Podle ministerstva měl být záměr posouzen jako jeden celek, tedy od sběru a skladování odpadů rtuti přes její chemickou stabilizaci přeměnou na nerozpustný a stabilní sulfid rtuťnatý až po trvalé ukládání výsledného stabilizátu. Společnost k tomu nedoplnila podklady, jak požadovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Rtuť je velmi toxická látka, která podle ministerstva představuje celosvětovou a závažnou hrozbu pro lidské zdraví.
„Předložený záměr je zcela specifický a nestandardní oproti běžně posuzovaným záměrům. Jedná se o zajištění odstranění odpadu s vysokou nebezpečností, je třeba provést posouzení celého záměru zahrnujícího převzetí odpadu, skladování, úpravu stabilizací a konečné odstranění. Každá jednotlivá etapa záměru může totiž významně negativně ovlivnit životní prostředí a zdraví lidí. Nelze proto akceptovat rozdělení záměru na jednotlivé etapy, kdy některé by samostatně nepodléhaly posouzení v procesu EIA, a hodnotit pouze vliv procesu stabilizace na životní prostředí a zdraví lidí,“ uvedlo v odůvodnění ministerstvo.
Takový postup je podle něj třeba hodnotit jako účelové rozdělení záměru, které vykazuje znaky takzvané salámové metody, tedy taktiky, kdy se obtížné cíle nebo řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně.
Nejprve jsou schváleny či posouzeny méně problematické etapy, teprve následně se řeší ty problematické, v tomto případě zejména konečné odstranění upraveného odpadu.
Firma v dokumentaci uvedla, že stabilizovaný odpad rtuti se bude odvážet do zahraničí a ukládat do hlubinných skalních formací a že v této věci jedná se společností z Düsseldorfu.
Podle ministerstva to ale nestačí, neboť není zajištěna odpovědnost za jeho konečné odstranění, a tedy ani vymahatelnost takové povinnosti. Zařízení mělo mít maximální kapacitu dvě tuny za den a průměrně zpracovat jednu tunu denně. Za rok se počítalo s množstvím 250 tun.
Společnost uvedla, že celkové zásoby rtuti v České republice jsou omezené, největší množství, 130 tun, je z provozu amalgamové elektrolýzy z ústecké Spolchemie.
Firma Bome plánovala, že po zpracování veškeré rtuti v České republice bude technologie odprodána do zahraničí. Ve Chvaleticích Bome provozuje zkušební linku, což je podle ministerstva koncentrace odpadní rtuti v jednom místě bez příslušného povolení.
