Kromě kotle potřebují opravy i další části lokomotivy včetně pojezdů. Protože část oprav mohou dělat jen certifikované firmy, potřebuje klub dát dohromady nejméně 3,1 milionu korun.
Proto na začátku roku vypsal club sbírku na opravu stroje na specializovaném serveru Donio. Do konce března poslali dárci na transparentní účet téměř 220 tisíc korun, ale to zdaleka nestačí.
O Velikonocích si na opravu vydělávala i samotná lokomotiva při jízdách ve středních Čechách. „Letos to byly první veřejné jízdy, když lednovou Tříkrálovou jízdu znemožnila na Plzeňsku porucha kompresoru. Pokud to počasí umožní, do konce září by tahle lokomotiva měla jezdit asi na pěti nebo šesti akcích,“ řekl šéf plzeňského Iron Monument Clubu Robert Kučera.
Nasazení parní lokomotivy na historické a speciální vlaky v posledních letech často znemožnilo sucho, a to především v létě. Kvůli obavám z požárů od odlétnuté jiskry nesměly historické parní lokomotivy i několik týdnů vyjet na koleje.
Víkendové velikonoční jízdy kolem Rožmitálu pod Třemšínem s třemi starými osobními vagony už zvládla bez problémů lokomotiva vyrobená v roce 1957 původně pro vlečku žateckého cukrovaru. Tam dojezdila v roce 1983, pak ještě sloužila k ohřívání vody v betonárně. Poslední roky před zprovozněním v polovině minulého desetiletí stála jako jeden z exponátů na prohlídkové trase v plzeňském pivovaru.
Od roku 2016 ji po opravě a získání všech potvrzení a povolení členové klubu používají k nostalgickým jízdám osobních vlaků. Letos v lednu však lokomotiva připravila svým provozovatelům velké zklamání. Místo vydělání prvních peněz na svoji opravu se u roztopené lokomotivy rozbil kompresor a ta pak vůbec nevyjela z depa. Parta nadšenců udělala vše, aby se situace neopakovala.
Černý scénář se snad nenaplní
„Začátkem dubna ji bývalí železničáři zatopili a stroj vyzkoušeli. Vše bylo v naprostém pořádku včetně opraveného kompresoru,“ řekl Kučera. I když autem po silnici je to od plzeňského depa na nádraží v Rožmitálu pod Třemšínem kolem 50 kilometrů a vůz to zvládne přibližně za 50 minut, pro historický parní vlak byla velikonoční cesta pořádnou projížďkou.
Z Plzně to museli vzít po hlavní trati do Nepomuku, z něj do jihočeské Blatné a pak konečně přes Březnici do cílové stanice. Jedna cesta vydala na 90 kilometrů.
S menší třínápravovou parní lokomotivou jezdí členové plzeňského Iron Monument Clubu na akce konané zejména na lokálních tratích. Mnohem větší rychlíkovou lokomotivu s přezdívkou Šlechtična používají pro speciální vlaky na hlavních tratích, tradičně je nasazovaná například na vlak na Domažlické slavnosti nebo šumavské Rysí slavnosti v Železné Rudě.
Rychlíkovou lokomotivu často vyžadují i stavbaři pro zátěžové zkoušky nově postavených železničních mostů. I většina toho, co vydělá Šlechtična, půjde na opravu menší lokomotivy.
Malá parní lokomotiva bude zřejmě naposledy jezdit před vypršením platnosti povolení pro provoz kotle na letošním Dnu železnice 23. září, který by měl být v Plzni. Kdy vyjede lokomotiva znovu? Bude záležet hlavně na penězích.
„Abychom vše poplatili, je vypsaná veřejná sbírka. Podle propočtů by specializované práce měly stát přes tři miliony korun. Spoustu další práce budeme na stroji dělat i sami. Kdyby se peníze, nedejbože, nesehnaly, mašinka by prakticky dojezdila. Mohli bychom ji postavit zpátky na pomník,“ povzdechl si už v lednu Kučera, který věří, že se černý scénář nenaplní.
Generální oprava paní lokomotivy vyjde na tři miliony (11. 1. 2022)
