Jak a kdy vlastně projekt We Love Šumava vznikl?
Před jedenácti lety jsem začal na svém soukromém instagramovém účtu označovat hashtagem #welovesumava hezké fotografie ze Šumavy, abych je snadněji na sociálních sítích našel. Stejný hashtag pak začali na Instagramu a Facebooku používat další lidé, kteří chtěli sdílet také svoje fotky z výletů po Šumavě. Založil jsem proto pro tuto komunitu lidí facebookový profil se stejným názvem, a tak to všechno začalo. Abychom mohli fungovat i oficiálně, vznikl spolek a fungujeme už sedm let.
Když se podívám na vaši facebookovou stránku, už to zdaleka není jen o sdílení krásných fotek, že?
Jsme také jakýmsi infocentrem. Někdo chce třeba jít na výlet a ptá se nás, jaké bude počasí. Všem naši fanouškům se snažím odpovídat. Nabízíme tipy na výlety, poskytujeme aktuální informace o sněhu, stavu řek. Zakládám si na tom, že většina našich příspěvků je aktuálních. Mám deset aplikací na počasí a podle toho si plánuji výlety, abych získal co nejlepší záběry. Poměrně často zveřejňuji na sociálních sítích videa z východů slunce. Základem je propagovat Šumavu, její krásu, ukázat její kouzlo a jedinečnost, dělat jakousi osvětu. Součástí naší iniciativy je ale i Šumavě a lidem žijící na Šumavě pomáhat.
Značka We Love Šumava se objevuje na hrníčkách, tričkách, mikinách...
Postupně našim fanouškům na sociálních sítích jen fotky nestačily, chtěli nějakým způsobem propagovat naší „značku“, chtěli nějak pomoct, mít doma nějakou věc s naším logem. Tak jsme začali s pár samolepkami, další na řadu přišla trička a mikiny s příběhem a párkrát do roka uděláme vždy limitovanou edici nějakého produktu. Když se určitá věc prodá, další kusy se nepřidělávají. Na věci děláme vždy originální designy, nikdy to není stejné a na designech spolupracujeme s lidmi spojenými se Šumavou. Všechny naše produkty mají příběh a nebo teprve budou mít příběh.
Na webových stránkách spolku se zmiňujete, že jste přispěli na charitativní účely bezmála 400 tisíci korunami, a to i společně s vašimi fanoušky. Jak toto spojení funguje?
Část peněz z každé prodané věci jde někomu, kdo je potřebuje. Například z prodeje limitované edice plecháčků jsme nakoupili hračky pro nemocné děti v Klatovské nemocnici, nebo peníze z jiných hrníčků pomohly nemocné dívce. Přes 40 tisíc korun u jedné dražby jsme věnovali na pořízení nového invalidního vozíku a mnoho dalšího. K těmto aktivitám používáme hashtag #RádidělámeRadost. Tyhle aktivity nás ohromně naplňují.
Lidé mohou podpořit vaši tvorbu tím, že si zakoupí nějaký váš produkt. Co jste už udělali?
Například jsme vysadili 111 ovocných stromů v Pavlínově a obnovili část ovocného sadu. Dnes je veřejnosti volně přístupný a každý si může plody ochutnat. Jeden menší ovocný sad jsme obnovili u Železné Rudy. Podařilo se nám obnovit křížek ve Ferdinandově údolí a nedaleko Železné Rudy, který jsme po více než 40 letech vrátili na místo. Jiný jsme zase renovovali a mnoho dalšího.
A co projekt Tričko s příběhem?
Jednou za rok na podzim otevřeme na 10 dní eshop, kde si zájemci mohou zakoupit Tričko nebo mikinu s příběhem. Za každé zakoupené tričko pak na jaře společně s lidmi vysadíme stromy právě na Šumavě. Když kupující může, zasadí si ho sám, nebo to za něj uděláme my. Na začátku nás bylo pár lidí, kolem třiceti. Teď už sázíme dva dny a sejde se nás kolem 300 až 400 lidí. Každý sázející dostane certifikát a stromek si může „pojmenovat“ cedulkou. A zároveň nákupem podpoří naší celoroční tvorbu.
Tolik nadšenců? To je neuvěřitelné číslo.
To určitě je. Zorganizovali jsme už 11 sázení a zasadili přes 30 tisíc stromků. Z devadesáti procent se jedná o buky, pár bylo jedlí. Ti, kdo přijdou, sázejí opravdu poctivě, aby se právě jejich stromek ujal. Každý si vykope díru, hodí do ní mladý stromek a pečlivě díru zahrabe. Všechno to děláme ve spolupráci s Lesy ČR, se kterými se domlouváme na lokalitě, kde je potřeba stromky zasázet. Na sraz přijde také revírník, který vše vysvětlí, což má i vzdělávací podtext.
Do We Love Šumava se vám podařilo určitým způsobem zapojit i železnorudského zpěváka Marka Ztraceného.
Součástí našich aktivit je také projekt Čistá Šumava, kdy dobrovolníci hromadně uklízejí Šumavu od odpadků. Každý si vybere určité místo, nafotí fotku před a po úklidu a pošle nám ji. Tímto způsobem se uklidí stovky kilogramů odpadků. Za odměnu jsme pro tyto dobrovolníky uspořádali tajný koncert Marka Ztraceného. Marek je šumavský rodák a patriot a tahle myšlenka ho nadchla.
Koncert za odměnu se uskutečnil již třikrát, například na louce pod Pancířem, nebo na hradě Kašperk. Vždy se jedná o tajnou lokalitu, o které se dobrovolníci dozvědí až na poslední chvíli. Naposledy se nás sešlo 400. Ze známých osobností nás podporuje také například režisér Jiří Strach, tenistka Barbora Strýcová, herec Vojta Kotek, Matěj Hádek a Lukáš Hejlík, moderátoři Míra a Zorka Hejdovi.
Troufnu si říct, že mezi váš nejznámější počin patří Otevřené dveře na Pancíři. Lidé se u nich fotí za každého počasí a dveře se staly jakousi ikonou Šumavy. Jak vás to napadlo?
Říkal jsem si, že Pancíř nemá žádný vrchol, nestojí na něm žádný kříž. A tak mě napadly otevřené dveře. Dveře jsme „otevřeli“ na podzim těsně před covidem a poté, jak se začalo cestovat po České republice, tak se ve dveřích stála i fronta na fotku. Zároveň jsme chtěli, aby se ulevilo turistickým cílům v okolí, jako je Černé a Čertovo jezero. A zafungovalo to. Nejenže jsme ulevili jezerům, ale i dohnali lidi, aby vyšlápli na Pancíř. Lidé na Pancíř začali houfně jezdit, všude sdíleli fotky s otevřenými dveřmi. S hashtagem #otevrenedvere existuje přes pět tisíc fotek.
Pomocí fotek s hashtagem otevřených dveří pomáháte také potřebným.
Po prvním roce, když jsme viděli, kolik lidí se ve dveřích denně fotí a fotky poté sdílí, jsme se rozhodli, že za každou fotku dáme jednu korunu na dobrou věc. V reálu je to ale 10 korun. Na konci roku jsme tedy sečetli na Instagramu fotky s tímto hashtagem a někomu z potřebných je věnovali. Loni na Vánoce to bylo 40 tisíc, část peněz se podařilo vybrat začátkem prosince během setkání v Osvěžovně.
Peníze jsme předali slečně Renatě z vesnice u Klatov, které po akutní meningokokové sepsi musely být transplantovány ledviny a současně jí musely být amputovány obě nohy pod koleny. Svátky předtím jsme stejným způsobem pomohli Lukášovi, který sám vychovává dvě malé dcery, a udělali jsme jim radost výletem do Prahy.
Při rozhovoru mluvíte v množném čísle, s vámi na projektu ještě někdo spolupracuje?
Ano. Začínal jsem sám, protože prostě miluju Šumavu. Netušil jsem ale, co se z toho vyklube. Deset let jsem pracoval v Německu a měl spoustu času, tak jsem běhal po Šumavě, fotil a dával snímky na sítě. Postupně to ale přestávalo být jen o toulání přírodou, přidávaly se další nápady, projekty, začal jsem plánovat, poskytovat rozhovory, odepisovat lidem, a to už se nedalo při práci stíhat.
V roce 2022 jsem se proto rozhodl We Love Šumava věnovat naplno. Začal jsem dělat to, co mě baví, což je super. Dnes má facebooková stránka 60 tisíc lidí, kteří ji sledují, a na instagramu kolem 53 tisíc lidí. S tím vším mi od počátku pomáhá bratr Filip, který miluje Šumavu stejně jako já, a tráví tady celý svůj život. Dalším členem rodinné iniciativy je manželka Adéla. O sobě říkám, že jsem hlavou nápadů, bratr je přes IT stránku a žena poté koriguje moje nápady. A poté jsme všichni společně na všech našich akcích.
Vaše aktivity jsou rozmanité, co plánujete na letošní rok?
Plány mám, ale neprozradím je. I to je to, co se lidem líbí. Vždycky čekají na to, s čím zase přijdeme. Snad možná nastíním jeden. Před několika lety bylo objeveno jedno zajímavé místo na Šumavě, které bychom chtěli na jaře označit, aby ho našli i ostatní, protože si to rozhodně zaslouží z historického hlediska. V budoucnu bychom chtěli obnovit jednu kapličku, která byla zbourána těsně před revolucí.
Stále si zakládáme na tom, aby příspěvky byly aktuální. Například za rok zažiji 80 až 100 východů slunce. Snažím se videa dávat na sociální sítě přímo z daného místa, což není někdy kvůli nepříznivému počasí vůbec jednoduché. Jsem ale rád, že mohu tahle videa zprostředkovat lidem, například starším, kteří se osobně nemohou na noční túru vydat. Chceme nadále obnovovat křížky, sázet stromy, pokračovat v dalších stálých projektech, které pomáhají Šumavě a lidem žijící na Šumavě.
Co vás na Šumavě tak fascinuje?
Je to její pestrost. Má svoji faunu, flóru, tajemná místa, kopce, lesy, jezera, louky. Je tady zkrátka všechno. Jako pohoří na hranici s Německem má bohatou historii, bylo zde vojenské pásmo a spousta vesnic. Jsou zde rozlehlá bezzásahová území s nedotčenou přírodou. Navštívil jsem hodně zemí po světě, ale Šumava je zkrátka jedinečná. Pořádně ji poznávám až posledních 10 let, kdy mě do přírody naučil chodit první pes a pak druhý. Nemám rád nějaké konkrétní místo, ale fascinují mě zaniklé obce. Představuji si, jak mohla kdysi ves, po které zbyla jen hromada kamení, vypadat. Má to své určité kouzlo.
Každé roční období je na Šumavě hezké a těším se na něj. Mám rád jaro, protože je zelené. Trochu bych možná upozadil léto, které už tak zelené není a pohybuje se zde hodně turistů. Podzim pro svou barevnost a zimu miluju, protože jsem lyžař.
