Zástupci chovatelů odhadují, že v kraji budou chovy ovcí ještě přibývat. „Turci přinášejí větší odbyt skopového,“ uvedl Karel Krátký, předseda krajské pobočky Svazu chovatelů ovcí a koz ČR se zkušeností dlouholetého chovatele ovcí na Klatovsku.
Karel Krátký také zastupuje firmu Oveko, která ovce od chovatelů v Plzeňském a dalších krajích vykupuje a prodává do zahraničí.
„Prodáváme hlavně do Rakouska, tam jednáme s dvěma firmami, jednu vlastní Turek a druhou Turek s Rakušanem,“ sdělil Krátký.
Díky většímu zájmu v zahraničí se v posledních letech zvedly i ceny skopového masa z necelých 90 korun za kilogram na 110 korun. O velikonočních svátcích, kdy je zájem největší, je to ještě o něco víc.
Krátký připomněl, že když začala růst cena masa, zvedla se i konkurence firem, které od chovatelů zvířata vykupují. Vedle Oveka v kraji působí i další společnosti.
Čeští chovatelé, kteří mají nižší dotace na chovy než například němečtí či rakouští farmáři, podle Karla Krátkého využívají tu nejekonomičtější variantu chovu založenou jen na pastvě bez přikrmování během roku.
Nepřipouštějí totiž ovce postupně několikrát do roka s cílem mít odbyt zvířat po celý rok. Ovce připouštějí v říjnu, a v únoru až březnu pak mají jehňata, která jdou na pastvu. Jejich výkupy potom začínají v srpnu.
V ČR funguje celoročně jen jediná porážka, a to jatka Hlavečník u Nymburku, odkud dodávají maso do obchodního řetězce Globus a do farmářských prodejen.
Zájemci o jehněčí z Plzeňského kraje tak mají jen omezenou možnost, kde maso koupit. Situace se zlepšuje o Velikonocích, kdy začínají porážet další masokombináty, například písecký a příbramský.
Spotřeba skopového masa v Česku je 0,3 kilogramu na obyvatele za rok. Vepřového Češi v průměru zkonzumují 42 kilogramů, tedy 140krát víc.
Podle nutriční terapeutky Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslavy Kreuzbergové je škoda, že lidé jehněčí nekupují, protože je to velmi kvalitní maso. Důvodem je fakt, že se chová jen pastevním způsobem, takže na kvalitu mají vliv různé byliny, které ovce spásají. Díky tomu, že se zvířata nepřikrmují, není maso příliš tučné.
„Skotové říkají, že si nejvíce pochutnají na roční ovci. Zvířata se tam pasou na vřesovištích. Konzumenti proto říkají, že maso samo o sobě voní po bylinkách a koření už se nemusí do jídla přidávat,“ prozradil předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš.
V Plzeňském kraji loni farmáři chovali bezmála 18 tisíc ovcí
Pavla Kožnarová, která chová ovce a kozy na Tachovsku, uvedla, že problémem je, že Češi neumějí skopové připravit. Ona ho prý peče na cibuli a na víně s česnekem, oreganem, rozmarýnem, tymiánem a kvalitními olivami.
V uplynulých letech stavy ovcí v Česku narostly i nastavením dotací. „Počty rostou posledních patnáct let na loňských 218 tisíc kusů,“ řekl Vít Mareš. Podle něj ale chov stále není na úrovni roku 1991, kdy v republice bylo 429 tisíc ovcí.
Stavy výrazně klesly do roku 2000, kdy se počet snížil až na 80 tisíc. „Bylo to zaviněno tím, že tady někdo řekl, že vše vyřeší trh, ale v Evropě se vždy ovce dotovaly,“ uvedl Mareš.
Teprve po obnovení podpor pro chovatele se vývoj obrátil. V Plzeňském kraji farmáři loni chovali 17 805 ovcí. Ale vzhledem k tomu, že evidovány jsou jen chovy od tří kusů výš, odhaduje se, že další tisíce ovcí jsou mezi drobnými chovateli.
