Pod trasou budoucí dálnice D35 právě probíhá výzkum. Archeologové už objevili...

Pod trasou budoucí dálnice D35 právě probíhá výzkum. Archeologové už objevili řadu zajímavých nálezů. (18. května 2022) | foto: Východočeské muzeum v Pardubicích

Výzkum pod budoucí trasou D35 odhalil starou munici i pradávný rynek

  • 3
Sotva archeologové u Svitav začali se záchranným výzkumem pod budoucím úsekem dálnice D35, už se jim začínají rýsovat první zajímavá zjištění. Práce na dvanáct kilometrů dlouhé trase mají být do roka hotové.

Trochu jako v jiném světě si mohou připadat archeologové, kteří v těchto dnech provádějí záchranný výzkum pod budoucí dálnicí mezi Janovem a Opatovcem. Na rozdíl od Polabí nejsou na pomezí Čech a Moravy typickým nálezem rozsáhlá pravěká sídliště, která vydávají extrémně velké množství nálezů. V hornatější krajině někdejších Sudet spíše narážejí na zaniklé statky a cesty.

„Lidé si totiž od pravěku vybírali k životu úrodné teplé oblasti, ideálně vedle řeky. Bylo to pro ně daleko jednodušší než žďářit lesy v neprostupných pohraničních hvozdech Čech a Moravy. Intenzivnější osidlování tady začalo až v polovině 12. století, kdy sem přišli litomyšlští premonstráti. Předpokládáme proto, že pravěké nálezy budou na trase spíše výjimečné, ale rozhodně je nevylučujeme. Neolitická sídliště, která byla v hojném počtu typická pro výzkum při stavbě dálnice D11, tady spíše neočekáváme,“ řekl vedoucí výzkumu Tomáš Zavoral z Východočeského muzea v Pardubicích, které pro sdružení firem Eurovia CS a Archaia zajišťuje zhruba polovinu záchranného archeologického výzkumu.

Neznamená to však, že výše položená a řídce osídlená oblast je pro archeology nezajímavá. Stejně jako tomu bude v případě dálnice, i v dávných dobách kraj protínaly migrační stezky kupců, procházela tudy vojska, prospektoři zde hledali nové zdroje surovin a podobně.

„Hlavně jde o komunikační trasu mezi Čechami a Moravou. Tu už máme dobře zmapovánu na základě detektorové prospekce, které se v tomto kraji intenzivně věnuje především kolega David Vích z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Máme tady nálezy od pravěku až po středověk, který například mapují dávné stezky, po kterých lidé putovali s nejrůznějším zbožím,“ uvedl Zavoral.

K zatím nejstarším nálezům zcela jistě patří unikátní avarsko-slovanské kování ze 7. století, středověké ostruhy a podkovy či pozůstatky z války o bavorské dědictví známé taky jako Bramborová válka.

„Z historických map máme na jednom vyvýšeném místě zachyceno postavení vojsk. Uvidíme, co nám další skrývky odhalí. Zhruba čtvrtina prací je po dvou měsících za námi,“ přiblížil archeolog práce na pásových sondách, které probíhají na všech vykoupených pozemcích. I kvůli poměrně cenným nálezům trasu stavby v noci hlídá bezpečnostní agentura.

Do akce musel pyrotechnik

Stejně jako kolem jiných důležitých cest, také tady byly objeveny pozůstatky druhé světové války. Nedaleko Janova musel před pár dny zasahovat policejní pyrotechnik, a to když archeologové během detektorové prospekce narazili na nevybuchlou munici.

„V jednom úseku na katastru Janova budeme muset udělat pyrotechnický průzkum. Kolegové tam našli nevybuchlý dělostřelecký granát ráže 74 milimetrů. Nacházel se v hloubce zhruba 15 až 20 centimetrů. Při orbě musel být několikrát posunován. Bylo zázrakem, že se nikomu nic nestalo. Pyrotechnik si ho odvezl ke zneškodnění,“ popsal nebezpečný nález Daniel Stolz ze společnosti Archaia.

Zajímavé důkazy o osidlování krajiny na vědce čekají i na samém konci zkoumaného úseku. V Lačnově se rýsují pozůstatky pradávného rynku. „Staré mapy evokují, že by tady mohlo být náměstíčko nějaké starší osady, která se časem spojila s Moravským Lačnovem. Hned nad ním dálnice bude protínat zbořený statek, který byl opuštěný někdy v 60. letech 20. století. Z něj se stala v podstatě skládka. Až se to tady vykácí, rádi bychom se podívali do dochované studny a zdokumentovali půdorys zaniklé stavby. Zároveň jsme navázali spolupráci se svitavským muzeem a za pomoci místních historiků se pokusíme pátrat i v archivech. Třeba se nějaké zajímavé informace objeví a dávno zaniklým stavbám vdechneme symbolicky život,“ popisuje Tomáš Zavoral okolí zatím největší skryté plochy bývalého rybníka, na které bylo nalezeno množství keramických úlomků ze 13. a 14. století.

„Nikdo neví, jak byl statek starý. Jestli nám nálezy potvrdí, že byl postaven v 16. století nebo i dříve, bude to skvělé. Další zbouraný statek prozkoumáme také v Opatovci. Zkrátka to bereme jako takovou sondu do archeologicky méně známé krajiny, která přijde jednou za 100 let. Proto se z toho snažíme vytěžit maximum. Stavbu dálnice to však rozhodně nezdrží,“ ujišťuje archeolog Východočeského muzea.

S počátkem zdejšího osídlení mají pomoct i environmentální odborníci, kteří díky moderním metodám ze sedimentů, rozborů pylových spekter a dalších v zemi uložených informací dokážou určit, jakým způsobem byla například krajina ovlivněna člověkem, kde byly dávno zaniklé vodoteče, jaké spektrum plodin se v různých historických dobách využívalo. Relativně přesně jsou schopni datovat i nálezy z organických materiálů.