„V Bělé nad Radbuzou bobři zahradili potok, přišla sprška, potok se rozlil a rozebral tam kus silnice. Škoda byla několik milionů korun,“ líčí jednu ze zkušeností Jaroslav Vogl, hospodář Západočeského rybářského svazu v Plzni. Je přesvědčený, že zásahy státu proti bobrům jsou nedostatečné. V regionu přitom žijí stovky těchto velkých hlodavců.
„I když je populace bobra poměrně prosperující, zvyšující se, my ho pořád musíme považovat za silně ohroženého živočicha a nemůžeme povolovat plošné odstřely. Je třeba posoudit míru ochrany bobra a míru rizika plynoucí z jeho přítomnosti,“ uvedl Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Plzeňského kraje.
Příkladem, kdy by státní správa s povolením odstřelu neváhala, je rybník nad obcí, u kterého se přičiněním bobra protrhne hráz a hrozí zaplavení obce a ohrožení lidských životů.
Odstřel byl podle Kroupara zatím povolen na rybnících na Tachovsku a na Horšovskotýnsku celkem v pěti lokalitách. „Postupně totiž škody narůstají tím, jak bobr osidluje velké rybniční soustavy. V těchto případech je pak nebezpečí akutní, a proto tam odstřel povolujeme. Zatím byl povolen v řádech jednotek kusů,“ uvedl Kroupar.
V současné době podle něj kraj jedná s Klatovským rybářstvím, které požádalo o odstřel na několika rybnících na Tachovsku. Krajský úřad také chystá opatření, které by nahradilo individuální výjimky, jejichž prostřednictvím se mohou bobrům bořit hráze. I ty jsou totiž chráněné.
„Opatření by mělo umožnit zásah v případě, že bobr ohrožuje veřejnou infrastrukturu, třeba vyústění čistírny odpadních vod nebo výpusti kanalizace. Někdy vzniká nebezpečí na mostech pod železnicí i pod silnicemi třetí třídy. Prioritou je nejen ochrana životů, ale i ochrana majetku jako v případě Klatovského rybářství. Pak je to na individuálním posouzení,“ vysvětlil Kroupar.
Podle Vogla jsou nejhorší škody na rybnících a potocích. „Protože nám to znemožňuje odchovávat ryby i rybí násadu. Když jsme ale chtěli bobry přemístit, zástupci životního prostředí to nedovolili. Prý proto, že jsme v evropsky významné lokalitě Kateřinský potok, tedy na území CHKO, kde je přemísťování nebo odstřel bobrů nemyslitelný,“ popsal Vogl.
Odchyt bobra není podle Kroupara správná cesta, protože vzniká problém, kam s ním. „Nikdo si ho totiž dobrovolně do své blízkosti neumístí,“ uvedl Kroupar.
Podle Jaroslava Vogla je boj s bobry opravdu tvrdý. „Když chceme rybník vypustit, bobr ucpe výpusť. Když zjistí, že voda ubývá, ucpe ji opravdu dokonale. Bobři jsou neobyčejně chytří, akční a pracovití. To je až neskutečné, co dokážou. Přes výpusť dokážou navrstvit homoli vysokou klidně tři metry, klacky proloží blátem a kameny a neprodyšně odtok z rybníku uzavřou,“ líčí Vogl.
Připomněl, že pro rybáře jsou nedosažitelné dotace, které na zahlazení škod stát nabízí. Podmínkou je totiž finanční spoluúčast, na kterou rybářský svaz nemá peníze.