Jako hodinový manžel zažívá i horké chvilky. S klienty si přestal tykat

Hodinoví manželé, na rozdíl od těch skutečných, nevyžadují ani teplou večeři. Zrodila je dnešní uspěchaná doba. Jedním z průkopníků v téhle profesi v Česku je Kamil Cit z Havířova. Zažil zákazníky, jimž nahradil rodinu, i podivína, který ho vyslýchal jako ve filmu.

Práci takzvaného hausmanna dělá už skoro sedm let, a přestože mu někteří jeho klienti dávají občas zabrat, o změně zaměstnání Kamil Cit neuvažuje. „Jsem svým pánem, po těch letech už mám svou klientelu, takže si mohu i vybírat,“ vysvětluje šestačtyřicetiletý muž, který dřív pracoval jako vedoucí prodeje aut. „Tehdy jsem žil v neustálém stresu. A protože jsem nechtěl skončit na jipce nebo psychiatrii, nechal jsem toho,“ dodává s úsměvem.

Co všechno jste jako hodinový manžel schopen udělat?
Jsem vyučený automechanik a kromě malování a zedničení dokážu opravit téměř všechno. K mým specialitám patří čištění koberců a sedaček. Lidem ale jezdím i nakoupit, vozím je k lékaři, pracuji na zahradách, dokonce jsem už sázel česnek, je toho opravdu moc, co už jsem dělal. Dokonce si s některými zákazníky povídám, když si to přejí.

Nový trend přišel z východu

• Nápad učinit z vrozené mužské manuální zručnosti živnost se zrodil v roce 2003 ve městě Perm na Urale v hlavě podnikavé Niny Rachmaninové.
• Firmu na pronájem „manželů“ založila v Moskvě a Moskvanky jí prý mohly utrhat ruce.

O to, abyste zasadil česnek, vás opravdu někdo požádal?
Ano, byla to jedna starší paní, která se špatně pohybovala a téměř neviděla. Že prý manžel nezaléval a všechno uschlo. Dala mi dva kolíky spojené dlouhým provazem a zavedla mě k záhonu, z něhož vyčnívaly suché šlahouny. Pak přinesla stroužky česneku, postavila se nade mě a komandovala. Od vyznačené linky jsem se nesměl odchýlit ani o centimetr. Bylo to úsměvné, ale já to tak naštěstí neberu. Paní byla nakonec spokojená a já vlastně taky.

Nežádají po vás ženy občas i sex? Ten název k tomu totiž dost svádí.
Dřív se to občas stávalo, několikrát jsem musel vysvětlovat, že hodinový manžel nemá s hodinovým hotelem nic společného. Stalo se mi, že si mě pozvala jedna dáma v době, když byl její muž na služební cestě. Když jsem pracoval, popíjela a její dvojsmyslné narážky byly jasné. Pak mi darovala budík.

Kdo tvoří vaši klientelu?
Většinou jsou to starší ženy, které ovdověly, nebo ty, jejichž manželé nemají k řemeslu vztah. A většinou mají špatné zkušenosti s různými firmami.

Předpokládám, že některé odborné práce, jako je třeba práce s elektřinou nebo vodou, asi dělat ani nemůžete.
Nejsem elektrikář ani instalatér. A i kdybych to uměl, živnostenský zákon mi to neumožňuje. Je jasné, že umím vyměnit žárovku, vypínač, ale do složitějších oprav se nepouštím. Stejné je to s vodou. Kapající kohoutky spravím, ale že bych někomu dělal celou vodu, na to nemám oprávnění ani dostatek zkušeností.

Vy se specializujete na čištění koberců, sedaček a podobně. Je o to v dnešní době, kdy si mohou lidé různé čisticí stroje vypůjčit, vůbec zájem?
Čištění koberců a sedaček tvoří padesát procent mých zakázek. Čistím všechno, co se vyčistit dá. Pochopitelně je o tuto práci největší zájem na konci roku, kdy se lidé chystají na Vánoce a chtějí mít čisto. Zájem je ale také během roku, lidé se třeba stěhují nebo si koupili novou sedačku a tu starou, která je ještě zachovalá, míní prodat. Pokud jde o půjčovny čisticích strojů, hlavně starší lidé nemají tolik odvahy a sil, aby si stroj vypůjčili a sami si zařízení vyčistili.

Lidé mají tedy na Vánoce čisto, ale co v dalších měsících? Leden, únor, březen vám v tomhle směru asi moc nevynáší. Je to tak?
Ano, tyto první měsíce v roce jsou na zakázky slabé. Lidé mají většinou čisto a nemají peníze. I proto musím myslet na to, abych měl těch zakázek co nejvíce na konci roku a vydělal si i na ty slabší měsíce. Musím ale dodat, že už jsem čistil koberec i 1. ledna.

Opravdu? Kdo si vás mohl objednat 1. ledna?
Volal mi tehdy jistý muž, že potřebuje vyčistit koberec od krve a že to spěchá. Když jsem k němu přijel, vysvětloval mi, že si ukopl palec na noze, ale té krve tam bylo tolik, že to bylo asi trochu jinak. Myslím, že se chlapi na Silvestra pohádali a výsledkem nebyl ukopnutý palec, ale něco horšího.

Říkal jste, že čištění tvoří polovinu vaší práce. A co ten zbytek?
Jsou to drobné opravy v bytě, domech, na zahradách, velmi často si mě ale lidé volají, abych je zavezl k lékaři, na úřady nebo jim nakoupil. Většina klientů, jak už jsem řekl, jsou starší lidé, kteří jsou imobilní, špatně vidí nebo prostě nemají sílu sami někam dojít. Volají si mě opakovaně.

Nemáte někdy problém vyjít se staršími lidmi a jejich vrtochy?
To víte, že se takoví najdou. S většinou z nich ale vycházím velmi dobře.

Příběh ze Slezska

Mohl zůstat v Americe, ale vrátil se do Beskyd a začal podnikat

Jsou lepšími zákazníky starší ženy nebo starší muži?
Rozhodně starší ženy. Jsou uznalé, příjemné, nebrblají a dovedou navodit příjemnou atmosféru. Ale jen pokud nemají doma protivného chlapa. Ten většinou nadává, proč mě jeho manželka volala, a nechce zaplatit. Muži, kteří žijí sami, jsou zase často bručouni a občas mají podivná přání.

Jaká podivná přání?
Měl jsem klienta – staršího muže, který byl hodně nemocný. Chtěl po mně, abych mu jezdil nakoupit, uklidil byt a podobně. Jenže on si mě pak vždycky posadil do jednoho křesla, namířil na mě rozsvícenou lampu a kladl mi podivné otázky, třeba jaké jsem měl dětství nebo jací byli mí rodiče. Vydržel jsem to asi dvakrát a pak mu řekl, že nemám čas si s ním povídat tímto stylem. A on na to, že si připlatí. Taky mě neustále peskoval za to, že jsem mu koupil něco jiného, než chtěl, třeba jogurt od jiného výrobce. Musel jsem ho vyškrtnout ze seznamu svých klientů, protože o tom má práce opravdu není.

Můžete prozradit ještě nějaké další pikantnosti ohledně své práce?
Nedávno si mě jedna paní zavolala, abych jí nastrouhal mrkev a cibuli, zavařovala totiž okurky. Taky jsem už opravoval rodinnou hrobku a před pár měsíci mi volala jedna klientka, že potřebuje posunout o dva metry skříň, ať ještě někoho seženu, že sám to nezvednu. Sháněl jsem proto nějakého známého, a když jsme k paní dojeli, skříň jsem snadno posunul sám, jenže s tím sháněním mi to zabralo několik hodin času. Nedávno mě zase jistá dáma požádala, abych ji doprovodil do divadla na operu. Nahodil jsem tmavý oblek a tři hodiny to tam protrpěl. Ale beru to jako práci.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Další příběhy čtěte zde.

S kým vším už jste se během své praxe kromě seniorů setkal? A povídáte si s nimi?
Potkávám různé lidi s různými příběhy. Mám tak možnost vidět život i z jiných úhlů pohledu. Setkal jsem se s policisty, vězněm koncentračního tábora, zdravotními sestrami, knězem, matkami samoživitelkami. Když si chtějí povídat, povídám si, když mlčí, mlčím taky.

Nepřipustit si klienta příliš k tělu, je asi jedno z pravidel ve vaší branži.
Určitě. A taky jsem zrušil tykání. Zpočátku jsem si s několika klienty začal na jejich přání tykat, což se mi pořádně vymstilo. Mou práci pak brali jako pomoc od kámoše a neplatili. Navíc mi volali, kdy se jim zachtělo, takže od té doby si na to dávám pozor. Musím ale dodat, že až na jednu výjimku mi bylo tykání příjemné.

Jaké máte vlastně taxy? Jste hodinový manžel, zákazníci vám tedy platí od hodiny?
Jak kdy, většinou jsou to ceny smluvní. Když vím, že nějaká babička žije sama z malého důchodu, tak se snažím jít s cenou dolů, naopak když budu kopat někde v mrazu jámu, navíc ve skalnatém terénu, tak půjdu s cenou nahoru. I u čištění koberců nebo sedaček je to různé. Záleží na míře zašpinění, na materiálu, tvaru a velikosti.

V jakém rozmezí se tedy pohybují vaše ceny?
Jak už jsem řekl, každá práce má svou hodnotu, ale když mám být konkrétnější, tak se hodinové ceny pohybují od 50 do 200 korun.

Kolik zakázek máte ročně?
Čtyři sta až čtyři sta padesát, z toho 30 procent klientů má u mě opakované zakázky v rozmezí 3 až 25krát ročně, při pravidelném týdenním úklidu je to ještě víc. To je ta stálá klientela, která mě hlavně ve slabších měsících, jako je leden a únor, drží finančně nad vodou.

Už jste něco zkazil nebo rozbil?
Párkrát se to stalo. Jednou jsem rozlil při natírání topení barvu. A přímo na zeď. Malér a trapas. Naštěstí jsem proti takovým příhodám pojištěný. Za posledních sedm let jsem měl jen dvě reklamace.

Vaše ceny nejsou nijak vysoké. Dá se z toho, co vyděláte, vůbec žít?
Jako v každém takovém podnikání je to nejisté, ale protože žiju sám, jde to. Ono to ale není jen o výdělku, velké jsou i náklady, které z toho musím odečíst. Samozřejmě, že musím mít potřebné vybavení, které musím opravovat, doplňovat a postupem doby i měnit. Náklady mám také na telefon, benzín, údržbu auta a nemalé peníze dávám do reklamy. Starší klienti totiž umírají, stěhují se a někdy mají své vrtochy. Hledají někoho superdokonalého, kterého samozřejmě nikdy nenajdou a z toho důvodu střídají řemeslníky. I proto se snažím hledat zákazníky nové. Nestěžuji si ale, mám svou práci rád, jsem si sám svým pánem a to je pro mě to nejdůležitější. Vždycky říkám, že když není spokojenost na obou stranách, tak se někde stala chyba. A právě ta oboustranná pohoda je pro mě nejdůležitější.

Zajímají vás tipy na různá vylepšení a rychlé opravy? Vyzkoušejte pořad Hodinový manžel na Playtvak.cz