Když se vedení radnice v Hartmanicích v polovině 90. let minulého století rozhodovalo, na jaké palivo v městské výtopně přesedlat, měli hned jasno. „Raději biomasu, než být závislí na ruském plynu,“ vzpomíná tehdejší starosta Jiří Jukl na to, čím tehdy argumentoval. Dnes se toto rozhodnutí jeví jako vizionářské. Teplo z biomasy je totiž mnohem levnější než to z plynu.
Ruce si mnou i v Kašperských Horách, kde budou letos i příští rok jeden GJ prodávat za 523 korun s DPH. Ve srovnání s Rokycany, kde je většina domácností závislá na plynu a GJ se prodává za 1747 korun s DPH, je to třikrát méně.
„Místní sice byli trošku rozladění, že se cena zvedla z loňských 396 korun za GJ s DPH na letošních 523 korun, ale když vidí, jaké ceny mají jinde, jsou nakonec rádi, že jsou z Kašperských Hor,“ líčí jednatel městské firmy EVK Kašperské Hory Marek Vrba.
Protože mají zásoby dřeva, cenu prý zřejmě udrží do konce topné sezóny 2023/2024. Z většiny EVK kupuje palivové dřevo z městských lesů.
„Máme velký sklad, kam dřevo navezeme, pak pozveme dvakrát až třikrát za sezonu soukromou firmu, která má velký štěpkovač a surovinu pro naši kotelnu si připravíme,“ líčí Vrba.
Přechod na čistý zdroj hlavně kvůli ovzduší
Výtopnu na biomasu ve městě postavili v roce 2005 převážně z dotací. Důvodem přechodu z uhlí na čistý zdroj bylo hlavně zlepšení ovzduší. Výtopna má výkon čtyři MWh, ale kvůli přibývajícím developerským projektům už EVK plánuje rozšíření o 2,5 MWh výkonu. I v tomto případě by se městu hodily dotace, ale na ty podle Marka zřejmě nedosáhne, protože jsou určené jen na jednotky, které vytápí domy a zároveň vyrábějí elektřinu.
„Nyní máme připojených přes 250 domácností a k tomu větší objekty ve městě jako jsou hotely, škola, školka, radnice či zdravotní středisko,“ líčí Marek.
Jak ale upozorňuje technická pracovnice radnice v Hartmanicích Jana Bauchová, ceny se budou zvyšovat i v případě biomasy. Důvodem je, že producenti štěpky její zvyšující se obliby hodlají využít.
„Loni jsme prostorový metr štěpky nakupovali za 150 až 180 korun, teď už je to 600 a víc,“ uvedla. „Jestliže jsme loni měli cenu asi 462 korun za GJ s DPH, letos se obávám dvojnásobku,“ odhaduje Bauchová.
Připomněla, že poptávka po topném dříví se zvýšila a pily toho využívají. „Lidé se odpojují od plynu. Někde doma mají kamínka a chtějí je znovu využívat. Pily a další výrobci tedy ucítili šanci, proto dnes ceny palivového dříví a veškerých palivových hmot letí nahoru,“ přiblížila Bauchová.
Výtopna v Hartmanicích s výkonem 4,38 MWh, vytápí kolem 180 městských i soukromých bytových jednotek včetně rodinných domů. Většinu tvoří paneláky a bytovky, které byly dříve napojené na uhelné kotelny, které se zrušily, když město vsadilo na štěpku. Ta přispěla i k tomu, že se tu nepozná začátek topné sezony.
„Když u nás byly uhelné kotelny a začalo se na podzim topit, obec byla utopená v dýmu,“ říká Bauchová. Připomíná to i proto, že některé obce uvažují kvůli vysokým cenám plynu o návratu k uhlí.
