Úterý 24. května 2022, svátek má Jana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 24. května 2022 Jana

Je zapotřebí vrátit do krajiny život, říká terénní přírodovědkyně

  8:56
Eva Volfová pracuje ve skupině lidí, kteří chystají pro Plzeňský kraj plán, jak zlepšit stav krajiny v regionu. Podle ní krajina není v dobré kondici, protože trpí důsledky toho, jak se k ní lidé dlouhodobě chovali. „Voda je život a my potřebujeme život vracet do krajiny,“ říká v rozhovoru pro MF DNES přírodovědkyně.

Přírodovědkyně Eva Volfová připravuje pro Plzeňský kraj koncepci proměny krajiny. (14. 4. 2021) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Jak podle vás vypadá celkový obraz krajiny v Plzeňském kraji? Je nemocná? Máte představu, jaké léky jí předepsat?
Krajina podle mě není v dobrém stavu. Po desetiletích intenzivního využívání došlo k narušení základních funkcí jako například zadržování vody. Připravujeme návrhy, které se soustředí na obnovu těchto funkcí. Voda je život a my potřebujeme život vracet do krajiny. Chceme opravit třeba vodní toky. Před půlstoletím byly narovnané, dnes by se mohly znovu vracet k původní podobě, obnovit by se měly zničené mokřady. Budeme mít širokou datovou bázi, ale dobře lze postupovat třeba podle starých map. Vodoteče jsme v Česku za posledních 100 let zkrátili asi o třetinu. Pokud by si člověk o třetinu zkrátil krevní oběh, zřejmě by mu pak taky nebylo dobře.

Krajinu netvoří jen potoky a řeky. S čím potřebuje pomoci území mezi nimi?
Potřebovali bychom změnit poměry v zemědělství a lesnictví. Tam by mohla být role kraje podpůrná a osvětová. Hejtmanství se to snaží ovlivnit prostřednictvím grantů, zaměřuje se na finanční podporu malých a středních farem. Bylo by zapotřebí více rozčlenit krajinu, vracet meze, remízky, zatravnit některá pole, vytvářet průlehy k zadržování vody.

Hodně odborníků, kteří se stavem krajiny zabývají, považuje za největší problém zemědělství. Tvrdí, že zásadní jsou negativní dopady hospodaření na velikých plochách spojené s používáním chemikálií. Vnímáte to stejně?
Zemědělství je komplex mnoha problémů. Především je přístup k pěstování plodin hodně technický. Jedním z problémů je zničení edafonu (společenstvo organismů žijících v půdě - pozn. red.) chemizací zemědělství. V půdě chybí žížaly, ale i větší komplex půdních živočichů, a to je mimo jiné jedna z příčin sucha. Pokud je půda živá, pak se do ní vsakuje mnohem víc vody. Myslím, že je nutné zemědělcům ukazovat data o důsledcích používání chemie a vysvětlit jim, že pokud to bude pokračovat, pak na polích nebude možné nic pěstovat. Chceme jim doporučovat opatření, aby se to změnilo.

Proč jsou problematické velké rozlohy polí?
Na velké plochy má výrazný dopad nejenom vodní, ale také větrné eroze. Jemné části půdy jsou odnášené a půda tím ztrácí úrodnost. Ta se ztrácí i s chybějícím edafonem. Velkozemědělství se chová, jako by krajinu ani nepotřebovalo. Na stav půdy se rezignuje. Lijí se na ni pesticidy, poté hnojiva, něco tam nakonec vyroste. Je to takový inženýrský model. Je potřeba do půdy vrátit život, což je zase provázané s návratem vody do krajiny.

Vy věříte, že dokážete dost zemědělců přesvědčit, aby opustili onen inženýrský model, na který si zvykli?
Nemyslím, že to vyřešíme za rok. Ale kraj může nastavit směr. Je samozřejmě potřeba hodně jednotlivců, kteří se k němu připojí. Promýšlíme marketingovou kampaň, ve které by se všechno podstatné vysvětlovalo. A přitom může kraj zkoušet prostřednictvím asociace krajů ovlivnit nastavení zemědělských dotací, které jsou v tomto případě klíčové. Dotace by se mohly poskytovat například s ohledem na to, jestli zemědělci někde na pozemcích mají tůně nebo protierozní opatření. Systém dotací a hospodaření v zemědělství stále příliš ovlivňují agrobaroni.

Velkým problémem je, že většina polí je v nájmu a nájemce se o půdu zkrátka nestará jako dobrý hospodář. Je zapotřebí podporovat drobné zemědělce, kteří se o půdu dobře starají a mají k ní vztah. Ke zlepšení pomáhají i lidé, kterým záleží na tom, co jedí. To je také součást změny zespoda, na kterou spoléhám.

Domníváte se, že ona změna zdola může sehrát podstatnější roli?
Mohla by. Třeba každý rodič, který nakupuje pro své děti, ovlivňuje spotřebu. Lidi už si víc uvědomují, že na výběru potravin záleží jejich zdraví. Několik let roste obliba farmářských trhů nebo komunitních zahrad. Je to potřebná změna ve společnosti. Pro výraznější změnu je však potřeba ovlivnit i agrobarony, kteří využívají většinu zemědělské půdy. Možná, že oni budou ke změně dotlačeni tím, že nakonec na zničené mrtvé půdě nebude možné pěstovat nic.

Důležitou součástí krajiny jsou lesy. Ty v posledních letech zažívají krizi a kůrovec má hody. Je to jen důsledek sucha, nebo je příčin víc?
Je to podobné jako se zemědělstvím. Za stav lesů může také především technicistní přístup jejich správců. Les není vnímán jako živý ekosystém, ale spíše jako „pole na dřevo“. Ten přístup tady v minulých desetiletích nastolila podstatná část lesníků. Se smrkem se dobře pracuje, roste rovně a rychle. Většinově se proto začal pěstovat smrk. Přestalo se hledět na to, které stromy a kde mají vhodné prostředí a co je dobré pro les jako celek. Tak nám tady vznikla výrazná převaha smrkových porostů v nevhodných oblastech. Sucho problém prohloubilo a kůrovec se do toho pustil. Jednalo se ale v podstatě o přirozenou reakci ekosystému na nerovnováhu.

Správci lesů už přiznávají, že hospodaření vedlo k průšvihu. Tvrdí, že jej chtějí napravit. Vedou si podle vás dobře?
Věřím, že už snad lidi vidí, že lesy mají problém. Věřím, že je záměr k nim přistupovat jinak. Ale já to zatím v krajině nevidím. Vidím, že například z pasek u nás na jižním Plzeňsku se vyklízí veškerá dřevní hmota. Není to dobré pro uchycení nových stromů ani pro půdu. V lesích kolem se dosazovalo a já jsem zatím moc sazenic jiných než smrkových a borových neviděla. Myslím, že vzhledem k tomu, jak obtížně se dnes nové stromy v krajině uchycují, bychom měli mít mnohem větší respekt k velkým starým stromům v krajině. Každý z nich má obrovskou hodnotu.

Někteří odborníci na životní prostředí tvrdí, že při pokusech o nápravu stavu krajiny nemá význam provádět jenom jednotlivá opatření, ale že je lepší i v menší oblasti provést víc opatření najednou – udělat tůně, vybudovat zasakovací příkopy, vysázet stromy… Souhlasíte?
Určitě. K tomu se snažíme směřovat. Chceme proto nejdřív shromáždit všechna data, abychom to dokázali dobře vysvětit. Například bychom si vytipovali část povodí, o které bychom se chtěli postarat, a v něm navrhli více druhů opatření. Mohlo by se tak zabránit problémům se suchem nebo s větší erozí půdy.

Dá se říct, že v některých oblastech Plzeňského kraje je stav krajiny horší než v ostatních částech regionu? Jsou tady regiony, které si při „léčení“ zaslouží větší pozornost - akutní péči?
Takových je hodně. Monokulturní lesy a velká pole máme bohužel napříč celým krajem. Z hlediska kvality vody je problematická třeba nádrž Hracholusky. Kraj se snaží řešit komplexně celé povodí, hlavně aby se do vody nedostávalo tolik fosforu z polí a rybníků. Nepříliš dobrá je voda v Úhlavě, která zásobuje Plzeň. Okres Plzeň-jih, kudy Úhlava protéká, je hodně ovlivněný zemědělstvím. Za socialismu byla zemědělstvím hodně poničená také část Horažďovicka nebo Tachovska, které se z dřívější spíš ovocnářské oblasti přeměnilo na jedno velké pole.

A které jsou naopak oblasti, kde je krajina v pořádku?
Je to například značná část Šumavy. Některé toky, jako je Křemelná, zůstaly pěkně zachované. Na Šumavě se dnes také revitalizují dříve odvodněná rašeliniště. Chráněná území jsou obecně dobré příklady. Kromě Šumavy je to i Český les, kde je také řada mokřadů, rašelinišť nebo zachovalé zbytky bučin. Do našeho kraje zasahuje také CHKO Brdy.

O nutných změnách krajiny v Česku se začalo v posledních letech intenzivně mluvit v souvislosti s dlouhotrvajícím suchem. Loni ale pršelo relativně často, v zimě nechyběl sníh. Letos je zatím srážek také dost. Nevyřeší se problém se suchem a krajinou v podstatě sám, tím že prostě přijde vlhké období?
Těžko říct. Bylo by to trochu věštění z křišťálové koule. Jsem terénní přírodovědkyně, takže se dívám hlavně přímo na krajinu. A problémů vidím moc, ať už prší, nebo ne. Pokud chcete někde pěstovat zdravé potraviny, těžko se k tomu hledá dobré místo. Není možné je pěstovat na polích, kam se lijí chemikálie a roste tam řepka. Změna v zemědělství je velmi potřebná a zadržování vody je přitom důležité, aby se vracel do krajiny život. Sucho je jedním z projevů toho, že se s krajinou zachází špatně. Tím, že je víc srážek, problém nezmizí.

Budeme zažívat třeba jiné projevy rozkolísaného klimatu. Klimatologové upozorňují, že v atmosféře dochází k mnoha příliš prudkým změnám. Zažíváme vpád arktického vzduchu a po něm rychle přichází vpád afrického vzduchu. To všechno ovlivňuje lidský organismus i vegetaci. Vlivů je moc. Mohou přijít povodně a budeme mít starosti s opačným extrémem, než je sucho.

V souvislosti s pandemií covidu-19 se objevily úvahy, že její důsledky pomohly trochu změnit vztah lidí k přírodě. Myslíte, že je to možné?
Zdá se mi, že v poslední době se lidé vracejí k přirozenějšímu způsobu života, uvědomují si, že příroda je důležitá i pro jejich zdraví. Třeba více chodí ven a všímají si přírody v okolí. Dopady pandemie tento trend prohloubily. Možná společnost prochází jakousi terapií virem, která mění pohled na hodnoty. Může vést i k přemýšlení o stavu krajiny.

  • Nejčtenější

Slovácko míří do 3. předkola Evropské ligy. Raków, hrozba pro Slavii i Spartu

Raków Čenstochová, druhým tým polské ligy, který až do posledního dechu bojoval o titul, je největší hrozbou pro Slavii...

Mamataxi v Plzni poprvé narazí, ulice u družiny bude ráno hodinu tabu

Radnice prvního plzeňského obvodu chce zabránit komplikacím, které způsobují rodiče přivážející děti až ke škole. V...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

PONEDĚLNÍK: Plzeňský zázrak. Bílkův majstrštyk i Šádkovy zásluhy

Ačkoliv měl z jednání se šéfem fotbalového Baníku Václavem Brabcem dobrý pocit, jakmile Sparta náhle před koncem sezony...

Auto pro rozvoz jídla skončilo za zatáčkou na střeše, řidič nepřežil

U Nýřan na severním Plzeňsku havaroval ve středu večer třicetiletý řidič. Neudržel auto na silnici a za zatáčkou se s...

Přivaděč u Plzně je rozkopaný, pryč musí všechen materiál pod vozovkou

Na dálničním přivaděči mezi Plzní a Ejpovicemi začaly práce na definitivním odstranění hrbů, které se v posledních...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Tři muži křivě vypovídali ve prospěch jiného, soud je potrestal

Hned tři muži usedli na lavici obžalovaných u Okresního soudu Plzeň-město za křivá svědectví. Loni a předloni svědčili...

Konstantinovy Lázně po dvou letech zahájí sezonu slavnostním programem

Konstantinovy Lázně, které jsou jedinými lázněmi v Plzeňském kraji, vstupují do nové sezony. Po dvou letech omezeného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kam čert nemůže, nastrčí mě, říká herec Milan Šteindler

Hvězdou letošního ročníku tradičního festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem bude herec Milan Šteindler známý z...

Auto pro rozvoz jídla skončilo za zatáčkou na střeše, řidič nepřežil

U Nýřan na severním Plzeňsku havaroval ve středu večer třicetiletý řidič. Neudržel auto na silnici a za zatáčkou se s...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Hrušínského dcera se svlékla pro Playboy. Manžela to překvapilo, říká

Pro nové číslo Playboye se svlékla a nafotila sexy snímky Kristýna Hrušínská (37). Dcera Jana Hrušínského a Miluše...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...