Dopravním prostředkem číslo jedna na vesnicích je auto. Lidé stále méně jezdí autobusy, což postupně vede k tomu, že o ně přicházejí. Od neděle kvůli malému využití některých spojů přestanou do obcí zejména na Chrudimsku zajíždět večerní autobusy. Nejde sice o dramatickou změnu, ale o pokračování trendu, rušení večerních spojů se odehrálo i loni v prosinci.
Například do Včelákova už z Chrudimi nepojede autobus o půl sedmé večer, ale tamní starosta Jan Pejcha má pro rozhodnutí Pardubického kraje pochopení. „Tím jezdili jeden dva lidi, to nás neohrozí,“ řekl.
V Chrasti přijdou o spoj, který po půl osmé večer přivážel cestující od tamního nádraží na náměstí a mířil do Luže. V únoru tímto autobusem od vlaku jelo denně v průměru sedm lidí. V Horním Jelení zase skončí nedělní spoj, který ve 20.45 mířil do Pardubic a o půl jedenácté zase zpět.
„Tyto autobusy prakticky jezdily prázdné. Zredukovalo se to po dohodě se samosprávami,“ uvedl vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Ladislav Umbraun.
Reakce starostů je vesměs stejná. Pokud autobus skoro nikdo nevyužívá, je podle nich jasné, že nebudou jezdit prázdné donekonečna.
„Omezení komfortu to samozřejmě bude, ale neobrátil se na mne nikdo z občanů, že by mu to přímo vadilo,“ uvedla starostka Chrasti Martina Lacmanová.
Cestující se ozvou, až když autobus nejede
Potíž je, že o tom kolik a kdo autobusy jezdí ve skutečnosti starostové přehled nemají. A že cestující, kteří přijdou o důležitý spoj, se ozvou až ve chvíli, kdy autobusy přestanou jezdit a nejde s tím už nic dělat.
Okleštění večerních spojů provedl Pardubický kraj i loni v prosinci. Škrty v jízdních řádech jsou logické, ale podporují trend, který ideální není. Lidé z vesnic spoléhají jen sami na sebe a jezdí auty. Autobusy používají stále častěji jen ti, kteří nemají jinou možnost: děti, studenti a staří lidé.
„Zaměstnavatelé si kladou požadavky, aby lidé pracovali od devíti, sedmi, šesti nebo pěti, ve dne v noci, v sobotu v neděli. Každá rodina musí mít auto, jedno, dvě, nebo i tři. To je absolutní podmínka života na vesnici,“ uvedl starosta Včelákova Jan Pejcha.
Unie dává peníze na podporu autobusů, ale spojení je horší Je to paradox, peníze z Unie nyní umožní budovat za stamiliony nové terminály, nakoupit autobusy s klimatizací, prostorem pro kočárky, wi-fi připojením, ale spojení pro velkou část obyvatel žijících na venkově se zhoršuje.
Lze ale vůbec dělat něco jiného než postupně ořezávat nevyužívané spoje?
Když se Pardubický kraj se společností Oredo pokusil před pěti lety vymyslet lepší model dopravní obslužnosti a navýšit počet autobusových spojů, dopadlo to špatně, chaosem a na mnoha místech návratem ke starému systému. Možná se to provedlo jen špatně. Existují totiž kraje, kde nečelí odlivu cestujících, ale dlouhodobě jich naopak přibývá. Například v Jihomoravském či Libereckém kraji.
Některé kraje zase zkoušejí spoje na zavolání. Cestující se přihlásí na jízdu předem na telefonním čísle, nebo přes internet a spoj je k dispozici, ale jede jen v úsecích, kdy ho někdo využije. Organizátor dopravy Robert Koblížek upozorňuje, že v zahraničí existují propracovanější systémy.
„Například ve Švýcarsku v oblastech s nižší hustotou obyvatel funguje již od roku 1995 systém PubliCar, který většinou nemá pevné jízdní řády, ale nabízí obslužnost podle potřeby. Cestující podávají na dispečink požadavky podle své potřeby a dispečer je určitou dobu shromažďuje a plánuje optimální trasu, velikost a stanoviště vozidla,“ uvedl Koblížek.
