Extrémním případem tohoto druhu byla v minulosti šumavská Modrava, která pohádkově zbohatla, když si v ní stálé bydliště nahlásil miliardář Zdeněk Bakala.
Krajský šéf Starostů a nezávislých, starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek prohlásil, že odebrání podílu na daních fyzických osob obcím je pro něj nepochopitelné.
„Problém budou mít obce, kde je třeba pár dobrých podnikatelů, kteří jsou solidní a platí tam daně. Nejmarkantnější to bude v malých obcích. Problém je i to, že se tak ruší vztah drobných podnikatelů k obci,“ uvedl Čížek.
Poslanec Vladislav Vilímec z opoziční ODS změnu kritizuje. Tvrdí, že nejvíc na ní budou tratit menší obce na Šumavě.
Šéf rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Václav Votava z ČSSD řekl, že odebrání třicetiprocentního podílu obcí na daních fyzických osob souviselo se zvýšením podílu obcí na DPH.
„V podstatě se tak přidalo obcím celkově kolem dvou miliard korun. Na některé ovšem nepříjemně dopadlo to, že se jim podíl z daní fyzických osob snížil,“ uvedl Votava.
Podle poslance se v praxi jedná o úbytky desítek nebo stovek tisíc korun. Argumentuje nicméně i tím, že třicetiprocentní podíl obcí na daních fyzických osob klesá. „Takže to ztrácelo větší smysl,“ konstatoval Votava.
Vilímec ale s takovým pohledem nesouhlasí. „Aktuální čísla hospodaření státu za uplynulý rok ukázala, že tyto příjmy naopak vzrostly a to o celých sto procent,“ sdělil Vilímec.
Je přesvědčen, že vláda by se proto měla k zákonu o rozpočtovém určení daní vrátit. „Do zákona by se měla vrátit motivace obcí vytvářet příznivé podnikatelské prostředí a zvyšovat daňové výnosy ve prospěch obecní kasy, a tedy ve prospěch svých obyvatel,“ uvedl Vilímec.
I Václav Votava tvrdí, že by se systém rozdělování daní měl ještě upravit. Připouští, že by měla existovat finanční motivace obcí souvisejících s příjmy lidí, kteří v nich žijí. „Ale mělo by to být jinak konstruované. Chceme se ještě zamyslet nad jinými parametry rozpočtového určení daní, i když to nikdy nebude úplně spravedlivé pro všechny obce,“ řekl Votava.
