Mnohé unavené děti z autobusů vynášíme, říká zdravotník uprchlického centra

Středisko ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku se stalo jedním z center, kam přijíždějí uprchlíci z Ukrajiny. Většinou tam stráví první klidnou noc po zdlouhavé cestě z válkou sužovaných oblastí. Takřka výhradně jde o ženy s dětmi.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Na cestě jsou už několik dnů a doufají, že pro své ratolesti konečně najdou klid. Ukrajinské ženy, které se svými dětmi a někdy i se starými rodiči utekly před válkou, mají v registračním humanitárním centru ve Vyšních Lhotách konečně možnost trochu vydechnout. 

Do beskydské obce přijely vlakem z ukrajinského Čopu, když předtím dlouho cestovaly z vnitrozemí a poté čekaly na ukrajinsko-slovenských hranicích. 

„Některé děti byly tak unavené, že se ani po příjezdu do střediska při vystoupení z autobusu neprobudily a museli jsme je přenášet,“ popsal Miloš Navrátil z ministerstva vnitra, který spoluzajišťuje zdravotní péči.

Uklidnění však není u ukrajinských žen úplné. To nastane až v okamžiku, kdy budou vědět, že ruskou invazi přežili i jejich muži, kteří nyní brání svou vlast. A to zatím zůstává v nedohlednu.

„Chováte se k nám moc hezky, jsme moc rádi za to přijetí. Ale doma máme válku, takže se bojíme o naše blízké, já tam mám ještě rodiče a manžela,“ vysvětluje Nadia Těmeshevko z Dněpru, která přijela se svými dcerkami ve věku třináct let a tři roky. „Jsou moc unavené, ale to už vydržíme.“

Její slova potvrzuje i Miloš Navrátil. Po fyzické stránce jsou na tom utečenci velmi dobře. „Museli jsme ošetřit jen několik osob, přičemž šlo jen o pohmožděniny a naražená kolena, tedy následky dlouhého cestování,“ poznamenal.

Mnohem větší nápor však zažívá psychika. „Ve válce nechávají své muže, mnozí se také bojí o staré rodiče, kteří by už dlouhou cestu nevydrželi a říkají, že chtějí umřít na Ukrajině,“ vypovídá Navrátil.

Také pětapadesátiletá Maria za Zakarpatí zvažovala, jestli se má na cestu vydat. Vždyť nikdy nebyla mimo rodnou Ukrajinu. „Ale nakonec jsem s dcerou a vnuky vyjela. Máme doma své muže, snad to přežijí,“ líčila se slzami v očích, když čekala na autobus hasičů. Ten uprchlíky rozvážel na další místa.

Nechat psa doma? Ani náhodou

I svého psa s sebou na dalekou cestu vzali Asia, Nadia a Maria z Charkova. „Ani nás nenapadlo ho nechat doma, naštěstí jsme odjely ještě před bombardováním,“ řekly ženy.

Ve Vyšních Lhotách měli v posledních dnech hodně napilno. Ještě před pár dny byli v zařízení v areálu někdejších kasáren internováni cizinci s nelegálním pobytem, kteří čekali na řízení o svém vyhoštění. 

Jakmile Rusko vojensky napadlo Ukrajinu a bylo zřejmé, že invaze vyvolá utečeneckou vlnu, rozvezli tyto nelegální cizince do dalších dvou uprchlických zařízení ve středočeské Bělé-Jezové a do Balkové na Plzeňsku.

Nepřetržitá starost o uprchlíky

„Jen cizince ukrajinské národnosti jsme propustili. No a pak jsme hned začali připravovat Vyšní Lhoty na další uprchlíky,“ poznamenal mluvčí Správy uprchlických zařízení Jan Piroch.

Lidem je po příjezdu do Vyšních Lhot poskytnuta zdravotní pomoc, pokud ji potřebují. Následuje přihlášení a registrace. „Nyní jsme zajistili péči pro 315 klientů, kteří dostali hygienický balíček, také jídlo a další balíček potravin. Pak se jdou ubytovat a přenocovat,“ popsala Irena Rumpelová, zástupkyně ředitelky zařízení.

Sotva domluvila, už vyřizovala další pomoc uprchlíkům poté, co se dozvěděla o dalším vlaku z Čopu. Pracovníci se utečencům věnují nepřetržitě.

Úplně jiná migrační vlna

Pokud ukrajinští uprchlíci mají kam jít, vezou je autobusy hasičů na železniční nádraží. Ti, co tady nemají známé ani příbuzné, tak zůstávají a přemístí se jinam, hovoří se například o pobytových zařízeních v Havířově nebo v Kostelci nad Orlicí.

Vyšní Lhoty prožily první větší migrační vlnu ve druhé polovině 90. let, kdy tam přijížděli utečenci z Jugoslávie sužované občanskou válkou. Když se zvažovalo převedení areálu na věznici, začala migrantská krize v roce 2015.

Ta se však od té současné v mnohém odlišovala. Například zatímco tehdy sváželi zejména mladé muže z Afriky a z arabských zemí, nyní to jsou až na výjimky ženy s dětmi. „V obci se současnou utečeneckou vlnou nemáme žádný problém, každý to chápe,“ potvrdil starosta Vyšních Lhot Roman Čagala.

Vyšní Lhoty se staly centrem ukrajinských uprchlíků proto, že z uprchlických zařízení mají největší kapacitu a leží nejvýchodněji.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz