Český statistický úřad nastínil vývoj populace v Moravskoslezském kraji.

Český statistický úřad nastínil vývoj populace v Moravskoslezském kraji. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V Moravskoslezském kraji se žije déle, díky lepší medicíně i změně chování

  • 4
Zdravotní péče, životní prostředí i způsob života. To vše se v Moravskoslezském kraji změnilo za posledních 30 let tak výrazně, že lidé žijí kvalitněji, a tedy i déle. V budoucnosti však počet obyvatel regionu výrazně ubude.

Zatímco v roce 1989 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) muži na severu Moravy a ve Slezsku dožívali jen 66 let a ženy 74 let, za tři dekády svobody se průměrná délka dožití zvedla u mužů na 74 let a u žen na 81 let. A stále se zvyšuje.

Ostravští hygienici nyní zveřejnili údaje o tom, jak se změnila naděje dožití od roku 2001. „Podle ČSÚ naděje dožití při narození v šesti okresech kraje vzrostla u mužů o 2,9 let (Bruntál) až 4,2 let (Novojičínsko). U žen o 2,3 let (Bruntál a Karviná) až 3,6 let (Nový Jičín).

„Naděje dožití mužů při narození počítaná pro pětileté období 2014 až 2018 se pohybuje od 73,5 let (Karviná) do 75,2 let (Nový Jičín a Frýdek-Místek),“ uvedli hygienici.

Největší vliv má životní styl

Naděje dožití žen je delší, postupně se ale rozdíl proti mužům snižuje. Zatímco v letech 2001 až 2005 činil až 7,6 roku, v posledním období klesl na 6,5 až 6,9 roku. Naděje dožití žen při narození počítaná pro období 2014 až 2018 se pohybuje od 80,2 roku (Karviná) do 82 let (Nový Jičín).

„Medicína dnes pomáhá i lidem, kteří by se v minulosti vyššího věku nedožili,“ zmínil mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Podotkl ale, že na zvyšování věku má velký vliv i prostředí a životní styl.

S tím souhlasí i ostravský praktický lékař a geriatr Hugo Přibyl. „Zdravotní péče a pokrok v medicíně má podle odborných studií vliv na délku lidského života asi z 20 procent, podobně jako životní prostředí. Genetika asi z 10 procent. Hlavní roli ale hraje podle odborníků životní styl, a to až z 50 procent. Větší šanci na dlouhý život má člověk, který sportuje, zdravě se stravuje, trénuje mozek, udržuje dobré rodinné i přátelské vztahy a připravuje se na aktivní stáří, než člověk, který kouří, pije alkohol, vysedává v hospodě nebo u televize a přejídá se,“ líčí lékař.

Nejlepší je turistika

Podotkl, že na rozdíl od minulosti je dnes běžné vidět i seniory ve vysokém věku při turistice na horách, při jízdě na elektrokolech či jako studenty univerzit třetího věku.

„Každá aktivita je fajn. Nejlepší je turistika – je zdravá, levná, utužuje vztahy. Starší lidé chodí do přírody často se členy turistických či seniorských klubů. Mohou také využívat různé výhody, například zlevněné jízdné či specializované nabídky pobytů, kulturních i sportovních akcí pro seniory,“ dodal geriatr.

Prodlužující se věk má ale nejen podle něj také své stinné stránky. Populace stárne. A v Moravskoslezském kraji ještě rychleji než jinde.

Výrazně méně lidí. A zvýší se podíl starších

ČSÚ zpracoval novou projekci obyvatelstva, podle níž do konce roku 2070 klesne počet obyvatel kraje za současných 1,2 milionu na pouhých 883 tisíc. Muži se pak budou dožívat v průměru 84 a ženy 88 let, takže ještě výrazněji vzroste zastoupení seniorů v populaci.

Nyní patří sever Moravy a Slezsko mezi kraje s mírně vyšším průměrným věkem, než má republika, což jej řadí zhruba do středu pomyslného žebříčku. To se však změní.

„Počet osob ve věku nad 65 let vzroste do ledna 2071 o 11,1 procentního bodu, jejich podíl v populaci pak dosáhne 30,7 %, což bude po Zlínském kraji druhá nejvyšší hodnota. Naopak zastoupení dětí ve věku do 14 let bude zřejmě nejnižší v zemi, jen 13 procent. Na sto dětí do čtrnácti let připadne v kraji 236 osob starších 65 let, v současnosti to je 128,9 osob,“ uvádí prognóza ČSÚ.