Doručení zásilky na podobné frontové stanoviště odkudkoli na Ukrajině trvá přitom jen jeden či dva dny.
„Balíčky dostávám jednou až dvakrát měsíčně. Většinou potraviny, které se nedají koupit ve frontové zóně, nebo domácí pochoutky. Moje dcera, které je dvanáct let, peče krásné koláčky a domácí sušenky. Jejich chuť už znají všichni moji kamarádi tady, samozřejmě, že se s nimi podělím,“ vypráví Andrej, který slouží u dělostřelců.
„S kluky jsme se dohodli, že se vždy o všechno podělíme. Takže to dopadá tak, že máme balíčky několikrát týdně. Pokaždé ho dostane někdo jiný. Nikdy nevíte, co je uvnitř, dokud to neotevřete. Jako když jste byli dítě o Vánocích nebo na narozeninách. Mně třeba manželka většinou posílá párky, sladkosti, knihy, ale i bačkory poslala. Když jsem přímo na bojové misi, tak samozřejmě balíček ke mně nepřijde, ale vím, že na mě někde počká,“ pokračuje v popisování.
Nebýt pravidelného kontaktu s příbuznými, asi bych se zbláznil. Samozřejmě jim neříkám žádné podrobnosti, jen jim říkám, že jsem živý a zdravý a mám je moc rád!
