„Hrnky ležely podle nálezce těsně vedle sebe, byly zakopány mělce, v hloubce asi deseti centimetrů pod okolním terénem. Jeden jsme trochu zpevnili lepicí páskou, aby se poté, co ho zvěř zřejmě při rytí poškodila, nerozpadl,“ řekl archeolog David Vích.
Hrnky plné „stříbrňáků“ oznámil člověk, jehož totožnost archeologové tají stejně jako místo nálezu. Uvedli pouze, že nalezl oba hrnky v rozryté půdě v lesích na Vysokomýtsku náhodou.
Archeolog David Vích především oceňuje, že nálezce poklad archeologům ohlásil, což nebývá pravidlem. Podle něj mohou hrnky obsahovat až tisíc mincí, pokud budou plné drobných.
„Několik mincí rozsypaných kolem hrnků při rytí divokou zvěří jsme prozkoumali a jedna z nich pochází z roku 1671. To je zajímavé, protože většinou podobné nálezy máme z doby třicetileté války, kdy úmrtnost obyvatelstva byla vzhledem k válce či nemocem celkem vysoká a podobných nevyzvednutých pokladů je podstatně více. Naopak z doby na konci 17. století moc takových nálezů nemáme, tehdy moc krizových období nebylo. Tím je nález docela výjimečný. Jsme zvědavi, která mince bude nejmladší. Ta určí i přibližné stáří zakopání hrnků s mincemi,“ dodal archeolog.
Podle místa nálezu se dá usuzovat, že si někdo na konci 17. století tyto mince ukryl, což bylo v době bez bank běžné.
Více se badatelé dozví po prozkoumání nálezu odborníky z Národního muzea v Praze. A to i proto, že člověk, který poklad ohlásil, požádal o nálezné.
Tržní hodnota nálezu odpovídá nejméně čtyřem kilogramům stříbra, historickou hodnotu zvyšuje podle Vícha fakt, že z této doby moc mincí není.
