Podle verdiktu kárného senátu však není jasné, kdo z trojice soudců pro sporná rozhodnutí hlasoval. Protokoly jsou totiž tajné.
Podle předsedy kárného senátu Karla Šimky je lepší nepotrestat nikoho než spolu se dvěma vinnými odsoudit jednoho nevinného. Proto senát rozhodl o zproštění.
Žalobu na členy jednoho senátu krajského soudu podal jeho předseda Alexandr Krysl kvůli jejich postupu v kauze nehody sanitky v Chebu a v případu chodkyně sražené tramvají v Plzni.
V obou případech krajský soud uznal řidiče, respektive řidičku, vinnými, zatímco podle Nejvyššího soudu (NS) neporušili žádnou důležitou povinnost. Nakonec musel NS rozhodnout sám tak, že zprostil jak řidiče sanitky, tak řidičku tramvaje.
Krysla u kárného řízení zastupovala pověřená místopředsedkyně soudu Simona Kuboušková. Podle ní trojice soudců postupovala v rozporu s principem právní jistoty, zasáhla do práva na spravedlivý proces a nedůvodně prodloužila trestní řízení.
Wipplinger řekl, že jako soudce pracuje více než 40 let a snaží se vždy o pečlivé a spravedlivé rozhodnutí. NS podle něj jasné instrukce v podobě závazného právního názoru nedal. „Podle našeho přesvědčení vysloven nebyl,“ uvedl Wipplinger. Jeho senát se tak prý držel vlastního náhledu na kauzy. Totéž zopakoval Wipplinger novinářům po skončení jednání.
Podle Šimky však dával NS krajskému soudu jasně najevo, jak má postupovat. „Mohlo se jim to nelíbit, mohli s tím nesouhlasit, ale to je všechno, co s tím mohli dělat,“ řekl Šimka.
Zdůraznil, že justice je hierarchicky organizovaná a že soudce někdy musí akceptovat, že vyšší instance má jiný názor.
Nehoda v Chebu se stala v roce 2012. Sanitka projížděla křižovatku na červenou se zapnutými majáky a sirénou. Střetla se s dodávkou, která jí nedala přednost. Srážka dodávku odmrštila do míst, kudy právě projížděla starší cyklistka, která svým zraněním podlehla. Zranila se také chodkyně.
Soudy v Chebu a Plzni opakovaně uznaly řidiče sanitky vinným. Podle NS však řidič houkající sanitky může spoléhat na to, že účastníci silničního provozu dodrží své povinnosti a skutečně mu dají přednost. Pokud některý další šofér povinnost poruší, jde o neočekávanou překážku. Za vzniklý následek tak řidič sanitky nenese odpovědnost.
Nehoda s chodkyní a tramvají se stala v roce 2014. Tramvaj při rozjezdu srazila starší ženu o holi, která vystoupila a začala těsně před vozem přecházet koleje. Utrpěla zranění, kterým podlehla. Podle opakovaného rozhodnutí krajského soudu se řidička tramvaje měla přesvědčit, zda je trať volná, například se vyklonit, případně zazvonit a několik vteřin počkat.
NS se ale řidičky zastal. Učinila podle něj všechny úkony, které měla provést, a dodržela běžnou míru opatrnosti. Seniorku nemohla z kabiny vidět.
V obou případech NS ostře kritizoval plzeňský senát za nerespektování dříve vysloveného názoru nejvyšší instance. V jednom rozhodnutí hovořil přímo o porušení principů právního státu. Právě z NS pak také přišel podnět ke kárné žalobě.
