Uvedl to programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Akcelerační zóny by měly být známy během prvního čtvrtletí příštího roku, pak se začnou konzultovat s kraji. Následovat bude legislativní proces a využitelné by měly zóny být od začátku roku 2025. V akcelerační zóně půjde získat povolení do jednoho roku, protože se nebude muset například dělat proces EIA. Ten proběhne pro všechny zóny v ČR najednou. Samotná výstavba je pak otázkou několika měsíců,“ popsal Sedlák.
Ve velkém by se tedy měly větrníky i v Plzeňském kraji objevit v roce 2026. „Když teď přijde firma, koupí pozemek od zemědělce, tak už obce nebudou mít šanci říct, jestli tam solární nebo větrný zdroj chtějí, nebo ne,“ řekla starostka Plané na Tachovsku Martina Němečková.
Podle ní je to velký problém. Za jeden měsíc už jí volali ze tří firem. Město dalo například velké peníze do parcelace na 100 rodinných domků. „Půda je soukromníka. Když mu za ni dá firma víc než město, tak jí to prodá. A někdo jiný pak rozhodne o tom, co se na katastru obce postaví,“ řekla Němečková.
Obce mohou větrné elektrárny budovat samy
Podle ní je otázkou, jestli není pro obec lepší najít pozemek pro větrníky v místě, kde není bydlení, a kývnout na to, než čekat, až to někdo schválí někde úplně jinde. „Zatím na to nemám názor,“ podotkla Němečková.
Podle Sedláka je to pro obce a města naopak velká příležitost. Podle něj mohou jednat s investorem s požadavkem, že budou část levné elektřiny mít k dispozici pro své obyvatele nebo chod školy či dalšího obecního zařízení, což by mohlo během celého roku občanům i samosprávám zlevnit elektřinu. Obce podle něj nemusí čekat na investory, ale mohou větrné elektrárny budovat samy.
„Některé obce z Plzeňského kraje, které mají zájem o větrnou energetiku, už se nám ozývají s tím, že by se chtěly stát akcelerační zónou, aby tam větrnou elektrárnu mohly mít, a to právě s ohledem na to, že by elektřinu chtěly využít pro své obyvatele,“ uvedl Sedlák. Obce ale nechtěl jmenovat, protože nevěděl, jestli by si to přály.
Pro využití větrníků v Plzeňském kraji mluví podle Sedláka i to, že je zde poměrně dost velkých firem a s ohledem na postupující odklon od uhlí budou levnou zelenou elektřinu potřebovat. A potom je podle něj lepší, když bude regionální. „A nebude stačit stavět jen solární elektrárny, které jsou sezonní, ale i větrné, aby elektřina byla ve větší míře i v zimě, kdy slunce tolik nesvítí,“ řekl Sedlák.
Každý týden volá starostům několik investorů
Zájem investorů o stavbu větrníků potvrdil i starosta Blovic z Plzeňska Robert Zelenka „Volají dva zájemci týdně, že mají vytipované soukromé pozemky,“ sdělil.
„Experti nám řekli: Zvykněte si na to, že budou malé soláry v každé obci, abychom vybudovali 45 gigawattů výkonu v celé zemi,“ komentoval starosta Rabí na Klatovsku Miroslav Kraucher. V Rabí teď chce firma postavit solární zdroj s výkonem tři megawatty. Tříhektarový soukromý pozemek je v místě, kde jí v tom nic nebrání, a rozhodne sušický stavební úřad.
„Z různých zdrojů máme ověřeno, že s tím nic neuděláme. Pokud bychom se s nimi dohodli, tak z toho můžeme maximálně něco vytěžit,“ řekl Kraucher.
Podle starosty Zbůchu z Plzeňska Dušana Duchka u nich firma chce stavět fotovoltaickou elektrárnu také s výkonem tři megawatty. Obci podle starosty oznámila, že ji územní plán nezajímá. „Důležité je, že ČEZ vybírá místo připojení, a když s ním obec nesouhlasí, tak ho může posunout,“ řekl.
21. srpna 2023 |
