Z „neviditelné“ kašny se voda ztrácí neznámo kam, opravu město řešit nechce

  • 109
Téměř dvoumilionová investice, kterou Hlinsko na Chrudimsku dalo před osmnácti lety do nové kaskádovité kašny, přijde nejspíš vniveč. Už třetím rokem se v netradičním díle, které od začátku vyvolávalo kontroverze, místo vody prohání listí. Podle radnice je kašna neopravitelná a musela by se z větší části zbourat.

Když se v srpnu 2002 hlinecká radnice v městském zpravodaji chlubila novým vodním prvkem na zrekonstruovaném Poděbradově náměstí, vyznívala napsaná slova skoro jako poselství. 

„To, co jiná města zdědila jako kulturní dědictví, které vnímáme jako přirozenou a nediskutovatelnou historii, to město Hlinsko nyní vkládá do vínku budoucím generacím, které je budou již vnímat jako samozřejmý vzhled jejich rodného města.“

Po téměř dvou desetiletích je všechno jinak a trojúhelníková kašna kopírující tvar náměstí je kvůli technické závadě pro město přítěží. Ztrácí se v ní záhadně voda a oprava by vyšla na minimálně jeden milion korun.

„Po napuštění kašny jsme zjistili, že voda postupně mizí. Během pár dnů je pryč, aniž bychom věděli, kudy se ztrácí. Nenašli jsme přesnou příčinu. Technickou místnost pod kašnou procházela spousta odborníků a žádnou chybu nenašli,“ řekl místostarosta Hlinska Zdeněk Eis. 

Na problém s mizející vodou nepřišla ani dodavatelská firma, která kašnu před 18 lety stavěla. 

„Její zástupce nám dal nějaké rady, ale voda dál kamsi odtékala,“ řekl místostarosta Hlinska ke složitému systému kašny s pěti samostatně regulovanými kaskádami, kterými by za normálních okolností mělo cirkulovat deset kubíků vody.

Kašna prosakovala, už když byla nová

Není to poprvé, co voda z kašny unikala. Už v roce 2002 ještě před jejím zkušebním provozem MF DNES psala, že kašna má problémy s netěsnostmi a v místech uložení nerezových částí musí být znovu přespárována speciálním tmelem.

Dnes už tmel na vyřešení problému nestačí. Verdikt odborníků zní nemilosrdně. Na kašně by nezůstal kámen na kameni. 

Noční snímek hlinecké kašny za plného provozu z roku 2005.

„Nemá to lehké, natož levné řešení. Nakonec by se musel udělat velký zásah do stavební části. Když to řeknu lidově, hodně bychom toho museli zbourat a jít do opravy většího rozsahu za minimálně milion korun,“ odhadl Eis náklady na opravu, do které se radnici nechce.

„Máme jiné investiční priority. A abych řekl pravdu, v této situaci, kdy každé město převrací každou korunu, nevidím rychlé řešení, jak situaci napravit. Máme svých starostí dost,“ uvedl místostarosta, který neskrývá kritiku nad podobou kašny. Nevylučuje ani možnost, že radnice v budoucnu postaví úplně novou.

Místní kašnu nazývají vstupem do metra

Kaskádovitá kašna totiž od začátku budí mezi lidmi kontroverze. Z dálky totiž vodní prvek vůbec nepřipomíná, dokud se k ní člověk nepřiblíží na pár metrů. 

Místní i návštěvníci města ne příliš výraznou dominantu náměstí přirovnávají kvůli nadzemnímu soklu nejčastěji k podivnému vstupu do metra, v prvních letech vznikaly ještě vtipnější asociace, když leckterým připomínala přistávací dráhu pro letadlo tehdejšího starosty nebo potápějící se Titanik.

Před šesti lety měl kašnu zviditelnit tři metry vysoký železný kůň, kterého má Hlinsko ve znaku. Z nápadu nakonec sešlo.

„Pokud se s kašnou nebude nic dít, navrhuji osázet ji květinami. Poté by alespoň Hlinsko mohlo zažádat o zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejdražší květináč na světě,“ zhodnotil v posledním čísle městského zpravodaje zhodnotil podobu kašny Josef Leszkow.