„Je důležité, abychom šetřili primární surovinové zdroje a využívali recykláty už dnes, abychom ušetřili přírodní zdroje pro budoucnost,“ míní Petra Kaldová, ředitelka společnosti AZS 98, která se spolu s dalšími firmami zaměřuje na recyklaci stavebních odpadů. Minulý týden v Plzni pořádala i konferenci o jejich využití.
„Recykláty jsou vhodné například pro zásypy či do konstrukčních vrstev vozovek. My je využíváme také pro výrobu betonových prefabrikátů,“ sdělila Kaldová.
Recyklace je navíc zčásti dotována poplatkem za uložení odpadu, recyklovaný materiál je proto levnější než přírodní kamenivo. „A to bez nutnosti zásahu do rázu krajiny, otevírání nových pískoven a kamenolomů,“ vyzdvihuje Kaldová.
AZS 98 provozuje dvanáct recyklačních center, z nichž sedm jich slouží v Plzeňském kraji. To největší je v Plzni na Valše. „Celkem ročně zpracujeme 200 tisíc tun odpadů,“ říká Kaldová s tím, že zpracovaný materiál se dál prodává.
Stavební odpad se v centru roztřídí na asfalty, betony, sutě a zeminu. Tyto materiály se potom zpracují pomocí drtičky a třídiče na recyklát různé hrubosti. „Linka zpracuje 800 až 900 tun denně,“ vyčísluje vedoucí střediska Plzeň Valcha Radek Balvín a dodává, že část odpadu musí předdrtit kleštěmi bagr.
Vytřídí se také část, která pro další zpracování není vhodná - dřevo, plast, ale i heraklit nebo sádrokartony. „Ty poslední dvě suroviny odvážíme na skládku. Je to ale zanedbatelné množství,“ konstatuje Balvín.
Za uložení stavebního odpadu se platí, cena je podle Kaldové zhruba poloviční oproti běžnému skládkování. Konkrétně v centru na Valše se platí 129 korun (bez DPH) za tunu betonu či asfaltu bez dehtu, za tunu cihel 159 korun.
Na stavební odpady by se mělo myslet už při projektování
Nejčastěji služeb centra využívají středně velké stavitelské firmy, postupně přibývá i lidí, kteří si sami staví dům, takzvaných „kyblíčkářů“. „Materiál přivážejí takříkajíc po kyblících. Za uložení pak zaplatí třeba sedm korun,“ líčí s úsměvem Kaldová.
„Jsme rádi, že se tyto materiály recyklují. I direktiva EU nám nařizuje postupně přejít k oběhové společnosti, odpady by neměly být vnímány jako věc, která se má jen uložit a zahrabat,“ komentuje tyto snahy krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Václav Štekl.
Podle architekta Petra Dobrovolného by se o stavebních odpadech mělo přemýšlet už při projektování. „Dnes se buď nezohledňují vůbec, nebo naopak přehnaně. To jsou příklady staveb z PET lahví. Ani jedno není dobrá cesta,“ míní Dobrovolný.
Sám vnímá jako cestu kromě použití recyklovaných materiálů i přemýšlení o objemu odpadu. „Často by se dala určitá konstrukce obnovit - namísto úplného zboření s velkým množstvím odpadu,“ naznačuje Dobrovolný.
