„Představa, že to půjde lusknutím prstu, je mimo. Jen v našem případě to zahrnuje hned několik samostatných akcí, vrcholících pořízením elektrické obloukové pece. Pro tu ale musíme nejdříve do huti dostat dostatečné množství elektrického proudu,“ vysvětlil generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. „Vše bychom to chtěli stihnout do roku 2030, stát by to mělo okolo dvanácti miliard korun. V dnešních cenách,“ upozornil.
V řádu miliard korun se pohybují také plány druhého velkého hutního podniku v kraji Liberty Ostrava. Tam se v rámci nutné modernizace ocelárny rozhodli postavit dvě hybridní pece na výrobu oceli.
S jednou ze staveb pro postupné snižování produkce CO2 při výrobě železa a oceli začínají Třinečtí už příští rok.
Nová fotovoltaická elektrárna za deset milionů
„To začne výstavba bezemisní briketační linky, která nahradí část produkce vysokopecního aglomerátu,“ vysvětlil investiční ředitel Radek Olszar. „Celková cena linky by měla dosáhnout 950 milionů korun, v současnosti jednáme o získání dotace z Evropské unie, která by mohla dosáhnout až padesát procent ceny.“
Hlavním cílem železáren je v současnosti získání dostatečného množství elektřiny a její ekologické výroby. Přímo v areálu třinecké hutě by proto ještě letos měla začít fungovat fotovoltaická elektrárna za zhruba deset milionů korun.
Přechod k vodíku, který je při výrobě surového železa také možné využít, by podle Jana Czudka byl dost složitý.
„Pokud bychom začali vodík společně s Liberty Ostrava ve velkém využívat, potřebovali bychom pro jeho výrobu zhruba čtvrtinu současné spotřeby elektrické energie v republice,“ přiblížil generální ředitel jeden ze zádrhelů využívání ekologických technologií.
