Pondělí 28. listopadu 2022, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 28. listopadu 2022 René

Nebezpečná rtuť. České elektrárny zdravotní riziko nepředstavují

  0:01 – ADVERTORIAL
Hlavním zdravotním tématem je v současnosti epidemie koronaviru, ale před jejím vypuknutím se hojně diskutovalo i o vlivu jedovaté rtuti. Ta se vyskytuje v emisích z uhelných elektráren i dětské výživě s tuňákem. Kolem rtuti panuje řada mýtů a nejasností. Máme se tohoto těžkého kovu skutečně bát, nebo jde o další produkt v moderním obchodu se strachem?

Kapalné skupenství rtuti | foto: Shutterstock

Rtuť je kov, ale vůbec tak nevypadá, jelikož za normálních podmínek má kapalné skupenství. Všichni ji známe z teploměrů a amalgámových plomb, od jejího využití se však ustupuje, protože jde skutečně o velmi jedovatou a zdraví nebezpečnou látku. Ze stejného důvodu se v poslední době zkoumá i její koncentrace v ovzduší, vodě či půdě.

Na naší planetě se rtuť vyskytuje v malých koncentracích přirozeně a do našeho prostředí se dostává buď běžnými přírodními procesy, nebo lidskou činností. Samotný koloběh rtuti v přírodě je přirozený, jde jen o to zajistit co nejmenší dopady rtuti na lidské zdraví.

Podle řady studií (viz. například článek v časopisu Vesmír) se na emisích rtuti v současnosti podílí příroda i lidská činnost zhruba půl na půl, některé studie dokonce tvrdí, že přirozené zdroje mají větší podíl než ty lidské. Suverénně nejvýznamnějším přírodním zdrojem jsou oceány, které do koloběhu vypouští asi polovinu celkového množství rtuti z přírodních zdrojů a veškerá rtuť kolující v atmosféře pochází z oceánů asi ze 35 %. Dalšími přirozenými zdroji rtuti jsou například sopečná činnost, lesní požáry a další. Z antropogenních zdrojů je nejvýznamnějším spalování fosilních paliv, z něj pochází asi 11 % veškeré rtuti v ovzduší (a více než třetina lidskou činností vypuštěné rtuti). Právě na tuto oblast se tedy upírá nejvyšší pozornost.

Celosvětové putování rtuti

Podle integrovaného registru znečištění vypouští jen české uhelné elektrárny ročně do ovzduší stovky kilogramů rtuti. Coby absolutní číslo se to zdá být děsivá hodnota, nicméně ve skutečnosti je v krychlovém metru spalin z elektrárny jen asi 0,00003 gramu rtuti. Jak málo to je, ukazuje příměr Jana Hovorky z Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Představte si spaliny a atomy rtuti jako pingpongové míčky. Vyplníme-li jimi pražskou O2 arénu, tak zhruba 20 míčků budou atomy rtuti. Najít a odstranit zhruba 15 rtuťových míčků je pak úkolem nových technologií záchytu rtuti ve spalinách,“ říká Hovorka.

„Z celkového množství emisí spadne přímo v okolí elektrárny minimum, odborná literatura uvádí 3–5 %, někteří autoři zmiňují až 20 %. Zbytek se stává součástí dálkového znečištění a vzhledem k chemické stabilitě rtuti se částečky kovu takto mohou vydat až na mezikontinentální cestu,“ upozorňuje Miroslav Horák, který se touto oblastí zabýval ve společnosti Sev.en Engineering. Jeho tvrzení podporuje například studie ostravské VŠB-TUO. Podle Horáka může rtuť vzhledem ke své nízké reaktivitě takto v plynné formě putovat atmosférou zhruba rok.

Máme tedy co do činění s podobným problémem jako v případě skleníkových plynů: Emise se mísí v atmosféře prakticky po celém světě, a příliš tak nezáleží na poloze zdroje znečištění. Tuto hypotézu potvrzuje i rozptylová studie zpracovaná pro Elektrárnu Chvaletice, podle níž podíl příspěvku elektrárny na ročním průměru koncentrace rtuti v okolí dosahuje maximálně 0,002 % imisního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací. Pro úplnost: onen imisní limit činí 1 mikrogram/m3 a reprezentuje nebezpečnou hodnotu při dlouhodobé expozici.

Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci snah o omezení emisí rtuti je nutné se porozhlédnout po největších světových emitentech. Dle studie OSN nazvané Global Mercury Assessment figuruje na prvním místě zcela suverénně východní a jihovýchodní Asie (38,6 %), zatímco Evropská unie produkuje pouze 3,5 % světových emisí rtuti. Podle ČHMÚ vypustí Česká republika ročně přibližně 2,5 tuny rtuti, což odpovídá globálnímu podílu v řádu setin procenta. Pro srovnání: toto množství emisí vyprodukují Čína s Indií za jediný den.

Hodně diskutovanou kapitolou je v souvislosti se rtutí činnost krematorií, a to kvůli spalování nebožtíků s amalgámovými výplněmi. „V posledních letech tvoří kremace 78 % všech pohřbů v ČR a při jedné se uvolní v průměru 2 až 4 gramy rtuti. Zemře-li u nás za rok asi 110 tisíc lidí, znamená to, že z krematorií se za stejnou dobu uvolní cca 260 kg rtuti,“ říká Miroslav Horák. Přestože i zde platí, že většina zplodin vyráží od zdroje na dlouhou cestu atmosférou, v půdách v blízkosti krematorií byly zjištěny vyšší koncentrace rtuti než v kontrolních lokalitách. 

Rtuť se používá při nelegální těžbě zlata

Jako perličku lze ještě zmínit řemeslnou těžbu zlata, která dodnes probíhá ve zhruba 70 zemích světa. Za velmi primitivních podmínek se zlato z vytěžené horniny odděluje pomocí rtuti a jelenicové kůže a jako nechtěný vedlejší produkt uniká nemalé množství výparů do ovzduší. Odhaduje se, že tímto způsobem se naše atmosféra každoročně obohatí až o 350 tun rtuti!

Přísná pravidla

Absolutní čísla vypadají hrozivě, ovšem je třeba je vnímat v celosvětovém kontextu a zejména se ptát, jakou konkrétní environmentální či zdravotní hrozbu rtuť v našem okolí reálně představuje. Většině lidí však stačí být především opatrný při manipulaci se starým rtuťovým teploměrem a u zubaře odmítnout klasický amalgám. Zlepšuje se ale i ochrana prostředí, například pro elektrárny bude v EU od srpna roku 2021 platit nový limit 7 mikrogramů rtuti v jednom krychlovém metru spalin.

Že jde o velmi přísný limit, ukazují i zkušenosti Františka Hrdličky, člena uhelné komise profesora Fakulty strojní ČVUT. „Emisní limity se běžně stanovují tak, že odborná skupina připraví na základě dat známých technologií návrh a jeho odůvodnění. V druhém kole se k tomuto návrhu vyjadřují členské země EU a pak je schvaluje Rada. V případě rtuti ale bohužel tento postup dodržen nebyl. Pracovní skupina dokonce zahrnula do svých propočtových úvah i hodnoty, které byly takzvaně odhadnuté, a ve finále zvolila tu nejnižší,“ popisuje postup Hrdlička. EU tu tedy stanovila limity ještě tvrdším způsobem než u dnes hojně diskutované oblasti nových automobilů a emisí CO2.

Molekula rtuťi

Na tomto místě je třeba vyzdvihnout význam vstupního paliva. Zatímco černé uhlí má méně rtuti a více chloridů, které dovedou rtuť zoxidovat, což usnadní její zachycení, hnědé uhlí má charakteristiku přesně opačnou a zejména při spalování v práškových kotlích tak představují emise rtuti komplikovaný technický problém.

Výsledkem nařízení EU tedy je, že desítky českých i evropských hnědouhelných elektráren a tepláren žádají o výjimku, aby stihly investovat a vyladit technologie na snížení emisí. Dle příměru z úvodu musí „pochytat“ 15 z 20 pingpongových míčků z jimi kompletně zaplněné O2 Arény.

Každý zdroj přitom vyžaduje řešení na míru a nikde nelze předem určit, co a jak bude fungovat v kontinuálním provozu. „Zcela bez nadsázky se pohybujeme na úrovni aplikovaného výzkumu. V současnosti připravujeme instalaci tzv. látkových filtrů, které nám pomohou snížit emise tuhých znečišťujících látek, ale právě také třeba rtuti,“ říká generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.

Diskutabilní efekt

Celý efekt přísných opatření navíc bude jen mírný. I když všichni provozovatelé skutečně zrealizují miliardové investice a vylepší čištění emisí, celosvětového ekologického problému se rtutí se nezbavíme. Snížení emisí rtuti přinese v Česku jen nepatrné snížení její koncentrace v ovzduší, tato koncentrace se přitom u nás dlouhodobě pohybuje hluboko pod limity, které Světová zdravotnická organizace (WHO) určuje jako nebezpečné při dlouhodobé expozici. Na zbývajících 96,5 % globálních emisí by tyto obří investice neměly žádný vliv.

Z výše uvedených důvodů dospěla na konci roku 2018 i americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), že není vhodné a nutné regulovat emise rtuti z tepelných elektráren, protože náklady vůbec neodpovídají přínosům pro životní prostředí. „Samozřejmě se dá investovat i hodně, ale investice musí být opodstatněná a musí se objektivně vrátit. A zde je třeba se ptát, jak dlouho by dané zdroje musely zůstat v provozu, aby byly investice smysluplné z hlediska přínosu pro zdraví lidí a provozovateli se skutečně vrátily,“ doplňuje profesor Hrdlička.

V českém kontextu rtuť rozhodně nepatří do skupiny znečišťujících látek, které ohrožují naše životní prostředí nejvíce. Je samozřejmě správné investovat do snížení emisí všech znečišťujících látek, stojí však za to zvážit, nakolik jsou prostředky vynaloženy účelně. I Český hydrometeorologický ústav a ministerstvo životního prostředí pravidelně opakují, že největším problémem českého ovzduší jsou oxidy dusíku v dopravně zatížených lokalitách a tuhé znečišťující látky, produkované především lokálními topeništi. Nebylo by rozumnější investovat všechny ty miliardy tímto směrem?

Autor:
  • Nejčtenější

Chřestýši pro Ukrajinu. Protiletadlový systém vznikal původně pro JAR

Ukrajinu podporuje dodávkami zbraní celá řada zemí. V pondělí 20. listopadu oznámil francouzský ministr obrany...

KVÍZ: Letadla druhé světové války opět v akci. Zkuste se s nimi vypořádat

Po měsíci přichází další kvíz v rozpoznávání letadel podle siluet. A opět je ve dvou variantách obtížnosti, byť v obou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kosmická loď Orion dorazila k Měsíci, příště již poletí s lidmi

Po pěti dnech dosáhla kosmická loď Orion jednoho ze svých cílů, když se přiblížila na 130 kilometrů k Měsíci. Přirozené...

Zlaté, šedé i modré fajfky. Musk chystá pro Twitter „bolestivý“ systém účtů

Nový majitel sociální sítě Twitter zveřejnil novinky v systému ověřených účtů. Nově se mají dělit na několik kategorií....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První srážka proudového dopravního letadla přinesla do té doby nejvíce obětí

Premium Na začátku 60. let byly do provozu zavedeny proudové dopravní letouny první generace. Generační a výkonnostní skok...

Zubařka Saxana a dvě mrtvoly. Doma pořádala seance, policie ji viní z vraždy

Premium Policie zadržela dvě ženy a prověřuje, zda byly členky sekty. Obvinila je z vraždy. Jednou z žen je úspěšná dentistka,...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

USA byly pro nás symbolem svobody a blahobytu. Teď nám vhánějí slzy do očí

Premium Amerika nás naučila cestovat. Obdivovali jsme ji pro její svobodu, sílu i neomezené možnosti. Se svým manželem jsme do...

Nobelovu cena jde vědcům za stavbu molekul jako lego pomocí „click“ chemie

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2022 dostanou Američanka Carolyn R. Bertozziová, Dán Morten Meldal a Američan K. Barry...

Jak přišli dinosauři ke svému pojmenování a proč to trvalo tak dlouho

Když byl v únoru roku 1824 formálně popsán první druhohorní „neptačí“ dinosaurus, jímž se stal jurský teropod...

Jak se z vyhladovělé čelisti stal nejstarší známý dinosaurus

První „praví“ dinosauři pravděpodobně existovali již v období středního triasu (asi před 245 miliony let). My však...

Tyranosaurus znovu překvapil, podle nových výpočtů mohl být větší a těžší

I když se nám zdá, že o dinosaurech a jejich nekorunovaném králi tyranosaurovi toho víme poměrně hodně, není tomu tak....

Milovníci pořádku pozor! Soutěžíme o vysavače Electrolux 800 v hodnotě 13 699 Kč
Milovníci pořádku pozor! Soutěžíme o vysavače Electrolux 800 v hodnotě 13 699 Kč

Jsou snad už Vánoce? Pro nás v eMimino.cz ano! Značka Electrolux pro tři z vás připravila krásnou nadílku v podobě všestranného vysavače, který...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...