V Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku proto přišli s nápadem přesunout prohlídku výstavy do virtuálního prostoru. Na internet v současnosti přenáší svou činnost většina muzeí v Moravskoslezském kraji.
„Postupně jsme natočili a dali na naše facebookové stránky prohlídky jednotlivých sálů, v nichž je výstava Jaroslava Homolky umístěna. Z nich jsme nakonec udělali souborné video pro náš YouTube kanál,“ přiblížila Karolina Sekerášová z Muzea Beskyd.
Na zmíněném YouTube kanálu nyní zájemci naleznou i virtuální prohlídku zámeckého okruhu a expozice Beskydy – příroda a lidé. „Kromě toho pravidelně umisťujeme na náš Facebook interaktivní obsah, který ocení jak děti, tak i rodiče. Různé kvízy, křížovky, puzzle nebo pexeso z fotografií našeho zámku, což jsou věci, které by lidé mohli v době současných omezení uvítat,“ dodala Sekerášová.
Pestrý výběr online možností má na svých stránkách pobočka Muzea Novojičínska v Příboře, která nově funguje pod názvem Centrum tradičních technologií (CETRAT). Kromě virtuálních expozic, kde si lidé mohou prohlédnout jak aktuální výstavu, tak některé dřívější, je online k dispozici i již vyprodaná kniha nazvaná Kopřiva. Plevel, který šatil. Ta shrnuje výsledky bádání pracovníků příborského muzea k výstavě z let 2016 a 2017 o způsobech využití kopřivových vláken od prehistorie až po současnost.
Video, jak vyrobit kávu z žaludů
Unikátní obsah pak mají videa, která CETRAT dává na sociální sítě. „Jedná se o krátká instruktážní videa přibližující staré technologie, kterými se v naší pobočce zabýváme. Lidé se dozvědí, jak se vyrábí kopřivová krajka či papuče z filcových pásků. Přibližujeme také postup výroby kávy z žaludů, kterou naši předci dělávali v době, kdy byla nedostupná skutečná káva,“ uvedla Monika Chromečková z CETRAT.
Poslední uvedené video vzniklo ze společného projektu muzea s jednou místní školou. „Zjednodušeně řečeno se zabýval tím, co by muzea mohla poskytnout lidem v případě takzvaného blackoutu. Budeme tak přidávat i videa, jak rozdělat oheň nebo si z dostupných materiálů vyrobit domácí svítidla,“ doplnila.
I další pobočky Muzea Novojičínska se přesouvají do virtuálního prostoru. „Krátkými videovstupy postupně představíme jednotlivé pokoje našeho zámku. Hodláme se přitom podrobněji zaměřit i na některé zajímavé exponáty, kterým se při běžné prohlídce nelze tolik věnovat,“ uvedl například kastelán zámku v Kuníně Jaroslav Zezulčík.
Pomoc rodičům školáků
Pravidelnou nabídku aktivit připravuje na sociálních sítích také Muzeum Těšínska. „Máme plán na měsíc dopředu, na obsahu se podílejí prakticky všichni naši pracovníci, historici, přírodovědci, edukátoři i další. Nové věci zveřejňujeme skoro každý den,“ přiblížila Lenka Ježová Bichlerová z Muzea Těšínska.
Pro členy Klubu Muzea Těšínska jsou třeba každý čtvrtek k mání elektronické přednášky, které jsou součástí beznadějně vyprodané knihy Těšínsko v proměnách staletí.
Jako pomoc rodičům školáků pak muzeum vytvořilo odkaz Kdo si hraje, nezlobí. „Lidé tam najdou věci, které lze využít při učení nebo jiných aktivitách s dětmi. Jsou to především pracovní listy vycházející jak z našich výstav, tak i obecnějších věcí, aktuálně jara a Velikonoc,“ doplnila Ježová Bichlerová.
