Kubík byl už od narození napřed před svými vrstevníky. V necelých čtyřech letech uměl číst, poznával dopravní značky i značky aut. Se stejně starými dětmi ve školce si nerozuměl.
Psychologická vyšetření potvrdila, že je mimořádně nadaný, zároveň byl i sociálně vyspělý. „Doporučili nám předčasný vstup do školy,“ vzpomíná jeho maminka, která si nepřeje zveřejnit své jméno. Na její přání jsme změnili i křestní jméno syna.
Ten dnes, krátce po svých sedmých narozeninách, navštěvuje třetí třídu na plzeňské 28. ZŠ. Podle odhadů může být dětí, které jsou v některém ohledu nadprůměrně nadané, v kraji kolem 280.
„Kubíkova maminka se na nás obrátila před třemi lety s tím, že vyšetření ukazují, že jeho mentální úroveň odpovídá dítěti ve věku osm let,“ líčí ředitelka 28. ZŠ v Plzni Pavla Jedličková.
Přijmout dítě v necelých pěti letech věku pro ni bylo zcela nové, rozhodla se však rodičům vyjít vstříc. Maminka musela podstoupit koloběh nejrůznějších jednání, na předčasný vstup do školy totiž česká legislativa nemyslí. Oproti tomu přeskočení ročníku možné je.
„Až na konci prázdnin jsem se dostala na jednání až k ministrovi školství, Marcelu Chládkovi. Ten rozhodl racionálně. Viděl naše veškerá doporučení a na schůzce se setkal i s Kubou. Zeptal se jej, jestli do školy chce, on řekl, že ano, a bylo rozhodnuto,“ říká Kubova maminka.
Do školy tedy její syn nastoupil před dvěma lety, jako „host“. To znamená, že rodiče museli platit za učebnice, plné stravné, vypadalo to, že bude muset platit i vodné a stočné. To mu nakonec bylo odpuštěno.
„Kuba se do školy hrozně těšil, bylo to pro něj vysvobození. Prvotní nadšení sice trochu ochladlo, protože uměl vše, co se v první třídě učí, i něco navíc. Ale pořád říká, že je rád, že je ve škole a ne ještě ve školce,“ konstatuje maminka.
Ředitelka 28. ZŠ Pavla Jedličková má nyní ve škole potvrzených dvanáct mimořádně nadaných žáků, šest z nich je v první třídě. U dalších o jejich nadání ví, není ale potvrzené vyšetřením.
„Tyto prvňáčky učíme matematiku zvlášť, metodou profesora Hejného. Po zbytek vyučování jsou se svou kmenovou třídou,“ říká Jedličková a dodává, že nadané děti z vyšších ročníků si z vyučování bere alespoň na hodinu týdně a vzdělává je zvlášť. „Jsme na začátku, zkušenosti jsou ale zatím dobré,“ hodnotí Jedličková.
Děti mohou na daný předmět docházet do vyšších ročníků
Školám, které vzdělávají mimořádně nadané děti, pomáhá mimo jiné nadační fond QIIDO, který nedávno pořádal v Plzni konferenci na toto téma.
„Bohužel v ČR neexistuje žádný koncepční model vzdělávání těchto dětí. Škola sama začne až v okamžiku, kdy se s takovým dítětem setká, hledat určitou metodiku,“ přibližuje situaci Miriam Janyšková, zakladatelka fondu, jejímž cílem je takovou metodiku vytvořit, podobně jako na Slovensku.
Jako základ se jí jeví právě ona dvoustupňová výuka, při níž jsou děti součástí běžné kmenové třídy a jen na předmět, v němž se jejich nadání projevuje, jsou vzdělávány samostatně. Tímto způsobem tráví čas s vrstevníky, necítí se vyčleněně. V rozdělených hodinách si pak „přijdou na své“.
Podle Dagmar Škubalové, vedoucí odboru školství plzeňského magistrátu, bylo ke konci září v Plzni potvrzených 23 nadaných dětí, nejvíce právě na 28. ZŠ. „Zpravidla mají děti buď zvláštní skupinu na vybraný předmět, nebo docházejí na daný předmět do vyšších ročníků,“ popisuje Škubalová zkušenosti. První varianta se jí líbí o něco více, protože dítě je integrované ve svém kolektivu.
„My máme ve škole dva mimořádně nadané žáky, jednoho ve čtvrté, druhého v páté třídě. Jsou zařazeni mezi ostatní děti a mají individuální vzdělávací plán. Výuka se jim obohacuje o zajímavé úlohy,“ přidává další variantu Jana Šopejstalová, kantorka Základní školy v Holoubkově.
Nadání se projevuje u dětí především v oblasti matematiky a přírodních věd, časté jsou také nadprůměrné jazykové dovednosti.
