Ekologické organizaci Děti země se tak podle všeho podařilo ochránit Slavíkovy ostrovy nedaleko Přelouče. Právě přes tamní biotopy měl vést plavební kanál na Labi, ale samo Ředitelství vodních cest tento plán po dlouhých letech opustilo.
„Krajský úřad Královéhradeckého kraje 23. dubna zastavil řízení o povolení výjimky ke škodlivému zásahu plánovaného plavebního kanálu u Přelouče do biotopů 44 zvláště chráněných druhů organismů. Ředitelství vodních cest nedodalo závazné stanovisko k vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a další podklady. Žádost byla podána před 13 lety v dubnu 2008,“ uvedlo v tiskové zprávě ekologické sdružení Děti Země, které proti stavbě kanálu dlouhodobě vystupuje.
Podle Ředitelství vodních cest bylo řízení ukončeno záměrně, připravuje totiž jiné řešení trasy vodní cesty. Dá se tak říct, že úředníci pochopili, že ekology v dané věci nedokážou přetlačit a budou proto hledat „objížďku“ unikátní přírodní lokality.
„Řízení se vztahovalo k původnímu řešení plavebního kanálu, které mimo jiné i s ohledem na nově vyhlášenou lokalitu soustavy NATURA 2000 pravděpodobně není realizovatelné a dnes do nového procesu SEA a EIA připravujeme nové řešení, které redukuje zásahy do vymezeného chráněného území,“ uvedl na dotaz mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
Začíná tak zdlouhavý proces, který bude trvat roky. A otázka je, jestli se za tu dobu nezmění v České republice politické klima, které mnohými kritizovaný projekt ukončí.
I proto jsou nyní ekologové spokojeni. „Prosazování kanálu během více než dvaceti pěti let je ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných prostředků na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Také připomněl, že vláda v lednu 2020 zařadila území do soustavy chráněných území NATURA 2000.
Tři kilometry za tři miliardy
Plavební kanál sice stanovisko s posouzením vlivu stavby na své okolí (EIA) získal v září 2000, ale jeho platnost skončila v dubnu 2015, neboť Krajský úřad Pardubického kraje v únoru 2015 zrušil územní rozhodnutí.
„Ministerstvo životního prostředí pak už jen formálně vydalo v prosinci 2016 nesouhlasné závazné stanovisko EIA,“ řekl Patrik.
Výjimka k zásahu do biotopů chráněných druhů organismů sice byla v prosinci 2010 udělena, ale Nejvyšší správní soud ji na podzim 2015 zrušil. Krajský úřad pak řízení od května 2016 třikrát přerušil na celkem pět let do dubna 2021.
Plavební kanál u Přelouče by měl umožnit splavnění Labe až do Pardubic. Díky němu by pro lodě bylo možné obeplout jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním.
Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun. Místo je však klíčové i pro celé, třeba prezidentem Milošem Zemanem chtěné, propojení řek Labe - Odra - Dunaj.
A v té věci se zdá, že přípravný proces běží až překvapivě svižně. „Aktuálním pokusem o vybetonování Labe je schválení česko-německé dohody o Labi dne 3. května 2021 českou vládou. Podle ní se má do roku 2030 také zajistit splavnost Labe od Týnce nad Labem do Pardubic s plavební hloubkou 230 centimetrů, neboť se zde má napojit plavební kanál Dunaj-Odra-Labe,“ uvedl Patrik.
Dokument neudělal radost ani zástupcům Pardubického kraje. Například hejtman Martin Netolický má za to, že kanál, který by na území kraje měřil desítky kilometrů a notně by změnil krajinu, je zbytečný a hlavně neadekvátně drahý.
„Od Labe po řeku Moravu je to přibližně 90 kilometrů. Budování labské větve kanálu Dunaj-Odra-Labe považujeme za dlouhodobě nesmyslné, protože ty náklady budou enormní,“ uvedl Netolický pro ČTK s odkazem na terénní zlomy, které by kanál pomocí tunelů a mostů musel v kraji překonávat.
