Vydělá teď v průměru až o dvě třetiny méně než v manažerských funkcích, ale říká: „Jsem stoprocentně bohatší.“
Proč? Nejvíce totiž chodí pomáhat do domácností starých lidí. „Jsou v situaci, kdy jejich děti vyrazily za prací mimo náš region a oni se teď nemají na koho obrátit. Velké instalatérské firmy zase preferují velké zakázky, a tak jsem tu já, který jsem schopen jim rychle pomoci,“ specifikuje svou klientelu Těšíňan.
Když z bytů seniora odchází, má vnitřně dobrý pocit. „Je to zadostiučinění, když vidíte, jakou z toho mají radost, že zas vše funguje, jak má,“ vysvětluje.
Některé věci se učí za pochodu
Protékající záchody, výměna baterie, vymalování pokoje, oprava podlahy, to jsou práce, které zastává. Činností, ke kterým se Pavel Mašek dokáže se zručností postavit, je spousta.
„Některé věci jsem dělal poprvé. Ale v tom je internet skvělý pomocník, že mě dokáže dobře připravit, a pokud člověk není úplně levý, tak to nakonec zvládne,“ říká muž, který se dříve živil i jako elektrikář. Senioři ovšem nejsou jedinou skupinou, která se na hodinového manžela obrací. Občas zavolá i muž.
Hodinový manžel Pavel Mašek.
„Jednomu pánovi protékal doma záchod a manželka na něj naléhala, aby to opravil a aby to zvládl svépomocí. Nebyl v těchto věcech zběhlý, tak jednoho dne zůstal doma. Když šla manželka do práce, zavolal mi a já to opravil za něho. Manželka pak měla nadále pocit, že má doma přece jen toho šikovného chlapa, a pán mi večer poslal zprávu, že si spolu udělali hezký večer u šampaňského,“ nabídl jednu úsměvnou historku Pavel Mašek.
Za pět let, kdy hodinového manžela dělá, si Pavel Mašek už vybudoval klientelu a hlavně získal důvěru lidí. Začátky však nebyly vůbec jednoduché.
„Je to těžké, když vás ti lidé neznají a mají si vás pozvat domů. Dal jsem si nějakou reklamu do městských novin, vyrobil jsem si stovky letáků, které jsem distribuoval po městě, a doufal, že se lidé začnou ozývat. Šlo to ztuha, ale povedlo se,“ vysvětluje zručný hodinový manžel.
V rozjezdu mu pomohly i dotace, které dostal od firmy Dalkia i od úřadu práce na rozjezd podnikání.
„Peníze jsem investoval do drahého nářadí a vybavení,“ přiblížil své začátky šikovný řemeslník.
Nikoho jiného už by doma nechtěli
Za těch 250 korun na hodinu, které si účtuje, si podle svých slov vydělá tak akorát na přežití.
I proto přemýšlí o tom, jestli k sobě někoho nevzít. „Ale je to těžké, lidé už vás znají, a kdybych jim po několikáté návštěvě řekl, že příště pošlu někoho jiného, tak asi budou protestovat, že chtějí vás. Je to u těch starších lidí pochopitelné, když se je dnes kdekdo snaží okrást,“ naznačil Pavel Mašek.
K paní, které se neustále rozlaďuje televizor, tak bude asi i nadále chodit jen on. „Mám tu paní velmi rád. Nicméně když jsem jí televizor ladil poněkolikáté a předtím ji vždy pečlivě ukazoval, jak na to, tak jsem se jí posledně už zeptal, jak to, že to ještě ode mě neodkoukala. Odvětila, že neumí číst. Tak se budeme vídat asi i nadále,“ dodal s úsměvem příjemný těšínský opravář.
Ten zrovna nyní prožívá jedno z nejnáročnějších období roku. Na podzim se mu totiž ozývají lidé s tím, že chtějí pomoc, aby měli vše v pořádku do Vánoc. Bude se mít tedy co otáčet, seniorů, kteří ho potřebují, je stále spousta.
