Značná část směsného odpadu se dá vytřídit. V Krnově teď kvůli tomu mění svozový systém. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Krnov zásadně mění odpadový systém, lidé teď budou muset víc třídit

  • 2
Radikální změnu v nakládání s odpadem zavádí Krnov. Sníží počet svozů komunálního odpadu, místo jednou za týden jej budou popeláři vyvážet jednou za čtrnáct dní. Lidé, kterým kvůli tomu jejich popelnice nestačí, si mohou říct o další. Avšak jen na tříděný odpad.

Směsného odpadu musí od října krnovské domácnosti vyprodukovat méně. „Aby nádoba na směsný odpad stačila vše pojmout, lidé měli a stále mají možnost získat zdarma od města nádoby na plast, papír a bioodpad, smetí pečlivě vytřídit přímo v domácnostech, a snížit tak množství směsného odpadu,“ konstatovala Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb krnovské radnice.

Netknutý salám, plechovky, suť. Odborníci analyzovali obsah 25 popelnic

Změna se týká všech rodinných a menších bytových domů napříč městem. Ty doteď vlastní popelnice na tříděný odpad neměly. Krnov pro ně letos s dotační podporou za 11,3 milionu korun bez DPH koupil šest a půl tisíce nádob a část obyvatel, kterých se změna dotkne, už s vyšší mírou třídění počítá.

„O nádoby na tříděný odpad si požádala zhruba třetina lidí,“ upřesnila mluvčí krnovské radnice Dita Círová.

Moravskoslezský kraj a odpady

Posledních deset let množství odpadu vyprodukovaného
v Moravskoslezském kraji stagnuje. V roce 2021 to bylo 655 tisíc tun, což je asi 555 kilogramů na osobu.

Na skládky v roce 2021 zamířilo 57,7 procenta. Tento podíl od roku 2011 stagnuje na úrovni 55 až 60 procent.

Dlouhodobě problematický je odklon bioodpadu ze skládek.

Zároveň i přímo v ulicích přibývá nádob na tříděný odpad, součástí dodávky nových popelnic byly i velké kontejnery na plast, papír a sklo pro zahuštění sběrné sítě na sídlištích. Nově se do dalších částí Krnova rozšířily i popelnice na gastroodpad a jejich nárůst bude dál pokračovat.

„Od začátku roku do konce srpna lidé do nádob na gastroodpad vhodili více než sedmnáct tun zbytků, které by jinak skončily na skládce,“ zhodnotila novinku v třídění Hájková. Tyto popelnice se nevysypávají, ale jednou týdně se celé mění za prázdné a umyté nádoby, přičemž prošlé pečivo, sýry, maso či kávový lógr končí v bioplynové stanici, kde se mění na nízkoemisní elektrickou energii, teplo a biometan.

Cílem radikální změny celého systému je maximální výtěžnost využitelných složek komunálního odpadu. „V současné době třídíme pouze na třiatřicet procent,“ řekla Pavla Hájková s tím, že radnici k opatření tlačí legislativa i rostoucí náklady.

Konec skládek? Odpad půjde do tepláren. Pomůže to i v krizi, říká technolog

Na jedné straně totiž rostou poplatky za skládkování – letos města a obce za každou tunu odpadu uloženou na skládku platí tisíc korun, v roce 2025 to bude 1 500 korun a v roce 2029 už 1 850 korun. Prodražuje se i doprava. Poplatek občanů, který v Krnově aktuálně na osobu a rok čítá 780 korun, náklady nepokryje, to by musel čítat víc než tisícikorunu.

Od roku 2030 zákon navíc počítá s úplným koncem skládkování využitelného komunálního odpadu. Zároveň mají města od roku 2025 recyklovat nejméně šedesát procent odpadu.

16. října 2021