„Je tady kolem šesti set předmětů. Jde především o technické hračky, například různé tančíky, letadla a hlavně spoustu vojáčků. Hračky jsou většinou ještě dnes funkční, dají se například natáhnout, nejčastěji na klíček,“ říká vedoucí holýšovského muzea Josef Hais.
K nejzajímavějším exponátům patří soubor vojáčků od firmy Baťa. Věhlasný výrobce obuvi se totiž v meziválečném období věnoval také tvorbě hraček. Ty nejstarší, které jsou součástí výstavy, zpodobňují habešské vojáky.
Šlo o reakci na útok italských vojsk na Etiopii v roce 1935. Zlínská továrna gumové figurky do výroby zařadila jako vyjádření soucitu a podpory africké zemi, které Mussoliniho režim sebral v roce 1936 samostatnost.
„Byly to ještě ploché reliéfní postavičky. Ty, které firma vyráběla později, už měly klasickou trojrozměrnou formu,“ dodává Hais.
Také další předměty, které pro děti Baťa vyráběl, měly vlastenecký a ideový nádech. V reakci na stupňující se nacistický režim Hitlerova Německa začala společnost s produkcí trojrozměrných gumových figurek ve třech barevných provedeních podle uniforem členských států takzvané Malé dohody. To bylo v letech 1921 až 1939 vojensko-společenské spojenectví Československa, Rumunska a Jugoslávie. Sada obsahovala šestadvacet typů vojáčků.
Nechybělo příslušenství jako například střílny, protipěchotní plotová pole s ostnatým drátem, vojenské stany z kartonu, gumové dělo nebo stromky.
Dvacetileté výročí vzniku Československa pak zlínský koncern uctil výrobou figurek k sokolskému sletu. „Zajímavostí je také dioráma zachycující mobilizaci Československé armády v roce 1938 v Tanvaldu,“ sděluje Hais.
Ve stejné době německé firmy využívaly hračky jako nástroj propagandy. To byl třeba případ firmy Hausser.
Raritou sbírky je jeden z modelů vojenského letadla. „Je důkazem, že se po druhé světové válce muselo šetřit. Jedná se o letadélko vyrobené za války, které na sobě mělo nacistické znaky. Místo toho, aby se po skončení konfliktu zničilo, někdo znaky vyškrábal a hračka se používala dál,“ konstatuje Hais.
