Sbírku na opravy kostela ze 14. století vypsalo vedení obce před dvěma lety. Starosta Dýšiny Jaroslav Štilip vysvětluje, že z peněz získaných z veřejných sbírek se platí spoluúčast k získaným dotacím.
"Farnost by sama deseti- až statisíce korun asi těžko sehnala, proto jsme se domluvili na sbírce. Zájem lidí je nad očekávání velký. Informaci o sbírce jsme zveřejnili i v Chrástu, Kyšicích, Smědčicích a Bušovicích, které patří do dýšinské farnosti. I tamní obyvatelé na opravy kostela přispívají. Ne v takové míře jako Dýšinští, ale přispívají," říká Štilip.
V srpnu letošního roku bude mít sbírka druhé výročí a zatím se vybralo 201 tisíc korun. "Farnosti průběžně uvolňujeme z konta finanční částky potřebné na pokrytí spoluúčasti dotačních titulů ministerstva kultury. Část peněz je i od podnikatelů včetně zdejšího golfového parku," podotkl Štilip.
V roce 1932 udělali stavaři kostelu fasádu z brizolitu
Dýšinský farář Pavel Petrašovský je podle svých slov překvapený vztahem lidí k místnímu kostelu. "Těch 200 tisíc se nevybralo jen od těch, kteří chodí do kostela. Přispívají i lidé, jež berou kostel jako symboliku obce, architektonickou památku. I když Dýšina není velká obec, farnost je živá možná i kvůli tomu, že tu žijí rumunští Češi. Do kostela chodí poměrně dost lidí, někteří přebírají tradice, které si přinesli z Rumunska, mnozí z nich jsou opravdu nadšení a ochotní dělat jiné věci a spolupracovat na běhu farnosti," vysvětluje Petrašovský.
První velké opravy kostel Nejsvětější trojice a svatých Šimona a Judy v Dýšině podstoupil už v poslední čtvrtině minulého století. Protože zdi kostela praskaly kvůli pohybům podloží, stavaři tehdy vybudovali u silnice pod kostelem opěrnou betonovou zeď.
V roce 1932 dělníci otloukli starou omítku z kostela a udělali novou z tehdy moderního brizolitu. Po 80 letech je tahle omítka rozpraskaná, odfouklá, na mnoha místech už úplně chybí.
Ministerstvo kultury přislíbilo na pořízení nové fasády 420 tisíc korun. "Je to jen část prostředků, které budeme potřebovat, ale umožní nám s fasádou alespoň začít. Na kostel by se měla vrátit klasická vápenná omítka. Ještě se má udělat průzkum, jestli se někde nenajdou zbytky toho, jak kostel vypadal na začátku minulého století. Žádné obrázky se nedochovaly. Osobně by se mi líbilo barokní členění štítu, který je skutečně barokní, ale není možné dělat takovou věc podle toho, co se někomu líbí," připouští páter Petrašovský.
Pokud se na kostele nezachovaly zbytky původní fasády, podle památkářů bude muset být nová omítka bílá.
Starosta Štilip připomíná, že se loni v květnu při noci kostelů místním splnilo velké přání. Po mnoha letech se totiž zase rozezněly zvony. Protože kolem kostela je hřbitov, starosta by rád viděl opravenou i hřbitovní zeď.
Sbírka na opravu dýšinského kostela oslaví v srpnu dvouleté trvání, místní zastupitelé ji ale možná ještě o rok prodlouží.
