Kvůli chataři z Pardubic odstoupili loni zastupitelé Seče na Orlickoústecku. Neměli už sílu odpovídat na desítky jeho žádostí o informace. Chvíli chod obce řídil správce dosazený ministerstvem vnitra, po volbách nastoupila mladší generace zastupitelů, která si na chronického stěžovatele věřila víc. Boj se ale jen přiostřil - přenesl se do soudních síní.
„Osmdesát procent času věnujeme tomuto pánovi, dvacet procent obci,“ řekl starosta Seče Radek Dostálek, syn předchozího starosty.
Dodal, že pokud od stěžovatele dostane obec požadavek, aby mu písemně sdělila například úřední hodiny, musí mu podle zákona o svobodném přístupu k informacím odpovědět. „Nemáme jinou možnost,“ řekl. Důvodem neobvyklého boje naštvaného občana s obcí byl nevyřízený stavební spor.
Když obec i krajský úřad některé jeho žádosti o informace odmítaly a označily je za šikanu, muž se obrátil na krajský soud. V několika sporech žaluje obec nebo krajský úřad. Pokud soudní spor Petera prohraje, podává kasační stížnost, kterou musí řešit Nejvyšší správní soud.
Naposledy zamítl jeho stížnost 12. března. Pardubická pobočka krajského soudu v rozsudku přímo uvedla, že některé z Peterových žádostí o informaci „lze považovat za bizarní či patologické“. Během dvou měsíců obci zvládl poslat 146 různých požadavků.
Podle verdiktu soudu chce chatař jenom vést spory
„Myslím, že nikdo nemá právo říkat, že mám patologické požadavky. Zákon jasně říká, jak se vyřizují žádosti o informace. Ať mi dají to, co jim nařizuje zákon. Já žádám, oni mi informaci měli poskytnout, neposkytli,“ řekl Petera.
Soudci dospěli k závěru, že mu nejde o informace. „Žalobce v těchto sporech podle soudu postupuje způsobem, který dokládá, že mu jde o samotné vedení sporu, nikoliv o řešení problémů,“ uvedli pardubičtí soudci v rozsudku z loňského října. To nic nemění na tom, že i soudy musejí řešit jeho žaloby a stížnosti a vypořádat se s jeho námitkami. Jen pro představu - kasační stížnost z letošního ledna Jana Petery měla 22 stran.
Jedno malé plus zde pro obec Seč ale je. „Dříve nám chodily žádosti o informaci obden, nyní je zahlcen žalobami, a tak nám píše jednou za týden či za čtrnáct dní. Ale zase se musíme vyjadřovat k žalobám,“ říká starosta.
V zákoně o přístupu k informacím jsou nedostatky
Jádro sporuDůvodem neobvyklého souboje naštvaného občana s obcí je nevyřízený stavební spor. „Trval dva roky. Šlo o pozemek, na kterém chtěl stavět dům starostův syn a stěžovatel, jehož syn má u nás chatu, na které on přes léto pobývá, měl být jeho sousedem.On byl ale zásadně proti a jako účastník řízení se rozhodl, že tomu, aby vedle jejich chaty cokoli vyrostlo, zabrání,“ řekl MF DNES v lednu 2014 bývalý zastupitel Seče Tomáš Lajza. |
Případ chataře v Seči není tak ojedinělý. S chronickými stěžovateli bojují obce i úřady v celé zemi. Zástupce ředitele krajského úřadu Pardubického kraje Miroslav Mocek vidí problém v zákoně, který by měl dát obcím i úřadům šanci, aby se zjevně nesmyslnými a neopodstatněnými žádostmi vůbec nemusely zabývat. Těch podle něj stále přibývá.
„Chceme se znovu obrátit na ministerstvo vnitra, aby zákon doznal změny. Jestliže tyto žádosti o informace větší úřady velmi těžce zasahují, u těch malých je to podstatně horší. Když se někdo rozhodne, že tímto způsobem zlikviduje obec, tak se mu to podaří,“ řekl Mocek.
Agenda související se zákonem o informacích se podle něj neúměrně zvětšuje. „Před pár lety to byla vedlejší činnost jednoho úředníka, dnes je to na krajském úřadu specializovaná činnost, kterou se zabývá několik lidí,“ řekl Mocek.
Ministerstvo změnu zákona neplánuje
Moderní zákony o svobodném přístupu k informacím obsahují ustanovení o tom, že zlomyslné žádosti není orgán veřejné moci povinen vyřizovat. Takový je například i zákon přijatý v roce 2000 ve Velké Británii. Stát ale změny nechystá.
„Ministerstvo vnitra nepřipravuje žádnou novelu, která by se věnovala této problematice,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra a připomněla, že obec může žádosti o informaci po řádném zdůvodnění odmítnout.
To ale v praxi nic neřeší. „Obec musí vydat rozhodnutí, odvolací orgán musí potvrdit stanovisko. Nejlepší by byla taková ochrana, která je nedonutí opět papírovat,“ uvedl Mocek.
Poslanec ČSSD a člen z ústavně právního výboru Jan Chvojka tvrdí, že za neochotou změnit zákon není chybějící politická vůle. Spíše jde o to, že není jasné, jak zákon změnit, aby zamezil zneužití práva na informace.
„Kdo by určoval, že je to už zneužití práva? Nemůže to být orgán sám, ten je zaujatý a mohl by se zbavovat nepříjemných stěžovatelů a odpůrců,“ řekl.
Obec se chce bránit žalobou
Není možné ani v zákoně určit hranici počtu žádostí, které si občan může za rok podat. „Je navíc nesmírně složité najít tu tenkou hranici, kdy je to ještě oprávněná stížnost a kdy jde o zneužívání práva,“ řekl Chvojka, který slíbil, že se v této věci obrátí na ministra vnitra.
Zastupitelé Seče na Orlickoústecku vědí, že bez změny zákona papírovou válku nemohou vyhrát. Přesto uvažují o tom, že stěžovatele zažalují. „Chtěli bychom proti němu rozjet soudní spor, aby mu byl zakázán písemný styk s obcí Seč, aby po nás nic nemohl chtít,“ říká starosta.
Sám uznává, že stěžovatele tím neumlčí. „Vždycky si něco najde, i kdyby ty žádosti měl podepisovat někdo jiný. Ale nechceme si to nechat donekonečna líbit,“ uvedl.
