Plán vybudovat železniční muzeum v Dolní Lipce na počátku vypadal jako pěkná příležitost pořídit za rozumné peníze vděčný cíl pro fanoušky staré techniky u hranic s Polskem.
Jenže když projektant spočítal, co všechno to bude obnášet, politiky a úředníky výsledná cifra zaskočila. Blížila se částce, za kterou se změnily pardubické Automatické mlýny v krajskou galerii.
Gočár v interiéru mlýnů tvořit moc nemohl. My ano, říká architekt nové galerie |
Podle původního plánu měla stavba areálu v Dolní Lipce se zachovalou točnou stát 75 milionů korun, patnáct procent nákladů by platil kraj, zbytek by uhradil z evropské dotace. Jenže se ukázalo, že za tyto peníze se to udělat nedá.
„Projektant v určité fázi přišel a řekl, že po zpřesnění projektu a pokud by měl zcela splnit náplň projektu i požadavky všech dotčených orgánů, bude to vše za tři sta milionů. My jsme řekli, že to není možné,“ uvedl vedoucí odboru majetkového, stavebního řádu a investic Pardubického kraje Miroslav Vohlídal.
Pardubický kraj, který si dlouhodobě stěžuje na nízké daňové příjmy ve srovnání s jinými regiony, na něco takového peníze nemá. Radní projektantovi sdělili, že se musí vejít do sto milionů. „Případ Lipky je extrémní. Na začátku bylo velké vzájemné nepochopení. Budujeme nové muzeum, ale ne nové depo,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD/3PK).
Náklady zvýšila například trafostanice. Tu stávající od Českých drah nelze použít. Nová by stála deset milionů. „Ale to je u projektu za 75 milionů moc a je nutné hledat jiné řešení,“ řekl Vohlídal.
Kraj chce na akci získat peníze z operačního programu Interreg Česko – Polsko. V Dolní Lipce by návštěvníci měli v autentickém prostředí vidět například točnu z 80. let 19. století a další dobové vybavení výtopny.
Kromě rekonstrukce stávajících historických budov půjde o opravu a doplnění kolejového komplexu, obnovu původní točny a vybudování nové točny. V plánu je vstupní budova se zázemím pro návštěvníky a přístřešek pro lokomotivy. Jen není jasné, co z toho nakonec zbude.
Místo sto milionů dvě stě? Zcela běžné
Pozoruhodné je, že nejde o výjimku. Menší projekty se podle Netolického do připraveného rozpočtu zpravidla vejdou, ty velké ne. Prodražuje se chystaná modernizace areálu Do Nového pro potřeby elektrotechnické školy v Pardubicích. Původní odhadovaná cena byla 107 milionů korun, podle projektanta ale skutečné náklady budou dvě stě milionů korun.
Projektanti navýšili očekávané náklady na stavbu Technického muzea ve Vysokém Mýtě, rekonstrukci společenského sálu v České Třebové či za halu v Kladrubech nad Labem.
Teď zase budou muset hledat způsob, jak projekty zlevnit. Pardubický kraj chce také příští rok začít stavět nové ateliéry uměleckoprůmyslové školy v Ústí nad Orlicí v areálu bývalé textilky Perla 01, kterou město koupilo v roce 2011. Zatímco původní rozpočet byl 75 milionů, nyní už překročil hranici dvě stě milionů.
„Tímto způsobem to nadále nejsme schopni dělat, nejsme schopni to ufinancovat. Kraj není dojná kráva,“ řekl Netolický.
Podle hejtmana se akce prodražují jednak tím, že projektanti často nehledají řešení, která by byla šetrná vůči krajskému rozpočtu. Úředníci, kteří by je měli včas přibrzdit, zase na ně podle radních dostatečně netlačí. Politici, jak se ukazuje na případu Dolní Lipky, zase až příliš pozdě zjišťují, že je něco špatně.
Radní se nyní dohodli, že zavedou nový systém detailnějšího sledování projektů s náklady nad 80 milionů korun. Chtějí také najít způsob, jak motivovat úředníky k tomu, aby projektanty pobízeli k úsporám.
Navíc určili pro jednotlivé projekty nový strop celkových nákladů. Pokud jej projektanti překročí o deset procent, bude muset vyšší cenovku schválit rada kraje. Podle Netolického je i ve hře možnost, že kvůli zvýšeným nákladům rada kraje nakonec některý projekt vyškrtne ze svých plánů.
„Nejsme v situaci, že za všech okolností, jenom proto, že můžeme získat dotaci, to budeme dělat,“ řekl Netolický.
