Armáda slavila výročí letecké záchranky v Líních, pacientům pomáhá 30 let

Před 31 lety se vojenské letiště v Líních u Plzně stalo základnou pro leteckou záchrannou službu. S výjimkou roční přestávky v 90. letech minulého století, kdy ji zajišťovala soukromá firma, je její provoz v režii armády. Vojenské vrtulníky přepravily za tu dobu 20 360 pacientů.

„Vojenské vrtulníky zajišťují leteckou záchrannou službu pro Plzeňský i Karlovarský kraj. Navíc v letech 2017 až 2020 zajišťovala Letecká záchranná služba Armády ČR totožnou službu i pro jižní Čechy z letiště Bechyně. Dohromady od vzniku Letecké záchranné služby Armády ČR v Líních bylo 13 238 primárních zásahů a 6 981 sekundárních, při kterých vrtulníky nalétaly do konce roku 2021 celkem 16 646 hodin,“ shrnul náčelník odboru letecké a záchranné služby a urgentní medicíny v Líních Zdeněk Pašek.

Zkušební provoz letecké záchranky začal na letišti ve Sklářích u Mariánských Lázní v červenci 1990. Projekt rozjížděl tehdejší ředitel nemocnice v Plané Petr Hora, ze stejné nemocnice byl i doktor Michal Mareček. Tříměsíční zkušební provoz tehdy platila pojišťovna, vrtulníky a piloti byli ze Slov-Airu.

Civilní letiště ve Sklářích bylo přibližně uprostřed tehdejšího kraje a jen pár kilometrů od nemocnic v Mariánských Lázních a Plané. „Mysleli jsme si, že když tu bude letecká záchranka, pomůže to oběma nemocnicím. V Plané se mohli soustředit na chirurgické obory a Mariánské Lázně měly být specializované na internu,“ vysvětlil už loni pro MF DNES Petr Hora.

V následujícím roce začala létat i pro civilní potřeby záchranné služby armáda. „Letecká záchranná služba v Líních vznikla rozkazem tehdejšího ministra obrany Luboše Dobrovského v rámci Letky velení a průzkumu 1. armády. Té velel Jiří Šašek, personál tvořili dva lékaři, tři zdravotní sestry, šest pilotů a čtyři palubní technici,“ řekla mluvčí línských záchranářů Jolana Číhová. V ostatních krajích zajišťují leteckou záchranku soukromé firmy nebo policie.

Zpočátku záchranáři létali k nehodám ve vrtulnících Mi-2. Později navázali úzkou spolupráci s hasiči ze Škodovky, horskou službou i báňskými záchranáři. Pro technické zásahy měla záchranka k dispozici i mnohem větší vrtulník Mi-17. Kromě velké podpory armády pomáhali záchranářům s pořizováním další techniky samaritáni a sponzoři.

První zásah? Jako by to bylo dnes

Pilot Jan Nožina a doktor Michal Mareček se po jednatřiceti letech setkali u vrtulníku Mi-2, se kterým letěli 1. května 1991 k prvnímu ostrému zásahu z letiště Líně. „Letěli jsme mezi Zdemyslice a Žákavu. Opilý muž cestou z májové veselice naboural na kole, vezli jsme ho s otřesem mozku,“ má i po takové době v paměti Mareček.

I pilot Jan Nožina potvrdil, že na první let se nezapomíná. „Bylo to poprvé, bylo to nové. Pionýrské doby. Tyhle začátky letecké záchranné služby byly pro mě nejhezčí létání mého života. Dělali jsme to, jak jsme si řekli, a při tom hledali, jak by to šlo dělat ještě lépe. Létali jsme záchranku trochu jinak než tehdy policie nebo Slov-Air. Létali jsme tehdy hodně, měli jsme i čtyři nebo pět zásahů za den,“ vzpomínal Jan Nožina.

První roky létali záchranářští piloti podle map, které měli složené v kapse kombinézy. Později je už podle Nožiny nepotřebovali. „Tady bylo hodně míst, která jsme znali, podle kterých jsme se orientovali a létali. Po pěti nebo sedmi letech jsme kraj už shora znali, podvědomě hledali body, podle kterých jsme se orientovali. K některým cílům jsme pak už ani nepotřebovali žádnou mapu ani navigaci, přesně jsme věděli, kde leží,“ řekl pilot.

V prvních letech letecká záchranka zveřejnila přímé číslo na svůj dispečink. Lidé v regionu často měli samolepku s kontaktem nalepenou na autě, od nehody tak mohli přímo volat na leteckou záchranku. Šéf Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Pavel Hrdlička řekl, že něco takového je dnes nepředstavitelné.

„I když je vrtulník armádní, o jeho vyslání rozhoduje naše operační středisko, pokud jsou pro to splněné parametry. Například u vážných dopravních nehod prvotní ošetření poskytuje ten, kdo je na místě dříve, transport pacienta do traumacentra pak i kvůli rychlosti většinou zajistí vrtulník,“ vysvětlil Hrdlička.

Záchranka z Líní nyní používá vrtulníky W3A-Sokol, které jsou schopné najednou přepravovat i dva pacienty. V prvních týdnech loňského i letošního roku měli armádní záchranáři vyčleněný jeden ze strojů jen pro převozy covidových pacientů ve vážném stavu z přeplněných nemocnic i napříč republikou do méně zatížených špitálů.

Stejně jako při oslavách 20 let LZS v Líních, i teď při oslavě 30 let zahoukal sloužící posádce alarm a záchranáři startovali k ostrému zásahu.