Zřejmě žádnou jinou pardubickou firmu neprostupuje tolik vůní jako Kávoviny. Pardubičtí důvěrně znají odér, který se uvolňuje při přípravě melty, ovšem podnik skrývá ve výrobnách i štiplavou vůni hořčice nebo nasládlou vůni piškotů.
 |
„Jestli si na něčem zakládáme, je to regionální provázanost. Líh do octa bereme od lihovaru v Chrudimi, čekanku pro výrobu melty pro nás zase pěstuje farma ve Lhotě pod Libčany,“ říká ředitel Kávovin Jiří Rampouch.
Příjemná vůně se line z výrobny piškotů. Výroba jednoho dukátku oblíbeného zejména u dětí trvá dvacet minut včetně expedice do sáčku.
„V poslední době jsou moderní piškoty ze špaldové mouky, vyrábíme ale i klasické piškoty i minipiškotky, bezlepkové piškoty a špaldové s kokosovou příchutí,“ říká výrobní ředitel Pavel Bartoš.
Každou hodinu firma při výrobě testuje, zda se do piškotů nedostalo něco, co tam nemá být.
„Tady je to nesmírně důležité, jde o výrobky pro děti. My však ve firmě testujeme všechny naše produkty na přítomnost kovů,“ říká Bartoš.
Důvod, proč si Kávoviny začaly vyrábět ocet samy, byl prozaický – byl potřeba do několika dalších produktů a zejména do hořčic, které jsou další vlajkovou lodí Kávovin. Zde se vyrábí lihový kvasný ocet nebo ten z bílého či červeného vína.
Ocet na buku
Výroba octa se nachází v nenápadné budově s vnitřním dřevěným obložením – ostatně právě se dřevem si ocet rozumí náramně. Většina kovu by totiž ve výrobně octa zrezla. Dřevo odolává velice slušně. Pokud tedy ocet není přechováván v nerezu, jsou výbornou náhradou dřevěné nádoby, nejlépe z modřínového dřeva. Jeho prkna spojuje rákos, který je nacucaný octem.
„Snažíme se, aby nádrže nikdy nebyly dlouho na suchu, jinak by se nám mohly rozeschnout. Takovéhle nádrže, pokud budou naplněny octem, jsou věčné,“ říká Bartoš. V poslední době obliba ovocných, tedy ne tak ostrých octů roste. Jsou vhodné do salátů a studené kuchyně. „Ale klasický ocet je stále základ,“ říká Bartoš.
Kakao holandského typu zde balí zejména do kartonové krabičky. Je to ekologičtější než balit do fólie. Součástí je i linka na výrobu instantního kakaa. Je to směs kakaa, cukru a vitamínů.
Na výrobě se podílí čtyři lidé. Jeden musí sypat suroviny do stroje, tři pracují dole. Jednak na baličce a také na instantizačním panelu, kde kontroluje zastříkávání kakaa, cukru a vitamínů horkou párou. Tím se ingredience spojí, pak se krystaly dosoušejí. Výkon výroby kakaa je 1 200 kilogramů za směnu.
Náhražka kávy vyráběná z kořene čekanky je známa už z dob napoleonských válek. Pro Kávoviny je melta jedním z nejtradičnějších výrobků.
Vodný výluh pražených surovin, jako jsou čekanka, ječmen nebo žito, se zahustí, poté usuší, takže vznikne základ pro instantní nápoje. Kávoviny však zachovávají i starou klasickou výrobu melty, tedy ječmen, žito, čekanka a cukrová řepa upražené a zabalené. „Chystáme úpravu obalů, ale naši zákazníci stále poznají naši značku,“ řekl ředitel Rampouch.
Melta se bez čekanky neobejde
Důležitou surovinou pro výrobu melty je čekanka – rostlina, která kvete v létě na okrajích polí nebo příkopů podél silnic. Pro potravinářské účely ji pro Kávoviny pěstují smluvní pěstitelé.
„Čekanka je jedna z mála plodin, která nesnáší jakoukoli chemii. Pro koncového zákazníka je to samozřejmě na jednu stranu dobře, na druhou pro nás je to špatně, protože zemědělci mají na čekance velký podíl ruční práce. Naším dlouholetým partnerem je farma Lhota pod Libčany, bez níž bychom se v některých dobách vůbec neobešli,“ říká Bartoš. I letos pro výrobu melty vyseje několik hektarů čekanky.
Firma kromě čekanky praží do některého druhu melty i topinambur – tedy hlízu z této rostliny. Kávoviny ji využívají jako náhražku cukrové řepy. Topinambur totiž obsahuje jednoduchý cukr inulin, takže ho mohou i lidé s diabetem.
Pardubická hořčice Alba, která se také vyrábí pod hlavičkou Kávovin, jako první v České republice začala vznikat bez chemické konzervace.
„Dnes už to dělá víc firem, ale tady v Pardubicích tato myšlenka vznikla,“ říká Bartoš. Hořčice se vyrábí z hořčičného semínka, Kávoviny vyrábějí několik druhů hořčice – vedle základní kremžské a plnotučné také orientální, dijonskou nebo medovou.
„Farmáři ji moc pěstovat nechtějí, kazí nám to řepka. Ta je pro ně rentabilnější,“ říká Radim Kvaček z pardubických Kávovin. Vyčištěné kuličky se rozemelou a pomocí technologických postupů vzniká hořčice. „Vítězí klasika ve 400gramovém kelímku,“ říká Kvaček.
Historie pardubických Kávovin Pardubické Kávoviny začínaly v roce 1896. A například meltu vyrábějí dodnes. Psal se rok 1896, českým zemím vládl František Josef I., v Praze vyjela první elektrická tramvaj a v Pardubicích byla založena továrna na cikorku a obilnou kávu jako součást mezinárodního koncernu Franck. U založení továrny stáli Johann Heinrich Franck a Robert Franck. Sušenou čekanku, hlavní surovinu pro výrobu kávovin, zpočátku dováželi z Nizozemska a Belgie, ale Johann H. Franck brzy přenesl pěstování čekanky do Polabí. Přispěl tak k rozšíření zemědělství v Čechách o další obor, a to o sušařství. Franckovým sušárnám se brzy začalo dařit natolik, že mohly svou produkci dokonce začít exportovat do Chorvatska, Itálie, Rumunska a Švýcarska. V 60. letech po sloučení Kávovin Pardubice a Vitany Byšice, dvou národních podniků, se specializace na výrobu kávovin a předvařené rýže rozšířila o výrobní program pufovaných výrobků – tehdy to byly hlavně oblíbené rýžové a kukuřičné burizony. Brzy nato se začaly vyrábět prášky do pečiva a vanilinový cukr, v sortimentu přibyla také Vitakáva, kávovinová směs Melta, obilné kávy Žitovka a Sladovka a přísada Karo. V dalším desetiletí se začalo vyrábět instantní kakao, ovesné kaše a šuměnky. Kávoviny vyrábějí také pufovanou rýži, piškoty, sušenky, balí a distribuují kakao, rýži, luštěniny, celkem více než 100 produktů. |
