Vzpomínáte někdy na rodiče? Narodil jste se do učitelské rodiny na Valašsku.
Tatínek byl vzácný muž. Když mi byly čtyři roky, jeli jsme vozem do Kunovic, kam přijel prezident Masaryk. Nasadil mě na jeho ruce a Masaryk mi dal polibek. To je věc. Byl to krásný starý pán, pořád čilý. Od té doby jsem pro naši svobodu a demokracii. Tatínek mi taky říkal, ať se učím německy, protože se znalostí němčiny můžu bojovat proti nim. Věděl, že ho Němci zničí. Zemřel v Osvětimi, byl sokol. Maminku jsem brzy ztratil, zemřela na rakovinu.
Číší z vás stále neuvěřitelná vitalita.
Můj život je zázrak. Ráno cvičím hodinu fyzicky. Večer nabírám energii v jiné dimenzi, cvičím jógu. Já tady budu ještě mnoho let. Jsem mladík. Stárnutí jsem zastavil už dávno. Až nebudu moct dělat filmy, půjdu na onen svět.
Jaké máte další plány? Prý pracujete na novém filmu.
Právě jsem dokončil psaní scénáře filmu Nebe na zemi, který jsem psal řadu let. Je to o tom, jak andělé přistanou na věži jakubského kostela v Telči, aby se spojili s lidmi. Měl jsem pocit, že svět je v nebezpečí třetí světové války. Svět může zachránit jenom víra a láska, nic jiného. Napsaný mám i Terezín. Světová televize mi dávala možnost udělat z toho minisérie. Řekl jsem jim, ať jdou do pekla. Film chci mít celovečerní.
Vrátil jste se z půlročního pobytu v New Yorku. Jaké jsou vaše zážitky?
Učím na Manhattanu, jak se píší a režírují celovečerní filmy. Mám studenty z celého světa. New York je magické město, překrásné město, ale i hrozné město. Dokonce mě tam přepadli.
Rád se do Bystrého na léto vracíte. Vypůjčím si název vašeho nejznámějšího filmu. Kvůli dobrým rodákům?
Je to tradicí, že jsem tady udělal tři filmy. Zdejší rodáci jsou už jiní. Za starých časů tady bylo plno ochotníků, kteří hráli výborně divadlo.
Žije někdo z původních rodáků, herců amatérů?
Ano, v Bystrém jich je ještě dost.
Pendlujete mezi Bystrém a New Yorkem. Praha vám neschází?
Mně schází Praha z doby Wericha, Voskovce, Langera a jiných. Teď už tam moc přátel nemám.
Máte čas sledovat současné filmy?
Mám rád české dokumenty. Jezdím na festival do Jihlavy.
Sám říkáte, že jste se učil od průkopníka filmu, ruského režiséra Ejzenštejna (natočil Křižník Potěmkin, pozn. red.). Chodí za vámi režiséři a učí se od vás?
Ale ano. Je řada studentů, kteří četli moji knihu Život a film. Oni už dnes dělají celovečerní filmy.
