Historik muzea Martin Boštík, který nyní pozůstalost zpracovává, ji pokládá ze velmi vzácnou, neboť písemnými i fotografickými materiály dokresluje mnohé, co historikové o významném rodákovi věděli.
„Když jsem vytvářel výstavu o Stanislavu Bubeníčkovi, psal jsem o něm studii a byl jsem neustále v kontaktu s dcerou Stanislava Bubeníčka, Marií Hofmanovou, která žije v Pardubicích. Svůj litomyšlský dům pronajímá,“ říká historik.
A právě nájemníci Bubeníčkova domu za ním přišli, že nalezli ve sklepě a na půdě řadu materiálů, které by ve vztahu k doktoru Bubeníčkovi mohly mít nějaký význam.
„Jaké bylo moje překvapení, že objevená pozůstalost obsahuje osobní a rodinné dokumenty, korespondenci, různé literární práce, výstřižky publikovaných povídek či spoustu fotek a negativů.“
Martin Boštík tušil, že po tatínkovi Marie Hofmanové by mohla být někde uložena bohatá fotografická, filmová i rukopisná pozůstalost. Bral však jako jistotu, že do současnosti se dochovalo pouze to, co je známé.
Mezi nejzajímavější nálezy pokládá korespondenci, kterou Stanislav Bubeníček posílal domů z cirkusových štací v letech 1954-1956.
„Ta je opravdu úžasnou sondou nejen do tehdejšího cirkusáckého prostředí, ale i do tehdejších dobových poměrů vůbec,“ říká historik.
Bubeníčkova pozůstalost obsahuje také velké množství snímků z cirkusového prostředí. Proto oslovil největšího znalce cirkusů Hanuše Jordana z Národního muzea a dohodli se na spolupráci, která by měla v letech 2019 či 2020 vyústit ve výstavu z prostředí českých cirkusů se zvláštním zřetelem na osobu Stanislava Bubeníčka.
Sám Boštík má v plánu vydat při příležitosti výstavy i publikaci Cirkusový svět doktora Bubeníčka.
Bývalý advokát Stanislav Bubeníček, který po nástupu komunismu v roce 1948 musel z advokacie do výroby, byl podle Martina Boštíka rozhodně neobvyklou a nesmírně zajímavou postavou s obrovskou šíří zájmů.
„Byl to polyglot, mimo jiné i znalec esperanta, fotograf, filmař, hudebník a přítel řady umělců, například pěvců Beno Blachuta a Marie Podvalové,“ dodává.
