Normalizace přála umění místo svobodě, řada děl z ulic postupně mizí

  7:12aktualizováno  8:12
V období normalizace se během 70. a 80. let minulého století lidem v Československu v mnoha ohledech přitížilo. Paradoxně se však zároveň jednalo o zlatý věk pro výtvarné umění ve veřejném prostoru. Ulice v Praze byly plné soch, které vznikaly díky tehdejšímu zákonu. Řada z nich dnes ale postupně mizí.

V rámci zprovoznění stanice metra Vltavská na lince C v roce 1984 vzniklo nedaleko výstupu také umělecké dílo od manželů Olgy a Miroslava Hudečkových nazvané Vltava. | foto: ČTK

Sochy v ulicích města se nikdy předtím ani potom neinstalovaly v takovém množství jako tehdy.

„Jen v Praze tehdy vzniklo zhruba dva a půl tisíce výtvarných realizací,“ poukazuje na překvapivě obrovské číslo Pavel Karous, sochař a autor projektu Vetřelci a volavky, který mapuje umění ze 70. a 80. let ve veřejném prostoru po celém tehdejším Československu.

Zásadní podíl na tom, že se navzdory nepříznivé době takto dařilo umění, měl stavební zákon, který platil mezi lety 1965 a 1991. Podle jeho tehdejšího znění muselo být z rozpočtu každé nové stavby, kterou zajišťoval stát, vyčleněno jedno až čtyři procenta právě na výtvarné dotvoření. Pokud by se tak nestalo, příslušný objekt by neprošel kolaudací.

Přitom stavebních projektů v metropoli tehdy nebylo málo. Zejména vznikala většina panelových sídlišť, jako třeba na Jižním Městě, Černém Mostě, v Bohnicích či na Proseku. Spolu s tím tak zároveň v jejich sousedství rostlo množství soch či plastik. Nejčastěji je město nechalo umístit před obchodní domy, polikliniky, úřady, ale i do parků nebo ke stanicím a zastávkám městské hromadné dopravy.

Favorit architekta nebo soutěž

Existovaly dvě varianty, jak se umělci mohli k takové zakázce dostat. Většinou se uskutečnilo výběrové řízení, kdy ale architekt příslušné stavby předem doporučil konkrétního výtvarníka. Kromě něj pak Fond výtvarného umění oslovil ještě dva nebo tři další umělce. Vzhledem k tomu, že architekt měl ve výběrové komisi hlavní slovo, obvykle nakonec zvítězil jím vytipovaný kandidát.

Výběr významných děl tehdejší doby v Praze

  • Kosmonauti, výstup z metra Háje, Opatovská, Praha 11. Autor: Jan Bartoš, 1979, bronz
  • Hokejista, Zimní stadion na Výstavišti, Praha 7. Autor: Zdeněk Němeček, 1985, bronz
  • Den a noc, Arkalycká, Praha 11. Autor: Olbram Zoubek, 80. léta, cement
  • Vltava (kašna), výstup z metra Vltavská, Antonínská, Praha 7. Autoři: Olga a Miroslav Hudečkovi, kamenina, 1984
  • Koupání, výstup z metra Hloubětín, Praha 9. Autor: Jaroslav Hladký, 1985, bronz
  • Země, Kobyliská střelnice, Čumpelíkova, Praha 8. Autor: Miloš Zet, 1978, bronz

Zdroj: projekt Vetřelci a volavky

Druhou možností byly skutečně otevřené veřejné soutěže, těch však bylo výrazně méně a stát je vypisoval pouze na nejvýznamnější místa. Nebyly ale mezinárodní, obvykle se do nich hlásili pouze domácí umělci. Podle Karouse totiž nebylo smyslem pouze obohatit veřejný prostor a prezentovat úroveň československé kultury, ale zároveň i dát práci zdejším výtvarníkům.

Co se týká jednotlivých témat, neměli umělci zcela volnou ruku. Museli vycházet ze základních představ architekta stavby, jejíž součástí se dílo mělo stát. „Například hotel Praha v Dejvicích vyrůstal z okolního svahu, proto jeho autoři při stavbě určili, že tématem bude česká a slovenská krajina. Což se nakonec promítlo i do výzdoby interiéru,“ popisuje autor webu Vetřelci a volavky.

Podobným způsobem vzniklo třeba i známé sousoší prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a Alexeje Gubareva, kteří v roce 1978 podnikli let do vesmíru. Zadání pro sochu na Hájích bylo jasné, neboť sousední stanice metra dostala název Kosmonautů.

Vzhledem k velkému množství děl, která se během 25 let objevila nejen v ulicích Prahy, ale i v jiných regionech, nebyly zákonitě úplně všechny kvalitní. Nicméně obecně se dá říct, že úroveň soch byla překvapivě vysoká. O výběru totiž rozhodovali pouze zkušení architekti a výtvarníci, nikoliv úředníci či dokonce politici, kteří by kladli důraz spíše na správnou ideologii.

Za výjimečně zdařilý znalci považují mezi mnoha jinými díly například bronzový památník nazvaný Země v Kobyliské střelnici, který v roce 1978 vytvořil sochař Miloš Zet. A bez zajímavosti není ani černobílá mozaika na odvětrávacích komínech Letenského tunelu od Zdeňka Sýkory, která je dokonce památkově chráněna.

Špatná péče po revoluci

Od začátku 90. let řada novodobých plastik z města mizí a dosud se situace příliš nelepší. Důvodů je hned několik. Veřejnost totiž dlouho nedoceňovala umění z tohoto období a přistupovalo se k němu značně necitlivě. Hlavním problémem je však mnohdy nevyjasněné vlastnictví děl, a to mezi městem, městskými částmi, ale i bytovými družstvy a soukromými majiteli, kteří se v rámci privatizace dostali nejen k řadě objektů, ale i k přilehlým pozemkům se sochami.

Současný chaos proto dostala za úkol napravit Galerie hlavního města Prahy. „Aktuálně prováděla podrobný soupis veškerých děl ve veřejném prostoru. Aby bylo konečně jasné, komu vlastně patří a kdo je spravuje,“ potvrzuje předseda zastupitelského výboru pro územní rozvoj a památkovou péči Petr Zeman (Praha sobě).

Například teprve nedávno se hlavní město přihlásilo k rozměrné plastice na Barrandovském mostě a zapsalo ji do svého majetku. Šťastný konec má i případ sochy Miloslava Chlupáče, která stávala před Kulturním centrem Novodvorská. Za nejasných okolností byla v roce 2010 odstraněna a teprve minulý týden se po nálezu v křoví v Řeporyjích vrátila na původní místo.

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Praha 6 vyhlásila dopravní nouzi, trpí pod náporem vozidel

Kolony v Praze během dočasného uzavření tunelu Blanka. (11. dubna 2018)

Městská část Praha 6 ve čtvrtek vyhlásila Stav dopravní nouze. Návrh odsouhlasilo 29 z 38 přítomných zastupitelů. Ti...

Hlad a přivazování k záchodu. Babička zmizelé Valerie odmítla vypovídat

Pohřešovaná Valerie (vlevo) a její obviněná babička Soňa K. u soudu 4. 3. 2019

Šestiletou Valerii z Prahy 3, která je od roku 2017 pohřešovaná, podle obžaloby dlouhodobě týrala její babička. Žena,...

Pacientku nechali ležet šest hodin na chodbě. Nemocnice pochybení popírá

Nemocnice chodba

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov nechala na nemocniční chodbě ve středu ležet postarší ženu šest hodin. Alespoň...

Další z rubriky

Muž, který měl u sebe několik zbraní, na sebe sám zavolal policii

Policie zasahovala v pražských Třebonicích poté, co ji na sebe muž ve špatném...

Sedmačtyřicetiletý muž v Třebonicích za západním okraji Prahy na sebe v sobotu sám zavolal policii. Na linku 158...

Jeden motorkář zemřel a další tři se zranili při nehodě u Kutné Hory

Jeden motocyklista zemřel a další tři se zranili po srážce s dodávkou na...

Jeden motocyklista zemřel a další tři se zranili po srážce s dodávkou na silnici I/38 u Hlízova na Kutnohorsku. Mladý...

Na dálnici D5 na Berounsku se převrátilo auto, objíždělo se přes Loděnice

Hromadná nehoda omezila provoz dálnice D1 před Prahou. (12. června 2019)

Dálnici D5 uzavřela na Berounsku na devátém kilometru ve směru na Prahu na více než 30 minut nehoda osobního auta,...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz