„Jedenáct nových tůní má celkovou rozlohu 670 metrů čtverečných. Jsou napojené na jednotlivé odvodňovací kanály tak, aby zpomalily odtok vody a napomohly k jejímu zasakování do okolního prostředí,“ vysvětlil ředitel Vojenských lesů a statků (VLS) Roman Vohradský.
Na Padrťských pláních vybudovali lesáci prvních osm tůní v roce 2020. „Současně s jejich budováním jsme ještě ‚zmeandrovali‘ půlkilometrový úsek odvodňovacího příkopu. V letošním roce jsme na tuto první část projektu navázali. Kromě zlepšení schopností zadržet v přírodě vodu se tyto tůně stanou útočištěm pro zvlášť chráněné druhy živočichů a rostlin,“ uvedl mluvčí VLS Jan Sotona.
Kvůli drenážím odtéká dešťovka rychle pryč
Více vodních ploch a podmáčená zemina v jejich okolí přispívá podle Bohumila Fišera z Agentury ochrany přírody k šíření vlhokomilných organizmů v přírodě. „Tůně jsou domovem všech obojživelníků, kteří do této oblasti patří, tedy tří druhů čolků a pěti druhů žab. Věříme také, že lokalita se do budoucna zatraktivní například pro vlhkomilné druhy ptáků z řad bahňáků, chřástaly a snad do budoucna i jeřáby,“ doufá Fišer.
Na mnoha místech je bývalý vojenský prostor kvůli odvodňovacím strouhám a drenážím z minulého století v takovém stavu, že většina dešťové vody Brd hodně rychle odtéká. „V příštím roce spustíme revitalizaci prameniště Voložného potoka pod vrchem Praha,“ uvedl ředitel hořovické divize VLS David Novotný. Právě tato oblast byla podle něj vybraná záměrně, protože v minulosti právě tady dělali vše pro to, aby snížili hladinu spodní vody.
Navíc vodní režim tu utrpěl i v roce 2020 kvůli těžbě kůrovcem napadeného dřeva. „Cílem je obnovené prameniště po vzoru šumavského projektu Life for Mires. To se pak projeví zpomalením odtoku vody z Brd,“ dodal ředitel brdských lesníků Novotný.
Podle Bohumila Fišera je důležité, aby se voda v Brdech více vsakovala. „Na kůrovcových holinách vznikla síť zhutnělých těžebních linek, které při dešti fungují jako říční koryta. Spadlé srážky jimi velmi rychle odtékají z holiny pryč. Studie má za cíl navrhnout co nejjednodušší opatření, která na těchto místech znovu načechrají půdu a formou drobných louží a tůněk zpomalí odtok vody. Tím vodě umožníme vsáknout se tam, kde napršela,“ uvedl Fišer.
S povodňovou vodou z Brd a její sílou mají bohaté zkušenosti zejména v Hrádku, Kamenném Újezdu na Rokycansku i dalších místech na březích Klabavy. Pokud v Brdech delší dobu prší, vody je tolik, že jí často nestačí koryto a zaplavuje i domy. Právě Klabava je podle vodohospodářů říčkou, kterou z Brd dlouhodobě odtékají dvě třetiny vody. Navíc do Kamenného Újezdu se valívá voda i z kopců nad obcí. Pekelský potok se pak rychle mění v dravou řeku, která si razí cestu přes zahrady, a s bahnem škodí v domech.
Projekt Velká a Malá Amerika v Brdech
Proto před lety vznikl projekt nádrží Velká a Malá Amerika v Brdech, které měly zachytávat povodňovou vodu a zároveň sloužit i jako zásobárna vody v době sucha.
Šéf Povodí Vltavy Petr Kubala v roce 2014 vysvětloval, že projektovou přípravu přehrad i suchých poldrů, které by stoupající voda z brdských potoků zalila, měli připravenou. „Jsme opravdu v lokalitě, kde není možné stavět. I kdyby byl zrušený vojenský újezd, tento prostor uvolněný nebude. Nádrž Velká Amerika by přitom mohla zadržet 4,2 milionu metrů krychlových vody, Malá Amerika je projektovaná na poloviční objem,“ vysvětloval v létě 2014.
V roce 2016 se většina Brd stala chráněnou přírodní oblastí, východní část kolem Jinců zůstala i nadále vojenským prostorem.
