Zaměstnanci Lesů České republiky ze zdejších voliér v minulých šesti letech vypustili přes sedmdesát tetřevů.
Do volné přírody lesníci zhruba půlroční tetřevy vypouštějí v oblasti vrcholu vrchu Travný. Na něm, po dohodě se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy i s Klubem českých turistů, udělali vše pro to, aby zde tetřevi našli nejpříhodnější podmínky pro přežití. Hlavně kvůli tomu sem už několik let nesmějí ani turisté.
„Jen letos jsme vypustili šest kohoutů a osm slepic,“ přibližuje rozsah obnovy tetřeví populace mezi Lysou horou a Jablunkovskou brázdou Tomáš Peka, lesní správce státního podniku Lesy České republiky, který beskydskou záchrannou stanici provozuje.
„Dohodli jsme se s CHKO Beskydy i s turisty, že vrchol Travného vyčleníme jen pro tetřeva. Zmizely odtamtud turistické značky, dohodli jsme se i s vedením známého závodu Beskydská sedmička, který se vrcholu Travného už také vyhýbá. A tetřevům se tam i díky tomu daří,“ konstatoval Tomáš Peka.
Lidé zákaz vstupu porušují
Vrchol Travného se tak podobně jako už dříve vrchol Kněhyně nedaleko Pusteven stal místem, kam by lidé neměli chodit, kde by měla mít zvěř i ptáci klid po celý rok.
Není tomu tak ale vždy. Pro část návštěvníků hor je nutnost zachování klidových částí Beskyd stále nad jejich možnosti chápání. „Na Trávném se to po odklonění turistických tras jednoznačně zklidnilo. O Kněhyni víme, že počet lidí oproti situaci před pěti sedmi lety poklesl, ale pořád to tam není ideální,“ přibližuje aktuální situaci v Beskydech Jiří Lehký, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny Správy CHKO Beskydy.
„Lidé, kteří stále nedokážou pochopit, že hory tady nejsou pro jejich ego, a přes zákaz nadále chodí na vrchol Kněhyně, vědí, že tam kontrolujeme. Proto si hledají jiné cesty. Ale tím nedávají tetřevovi šanci. Je to škoda,“ dodává Lehký.
Beskydy jsou přitom spolu se Šumavou posledním místem v České republice, kde se tetřev hlušec ve volné přírodě vyskytuje.
Lesníci mladé tetřevy vypouštějí v září
Na záchranu a udržení populace tetřeva v Beskydech stát vynakládá miliony korun. „Už jen jejich samotné rozmnožování je velice složité. V podstatě při toku dáváme tetřevím slepicím možnost, kterého kohouta si chtějí vybrat,“ vysvětlila Adéla Jonáková, pracovnice stanice na Řepčonce.
„Já jí říkám tetřevnice a doufám, že se to slovo, které možná neexistuje, prosadí,“ smála se Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.
Finta, pomocí níž si mohou tetřeví slepice vybrat správného kohouta, je jednoduchá. Zatímco slepice jsou vypuštěny ve velkém společném výběhu, tokající tetřevi jsou po jednom ve svých přiléhajících voliérách. Do těch vedou dvířka, kterými se drobnější slepice protáhnou, mohutní kohouti se však do společných prostor nedostanou.
Tetřeví samičky si pak samy ve velkém výběhu najdou místo, kde zahnízdí, samy se starají i o mláďata. „My se jen snažíme, aby vše bylo co nejbližší jejich chování v přírodě. Denně proto například jezdíme pro čerstvé krmení – větve smrku, buku nebo jívy, ale i pro borůvky, plody i listí, které jsou přirozenou tetřeví potravou,“ doplnila Adéla Jonáková.
Na přelomu září a října pak lesníci tetřevy vypouštějí. „Máme na to speciální vypouštěcí voliéru. Do budoucna si chceme pořídit i jednu mobilní, abychom mohli tetřevy vypouštět na více místech,“ řekl Tomáš Peka.
„My se jen snažíme, aby vše bylo co nejbližší jejich chování v přírodě.“ Adéla Jonáková, chovatelka tetřevů.
Odchované tetřevy lesníci vypouštějí v oblasti beskydského vrcholu Travný (červená značka).
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
