Po poledni si rodiče odvádějí od vchodu do 16. základní školy v Plzni v Resslově ulici nejmladší děti z prvního stupně. Několik jich ale ve škole zůstává. Čeká je totiž ještě jedna hodina zaměřená na hudební výchovu.
Vznikl tady nevelký sbor, kde se děti učí zpívat. Jejich škola je ve městě známá velkým počtem žáků z romských rodin. Právě proto se tu loni na podzim v rámci česko-slovenské iniciativy OnStage v mezinárodním programu URBACT rozběhl projekt, který má pomoci dětem z lokalit ohrožených sociálním vyloučením.
Hudba má žákům pomoci udržovat sociální kontakty nebo dát možnost dobře vyplnit volný čas a rodiče za to nemusejí nic platit.
Hodinu po poledni přichází do třídy šest děvčat z prvního stupně a obsazují lavice v první řadě před tabulí. Vítá je učitelka Nikola Kubešová, plzeňská radní pro školství Lucie Kantorová a patron souboru, operní pěvec Miro Bartoš, který je romského původu.
„Koho to tady baví?“ ptá se radní a šest rukou členek dětského pěveckého sboru je nahoře. „Vy máte noty! Vy umíte noty?“ žasne radní. „Jo, jo,“ ozve se několikrát.
Učitelka vybízí děvčata k rozmluvení: „Jako kočička ...“ a malé zpěvačky se s chutí rozmňoukají. Za chvíli syčí jako had nebo štěkají. Pak se tleská na doby: první..., druhá…, třetí…, čtvrtá...“
A na řadě je první písnička. Tři citronky. Refrénu „Rybaroba, rybaroba, rybaroba čuču,“ se chytnou ve třídě všichni. Při potlesku jedna ze zpěvaček s chutí pobaví nacvičenou úklonou.
Radní Kantorová láká děti k vystoupení na radnici. „My tam oceňujeme nejlepší učitele, kuchařky nebo uklízečky. Kdyby se vám chtělo, mohly byste při tom vystoupit. Máte na to čas, je to v červnu, můžete se připravit,“ nabízí.
Patron Miro Bartoš se snaží nasměrovat děti k romským písním. „Znáte je?“ A zkouší: „Duj, duj, duj … Jsou jednoduché a dobře se na ně tancuje,“ vysvětloval.
Citronky a Holka modrooká
Učitelka si sedla na lavici s kytarou a s děvčaty předvedla, jak jim společně jde píseň Mám doma kočku. Druhou sloku ještě děti neznaly, tak mají při zpěvu hlavy skloněné nad papíry s textem.
Pro další inspiraci se později na obrazovce rozjel klip Jana Bendiga s písní Bella ciao. Zabral a před tabulí se zpívalo i tancovalo. „Líbí se mi, že tady zpíváme. Naučili jsme se písničky Citronky a Holka modrooká. Chodí s námi i jeden chlapeček,“ říká malá Míša Dunová.
Asi o hlavu větší děvče tvrdí, že je tyto hodiny hodně baví. „Učíme se tancovat a zpívat. Učitelka je hodná,“ vysvětluje Vanesa Žichovská. S kamarádkou Kristýnou Kokyovou si často zpívají a tancují i doma. Jana Kotlárová z druhé třídy by byla ráda, kdyby mohla chodit na zpěv každý den.
Projekt na škole běží od loňského října a učitelka zpěvu Nikola Kubešová je přesvědčená, že dětem pomáhá. „Ze začátku se styděly a teď už jsou otevřenější. Je to pro ně jiné než škola nebo školní družina. Otevírá jim to nové dveře,“ uvádí.
Děvčata se ze začátku styděla
Tvrdí, že na děvčatech je vidět, jak se zlepšují. „A jsou moc hodné, vůbec nezlobí, funguje to krásně. Když končí hodina, tak mě některé holčičky přijdou obejmout, že se jim to líbilo. To je pro mě důkaz, že ta práce má smysl.“
Radní Lucie Kantorová se s projektem seznámila v Brně a napadlo ji, že by se mohl použít právě na 16. základní škole v Plzni.
Zástupce ředitelky školy Vlastimil Šiška upozorňuje, že hudební výuka je v rámci programu netradiční. „Je zaměřena na to, vyučovat ji jinak než standardní cestou. Cílem je děti do dění kolem hudby vtáhnout,“ popisuje.
Vzniká i sbor pro starší děti z druhého stupně
Na škole už kromě pěveckého sboru žáků prvního stupně vzniká sbor i pro starší děti z druhého stupně a nový přístup se začíná používat při běžných hodinách hudební výchovy. A funguje ono vtahování? „Já myslím, že ano. A doufáme, že na to nabalíme další zájemce nebo aktivity,“ líčí Vlastimil Šiška.
Radní Kantorová tvrdí, že se radnice snaží pomoci škole s nákupem hudebních nástrojů. Zájem dětí prý podporuje, pokud si na nástroje mohou sáhnout a vyzkoušet si je. „Vidíme tady, že je pozitivní aktivita, která by mohla mít mnohem větší dosah. Budu se snažit, aby se do rozpočtu města dostaly peníze na pokračování projektu a abychom sehnali finance na nákup nástrojů,“ prohlásila.
Podle radní už téměř 20 tisíci korun přispěly dopravní podniky a Vodárna Plzeň slíbila 25 tisíc. „Požádali jsme i Plzeňskou teplárenskou a další městské podniky, aby nám s tím projektem pomohly. Víme, že to má dobrý efekt,“ konstatovala.
Když loni radní o zahájení projektu na 16. základní škole informovala zastupitele, upozornila, že se jedná o akci zaměřenou na integraci žáků ze sociálně ohrožených skupin nebo vyloučených lokalit. Tehdejší primátor Plzně a současný ministr kultury Marin Baxa přitom projekt označil za velmi dobrý. „Měli bychom najít financování i na další části,“ prohlásil.
Zástupci měst, která se do československé iniciativy OnStage v rámci mezinárodního programu URBACT zapojila, mohou čerpat z dobrých zkušeností v Brně. Tam město aplikovalo unikátní metodu využití hudby pro integraci žáků sociálně ohrožených skupin.
Národní iniciativa OnStage byla zahájena v červnu 2021 a potrvá do prosince 2022.
