty. Příčinou smrti bylo udušení,“ sdělil také soudní lékař. Přesný čas nedokázal určit, podle experta nebyl v osudné chvíli pod vlivem drog, ani opilý.
Svědci ze dna Prahy
K fatálnímu požáru, při němž Paci přišel o život, došlo dopoledne 10. března 2014 za sedmým perónem Hlavního nádraží v šachtě (více čtěte zde), kde měli lidé bez přístřeší doupě, vycpané polystyrenem. Policie kauzu uzavřela v roce 2015.
Na základě výpovědi Oty V. případ kriminalisté letos znovu otevřeli. Ernesta policisté zatkli a z vraždy obvinili v březnu 2016. „Cítím se nevinen. Na místě činu jsem nebyl. Já to neudělal,“ tvrdil od prvních výslechů obviněný, jež si v minulosti vyslechl několik trestů za majetkové delikty. Ernest pouze připustil, že Paciho asi dva roky znal. Spolu žebrali, sháněli drogy i bydleli v takzvaném squattu.
Před soudem během tří dnů hlavního líčení defilovaly i postavy ze suterénu pražské společnosti. Jejich výpovědi nabídly kromě svých vzpomínek na vztahy Ernesta a Paciho též barvitý exkurz do toho, jak tato komunita funguje.
Ernestovi hrozil za surovou vraždu i výjimečný trest. Rozsudek městského soudu není pravomocný. Státní zástupkyně Ladislava Čarvaš se proti němu odvolala k Vrchnímu soudu v Praze.
