Knížecí stáje postavil v letech 1874 až 1875 vídeňský stavitel Adamec na objednávku knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského. Na jeho velkostatku sice tehdy již stáje stály, ale byly malé, což knížecím poměrům nestačilo, a tak vznikly nové. Od té doby však s budovami, které jsou součástí stájí, nebylo hnuto, a proto nyní mají před sebou kompletní opravu.
„Čeká nás totální rekonstrukce, jež by se měla uskutečnit v průběhu tohoto a příštího roku. Svým rozsahem a citlivým přístupem k historickému odkazu chovu koní v Heřmanově Městci se jedná o náročnou a komplexní obnovu nemovité kulturní památky,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.
Jak uvedla tisková mluvčí kladrubského hřebčína, stájové budovy jsou hodnotné nejen svým stářím, cenný je také původní stav, v němž se stáje dochovaly až doposud.
„Komplex budov postihly jen minimální zásahy, které by významně narušily vzhled a funkci souboru budov,“ řekla mluvčí hřebčína Michaela Procházková.
Heřmanoměstecké stáje, které slouží jako výcvikové centrum starokladrubských koní, opustili všichni jejich čtyřnozí obyvatelé. Dočasný azyl našli v kladrubských stájích Borek.
Ty ostatně obývali v letech 2014 až 2015 při velké rekonstrukci kladrubských stájí bělouši, kteří museli opustit opravované stáje.
Hřebčín platí rozsáhlou rekonstrukci ze svého, tedy z peněz, které mu přidělil jeho zřizovatel – ministerstvo zemědělství. Oprava vyjde zhruba na 70 milionů korun bez DPH a je obdobná jako rekonstrukce kladrubských stájí v letech 2014 až 2015.
Oprava tehdy vyšla na zhruba 300 milionů korun. Kromě stájí, zámku, vodárny a mnoha historických budov se opravy dočkala také tři sousoší, která hřebčín umístil na jejich původní místa.
Oprava kladrubského areálu byla také podmínkou památkářů, aby se mohla rozjet přihláška hřebčína na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Hřebčín samotný o vstup mezi vyvolené památky nežádal, přihlášeným projektem byla krajina starokladrubského Polabí, která je vhodná pro chov unikátního plemene starokladrubských koní.
Zpracovaná přihláška slavila úspěch nečekaně v létě roku 2019. Projekt Krajiny starokladrubského Polabí tehdy komisaři UNESCO náhle vytáhli jako ze šuplíku a s dovětkem o dopracování drobností zařadili kladrubskou krajinu na Seznam světového kulturního dědictví.
Největší letošní projekt hřebčína
Opravy stájí v Heřmanově Městci budou největším současným projektem kladrubského hřebčína, pod nějž knížecí stáje spadají.
„Prováděli jsme i stavebně-historický průzkum, který ukázal, že nikdy předtím se podobně velká oprava nedělala,“ řekl Machek. Rozsáhlá rekonstrukce areálu by měla být dokončena ke konci roku 2022. Nově rehabilitované objekty se následně opět zpřístupní k prohlídkám zájemcům z řad veřejnosti.
Kdy se letos hřebčín otevře návštěvníkům, jasné není. Záleží samozřejmě na aktuální epidemiologické situaci. „Plánovat musíme, na sezonu se připravujeme, vše záleží na situaci kolem covidu,“ řekl Machek. Standardně by sezona měla začít 1. dubna.
Pokud ale začne později, hlavní kladrubské taháky by epidemiologická situace ohrozit nemusela. Kromě tradičních akcí, jako jsou Kladruby naruby pro rodiny s dětmi nebo Den koně, je na letošek naplánován na poslední červnovou sobotu Velký jezdecký den ve Slatiňanech.
„Tím bychom rádi slavnostně otevřeli nově postavené venkovní kolbiště,“ řekl Machek.
