Následuje tak ostatní vysoké školy v regionu, jež rovněž růst cen nutí ke změnám v hospodaření s energiemi i v organizaci roku. Přesto školy zaplatí více.
„Ostravská univerzita tento týden přijala následující opatření: snížení teploty v kancelářích a učebnách na devatenáct stupňů, výrazné snížení teploty na chodbách, vypnutí teplé vody tam, kde je to možné, například na toaletách, zákaz přímotopů v kancelářích a racionalizace využití budov,“ informovala mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová.
K poslednímu bodu upřesnila, že jde o soustředění dálkových studentů do menšího množství budov či kumulaci zkoušek do méně budov a místností.
Výměna světel za LED svítidla
K úsporám sahají také ostatní vysoké školy v Moravskoslezském kraji. Vysoká škola báňská – Technická univerzita například zkrátila semestr o dva týdny.
„Je důležité podotknout, že náš semestr trval původně čtrnáct týdnů, zkrácením o dva týdny se spíše přiblížíme k ostatním univerzitám,“ upřesnila mluvčí ostravské technické univerzity Petra Halíková s tím, že škola také omezuje topení na chodbách a v nevyužívaných prostorách, snížila teplotu teplé vody a urychlí výměnu světel za LED svítidla.
„Mezi úsporná opatření patří i snížení teploty v kancelářích na dvacet stupňů. Jde o změnu o jeden stupeň dolů,“ dodala Halíková.
Náklady na vytápění až dvojnásobné
Opavská Slezská univerzita nepostupuje plošně, úspory prozatím plánují jednotlivé součásti univerzity samostatně. „Jedná se o opatření, která souvisí zejména s organizací provozu v jednotlivých budovách, snižováním teploty a podobně. Na plánu úsporných opatření jednotlivé součásti ještě pracují. Rektor Slezské univerzity se nicméně vyjádřil, že přechod na online výuku by byl až tím posledním, krajním řešením,“ popsala situaci mluvčí Slezské univerzity Karin Martínková.
Dodala, že škola zatím k plošným změnám nepřistoupila, protože má ceny energií fixované do konce roku a zároveň už teď při správě budov úsporná opatření dodržuje bez ohledu na cenu energií.
„Očekáváme částečné úspory v rámci daných možností, jejich výše zatím není vyčíslena. Odhadujeme však, že náklady na vytápění by celkově při srovnatelném průběhu topné sezony mohly být až dvojnásobné,“ nastínila Martínková s tím, že budovy univerzity jsou vytápěny různě, některé plynem, jiné elektřinou či dálkovým vytápěním.
Ceny pro příští rok velkou neznámou
Také Vysoká škola báňská – Technická univerzita odhaduje nárůst nákladů na dvojnásobek. „Očekáváme, že jejich nárůst nepřesáhne dvojnásobek nákladů v roce 2022,“ sdělila mluvčí Halíková s tím, že loni škola za teplo zaplatila 36 milionů korun, letos odhaduje, že to bude 46 milionů korun, a pro rok 2023 předpokládá náklady ve výši 70 milionů korun. Budovy školy vytápí plyn, jsou zásobovány teplem centrálně nebo využívají tepelná čerpadla.
Plyn a centrální zásobování teplem využívá i Ostravská univerzita. „Ceny máme zafixovány do konce roku. Aktuálně soutěžíme nákup zemního plynu na burze, bohužel však neúspěšně, a zabýváme se dopadem zastropování cen plynu. Cenu pro příští rok pro budovy, které jsou centrálně zásobovány teplem, doposud neznáme,“ uvedla mluvčí Lucie Fremrová.
Vzhledem k velkému počtu neznámých univerzita zatím předpoklad nárůstu nákladů neumí vyčíslit. Kromě zatím nevysoutěžených cen za plyn a teplo pro příští rok totiž celkovou částku ovlivní i další věci. „Jde o otevření dvou nových budov s dosud neznámou faktickou spotřebou,“ dodala Fremrová.
