„Následky po covidu určitě zaznamenáváme. Největší problém z hlediska kardiovaskulárního jsou plicní embolie, které vznikají v akutním stadiu covidu. Dnes už ale víme, že se s nimi potýkají i lidé, kteří měli covid třeba před půl rokem,“ popsal přednosta 2. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jan Filipovský.
Péče o pacienty s covidem ve FN Plzeň |
Fakultní nemocnice pro lidi, kteří covid prodělali, otevřela postcovidové ambulance. Jedna z nich je právě na 2. interní klinice. Je určená pro lidi, kteří mají srdečně-cévní potíže. Podle Filipovského je ale více těch, kteří mají postcovidové problémy a jsou hospitalizovaní, než těch, kteří přicházejí do ambulance.
Lidé uléhají nebo přicházejí na kliniku s trombózou dolních končetin nebo s plicní embolií. „Nebo i s trombózou na jiných místech, kde to není tak obvyklé, třeba přímo v srdci,“ uvedl Filipovský. Upozornil, že lidem s embolií hrozí smrt. „Záleží na rozsahu,“ dodal.
Varovný signál je podle přednosty trombóza v dolních končetinách, která se projevuje otokem a bolestivostí dolní končetiny. Typická je bolest lýtka. „Pak je třeba jít k lékaři, který zjistí, jestli tam trombóza je. Musí se totiž předejít tomu, aby se trombus utrhl a dostal se do plicního tepenného řečiště,“ vysvětlil Filipovský.
Další možností je, že se embolie projeví rovnou, aniž člověk ví o trombóze na dolní končetině. „Projeví se to tím, že pacient je dušný. Embolie už je pak realitou,“ popsal přednosta.
Kvůli tomu, že trombóza je velký problém spojený s covidem, fakultní nemocnice loni v říjnu a v listopadu počítala, kolik pacientů s trombózou bylo hospitalizováno v celé FN.
Většina lidí po covidu vážné následky nemá
„Srovnávali jsme to s průměrem pět let předtím. Zjistili jsme, že jich loni bylo o 40 procent víc, což je obrovský nárůst. Souvisí to s tím, že covid mění krevní srážlivost. Je to jedno z velkých nebezpečí této nemoci,“ popsal Filipovský.
O třetinu víc pacientů má v těchto dnech i lékařka plicní a interní ambulance v Plzni Květa Kalandrová. Doporučením České pneumologické a ftizeologické společnosti totiž je, aby po covidu absolvovali vyšetření, na které je pošle praktický lékař.
„Třetina pacientů kvůli covidu určitě přibyla,“ sdělila Kalandrová. Dobrou zprávou podle ní je, že většina lidí po covidu vážné následky nemá. Odcházejí s doporučením, aby se pohybovali a plíce trénovali. „Zpočátku k rehabilitaci stačí procházky, postupně si lidé mohou přidávat kilometry. Nemusí hned sedat na kolo nebo běhat,“ konstatovala Kalandrová.
Lidé by podle ní hlavně neměli sedět doma a říkat si: já jsem prodělal covid a teď nic nebudu dělat.
„I když pociťují mírnou dušnost při námaze, je důležité, aby se pohybovali. Když nebudou plíce trénovat, hrozí trvalé dechové obtíže,“ dodala lékařka. Ona i Filipovský doporučili k tréninku plic i různé pomůcky jako je dýchací trenažér.
